S ČSSD vstříc národní zdravotní službě

Záměr předpokládá

* Rozdělit zdravotní péči na veřejnou službu a nadstandardní službu.

* Sloučit zdravotní pojišťovny Všeobecnou, Vojenskou a ministerstva vnitra do Veřejné neziskové zdravotní platebny (VNZP), která by zajišťovala výběr veškerého zdravotního pojištění a jeho přerozdělení zdravotnickým zařízením formou rozpočtů. Návrh počítá i s vyvlastněním těchto pojišťoven, pokud by se do té doby privatizovaly.

* Zrušit konkurenci zdravotních pojišťoven na poli veřejného zdravotního pojištění; zbylé pojišťovny by poskytovaly pouze zdravotní připojištění.

* Vytvořit síť cca 100 státních neziskových nemocnic. Tam, kde privátní nemocnice nebudou chtít přistoupit na smlouvu s VNZP, bude postavena nemocnice nová.

* Ponechat ambulance soukromým vlastníkům, placeni budou dle výkonového ceníku.

* Zrušit poplatky u lékařů, za návštěvu LSPP a za položku na receptu.

* Zavést identifikačně-platební karty v jedné ze dvou variant:

a) Všichni občané budou mít kartu propojenu se svým osobním bankovním účtem a každé vyšetření s cenou do 500 Kč budou platit ze svého účtu přímo lékaři. VNZP následně občanům proplatí procentní část zpět na jejich účet - dle výše spoluúčasti. Spoluúčast bude zastropována.

b) Občané, kteří nebudou mít účet v bance, budou vyšetření do 500 Kč platit v hotovosti a následně jim bude poměrná část proplacena VNZP.

* Budovat systém úhrad celkově jako pevný roční rozpočet.

* Zajistit stabilizaci zdravotnického personálu zákonem o platech, který bude závazný pro všechna zdravotnická zařízení financovaná z prostředků VNZP.

* Dostat všechna zdravotnická zařízení pod stálou kontrolu VNZP; pokud vybočí z průměru, bude v nich proveden ve spolupráci s ČLK a odbornými společnostmi audit,  při přetrvávání nedostatků bude takovému zařízení hrozit uvalení nucené zprávy.

Co nevíme

Celý návrh je velmi stručné nastínění řešení problému a je plný mnoha neznámých.

* Jak bude systém financován? Jaké budou odvody z příjmu občanů (dnes 13,5 %)? Jak se bude postupovat, až stoupne počet důchodců a klesne počet pracujících obyvatel?

* Co když bude systém v deficitu - kdo ho bude financovat?

* Připojištění u ostatních zdravotních pojišťoven znamená připojištění pouze na nadstandard, nebo možnost vzniku plně funkčních komerčních pojišťoven zajišťujících péči v privátních zdravotnických zařízeních?

* Jaký bude rozsah péče považované za veřejnou službu a nadstandardní služby?

* Kdo bude řídit vzniklé státní nemocnice a kdo bude členem dozorčích rad?

* Kdo bude určovat, které ambulance mají právo na smlouvu s VNZP?

* Jaký je orientační předpoklad výše stropu roční spoluúčasti?

Co však víme jistě

* Zcela se potvrdily naše předpoklady, že ČSSD chce zavést přídělový systém typu Národní zdravotní služby (National Health Service, NHS) ve Velké Británii, který je vzorem neefektivnosti a nízké kvality. (Sir Donaldson, hlavní poradce britské vlády pro zdravotnictví, o kvalitě NHS řekl: „Ročně se ve Velké Británii v systému NHS stane přes 850 000 tzv. nepříznivých událostí - tedy chyb a omylů. Pravděpodobnost medicínské chyby při každém kontaktu s NHS je 1 : 300. Fatálnost těchto chyb je stejná, jako by každých 36 hodin spadlo 1 dopravní letadlo.“) Více než 20 % obyvatel, ale jen těch, co na to mají, systém NHS raději vůbec nevyužívá (přestože do něj přispívá) a platí si navíc další pojištění u komerčních zdravotních pojišťoven. Péči pak čerpají v soukromých ambulancích a nemocnicích.

* Zrušení konkurence zdravotních pojišťoven je přesně opakem toho, co je dnes trendem v civilizovaném světě. Přestavitelé ČSSD ovšem nejsou jedinými (potenciálními) vládními představiteli, kteří uvažují podobně, v Japonsku chtěli např. v minulosti za účelem snížení nákladů sloučit všechny automobilky - naštěstí se tak nestalo.

* Autor citovaných Tezí nepochopil, v čem by si pojišťovny měly konkurovat (cituji jeho slova: „Jak si pojišťovny mají konkurovat v léčbě akutního infarktu, mozkové mrtvice či léčbě rakoviny?“). Pojišťovny si nebudou konkurovat v léčbě, od toho máme zdravotnická zařízení. Pokud bude v určité oblasti pouze jedna nemocnice zajišťující léčbu cévní mozkové příhody, je jasné, že převážná většina občanů s tímto postižením se bude léčit v této nemocnici, a to naprosto identickým způsobem. Rozdíl bude pouze ve výši ročního pojistného podle toho, jak si pojišťovny dokážou péči zorganizovat. A právě lepší organizaci, kvalitnější pojistné produkty či snížení ceny pojistek přináší pouze a jenom konkurence.

* Konkurence a trh jsou synonymy pro efektivnost a kvalitu, monopol je synonymem pro plýtvání a přídělový systém.

* Větší množství finančních prostředků dostaneme do zdravotnictví právě v systému konkurence zdravotních pojišťoven a poskytovatelů. Ve státech, kde konkurence zdravotních pojišťoven existuje, se ukazuje, že lidé jsou ochotni dobrovolně investovat do svého zdraví výrazně více prostředků, než když o výdajích rozhoduje stát. Ve Švýcarsku, kde konkurence zdravotních pojišťoven existuje od roku 1996, se na zdravotnictví vydává ročně 11,2 % HDP (tj. 49,8 mld. švýcarských franků) a ve zdravotnictví pracuje více než 10 % obyvatel.

* Neexistuje levná péče, zdravotnictví musí být drahé, ale finance musejí být vynaloženy co nejefektivněji, a to je možné pouze v podmínkách konkurence.

* V Polsku byla zavedena národní zdravotní služba před několika lety a důsledky jsou více než zřetelné. Lékaři jsou velmi špatně zaplaceni a současně se dostali na čelo žebříčku korupce (i před politiky!).

* Od konce 80. let v Holandsku připravovali zdravotní reformu. A byla to nakonec právě sociálně demokratická vláda, která přišla s řešením zavést to nejlepší, co dnešní zdravotní ekonomie i zkušenosti znají - konkurenci zdravotních pojišťoven.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2008, strana B2

Zdroj: