Růstový hormon není elixírem života

Tým odborníků ze Stanford University School of Medicine nenalezl žádný důkaz, že by podávání exogenního STH jako anti‑aging prostředku mělo větší klinický efekt než pravidelné a umírněné fyzické cvičení. Naopak jejich metaanalýza upozorňuje na riziko závažných nežádoucích účinků při užívání STH. Patří k nim mimo jiné otoky kloubů, syndrom karpálního tunelu a diabetes. Doktor Hau Liu, vedoucí výzkumu, jenž trval dva roky, řekl doslova: „Nejsou k dispozici žádná data, jež by dokládala, že podávání růstového hormonu zdravému člověku prodlouží život. Naopak nalezli jsme u této terapie podstatný potenciál pro nepříznivé nežádoucí účinky.“

Somatotropní hormon je v organismu tvořen somatotropními buňkami adenohypofýzy. Jeho sekrece je nejvyšší během dětství a následné adolescence, ale začíná klesat typicky již kolem třiceti let věku. Hormon je terapeuticky podáván dětem a dospělým s poruchou jeho produkce, aby byl zajištěn normální metabolismus.

Kromě toho je však také široce propagován zejména na webových stránkách jako anti‑aging prostředek, přestože komerční využití STH k tomuto účelu není schváleno americkým regulačním úřadem Food and Drug Administration. Někteří praktičtí lékaři jej ovšem off‑label předepisují.

V USA užívají STH tisíce lidí

Pověst STH jako prostředku proti stárnutí začala v roce 1990 malou studií publikovanou v New England Journal of Medicine, jež naznačovala, že STH by mohl i otočit biologickými hodinami opačným směrem. Výzkumníci sledovali, že mužům, kterým byl tento hormon injekčně aplikován, přibývala svalová hmota, zvyšovala se denzita kostní tkáně a ubýval tuk.

Ačkoli autoři této pilotní studie připouštěli, že jejich práce má ještě daleko k defi‑ nitivním výsledkům, uvedli, že podávání STH pokusným osobám by mohlo zabránit změnám, jež u nich nastanou v průběhu 10 až 20 let v souvislosti se stárnutím. Britský list zároveň s tímto článkem zveřejnil editorial varující před generalizovaným využitím STH a jeho medicínsky neodůvodněným podáváním dospělým jedincům.

Navzdory tomu – a také díky následným opakovaným pokusům zkreslovat výsledky této malé studie – popularita syntetického STH jako anti‑aging terapie neustále rostla. Odhaduje se, že loni jen ve Spojených státech užívalo STH jako prostředek proti stárnutí až 30 000 lidí. Přitom užívané dávky STH stojí jeden tisíc až dva tisíce dolarů měsíčně.

Revize studií

Stanfordský tým revidoval 31 studií realizovaných v různých částech světa, ve kterých byl STH podáván po dobu šesti měsíců pro zmírnění symptomů stárnutí celkem 500 starších lidí, kteří měli nadváhu, ale jinak byli bez signifikantních zdravotních problémů. Metaanalýza ukázala, že STH má mírný efekt na tělesnou kompozici – zvyšuje svalovou hmotu v průměru o dva kilogramy a ve zhruba stejném měřítku snižuje objem tělesného tuku.

Podávání STH však nemělo žádný vliv na denzitu kostní tkáně, koncentraci cholesterolu nebo na stupeň využití kyslíku organismem. „Stručně řečeno, studie neposkytly žádný reálný důkaz, že terapie znamenala zlepšení tělesné kondice,“ uzavřel doktor Liu.

Profesor John Wass z University of Oxford, jenž je předsedou British Society for Endocrinology, uvedl, že podávání STH by mohlo mít svůj význam v terapii starších lidí trpících deficitem tohoto hormonu. Existuje například důkaz, že terapie STH může zlepšit paměť. „Pokud ale netrpíte deficitem růstového hormonu, všechna data svědčí o tom, že užívání STH není dobrá myšlenka,“ dodal prof. Wass.

STH zdvojnásobil mortalitu

S profesorem Wassem souhlasí i Peter Trainer, endokrinolog z Christie Hospital v Manchesteru: „Stanfordský tým má velkou reputaci a jeho závěrům věří každý seriózní endokrinolog. To, že lidem po podání STH rostla svalová hmota a ubývala tuková tkáň, ještě nezbytně neznamenalo, že se stali mladšími a byli schopni zlepšovat svoji celkovou výkonnost,“ uvedl Peter Trainer a zároveň varoval, že po testech s podáváním STH nemocným vyžadujícím intenzivní péči se zdvojnásobila jejich mortalita. „Terapie STH má svá nebezpečí a může způsobit více škody než užitku,“ dodal doktor Trainer.

Podle Roberta N. Butlera, ředitele International Longevity Center v USA, může být nízká koncentrace STH u starších jedinců naopak indikátorem jejich dobrého zdraví. Výzkumy totiž ukázaly, že u pokusných myší s nadprodukcí STH došlo ke zkrácení jejich života.

Ozývají se i odpůrci

Výsledky metaanalýzy stanfordských vědců však odmítá Ronald Klatz, prezident American Academy of Anti‑Aging Medicine. „Tisíc publikovaných studií na stovkách a tisících pacientů demonstrovalo benefit ze substituční terapie STH u dospělých, pokud byla řádně realizována podle klinických doporučení a v řádných fyziologických dávkách.

Odmítat prospěch, který z terapie STH mají pacienti s věkově podmíněným deficitem tohoto hormonu, může být považováno za ohavný čin, který se v budoucnu ukáže být chybným a krátkozrakým krokem,“ uvedl ve svém prohlášení Ronald Klatz.

V ČR je STH jen na předpis

„Užívání růstového hormonu jako anti‑aging prostředku je velice kontroverzní téma,“ uvedla prezidentka Asociace medicíny proti stárnutí MUDr. Monika Golková. Podle ní hormonální suplementace jako celek má své opodstatnění jen tehdy, pokud diagnostikujeme hormonální deficienci. Také GHD (deficience růstového hormonu) musí být podložena laboratorně a terapie vyžaduje pečlivé titrování a monitorování.

„V ČR neznáme indikaci podávání růstového hormonu pro anti‑aging účely. Růstový hormon zde není volně dostupný pro každého, ale je vázán na lékařský předpis a jeho preskripce se více méně omezuje na endokrinologická centra při velkých nemocnicích,“ podotkla M. Golková. Jinou otázkou jsou rozmezí „normálních laboratorních hodnot“, které indikují fyziologické hladiny STH, protože laboratoře se často různí. Důležitá je také klinická symptomatologie, tedy to, jak se člověk cítí.

Hladinu STH zvyšuje pojídání masa

„Je samozřejmě známo, že se hladina STH zvyšuje při konzumaci bílkovin, podáním speciálních aminokyselin, cvičením a pravidelným spánkem, ale v určitém bodu zvratu jsou již tyto přirozené prostředky nedostačující. Existuje také řada kontroverzních studií o IGF‑1 (inzulinu podobný růstový faktor 1), který je v některých studiích spojován s dlouhověkostí a v jiných naopak,“ připomněla MUDr. Golková.

Česká anti‑aging medicína se snaží posuzovat každého jedince individuálně a doplňovat chybějící látky co nejpřirozeněji. „Často je velice důležité odstranit z těla těžké kovy a toxické substance, které mohou bránit fyziologické funkci jednotlivých receptorů,“ uzavřela MUDr. Golková s tím, že anti‑aging medicína usiluje o přirozenou rovnováhu těla a zejména o prevenci onemocnění spojovaných se stárnutím.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2007, strana A6

Zdroj: