Rukojmí pacientů i pojišťoven?

Stalo se tak na 1. kongresu primární péče, který se konal 2. a 3. března v Praze, v panelové diskusi nazvané příznačně „Zdravotní pojišťovny – jistota, nebo hrozba pro poskytovatele zdravotní péče?“

„Podle vyhlášky, kterou se vydává nová rámcová smlouva, by mělo dojít k uzavírání smluvních vztahů s pojišťovnami na následujících osm let,“ připomněl J. Uher. „Z právního hlediska to však není zcela čisté. Zatímco u všech jiných právních smluv je jejich standardní součástí i ujednání o ceně, ve smluvních vztazích týkajících se poskytování zdravotní péče tento podstatný parametr schází, protože se tvoří až dodatečně v dohodovacích řízeních. Lékař dopředu neví, za kolik bude pracovat napřesrok, natož za několik let.“

Regulace, jablko sváru

Podle očekávání se největší diskuse rozpoutala kolem regulací primární péče. „Stále platí povinnost lékaře léčit lege artis, loňské úhradové vyhlášky a následně vyúčtování VZP však na praktické lékaře uvalily takové regulace na preskripci léků a na vyžádanou péči komplementu, že by museli za poskytnutou péči doplácet ze svého,“ připomněl J. Uher.

Diskuse s představiteli VZP i Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP) se zadrhla ve chvíli, kdy ředitel České národní zdravotní pojišťovny MUDr. Jiří Bek předložil v panelové diskusi čísla ilustrující, že v segmentu primární péče rostou úhrady rychleji než disponibilní zdroje a že tedy nejsou dodržovány dohody. „Za rok 2006 vykazují úhrady segmentu primární péče růst o 13 %, to v absolutním vyjádření představuje 19 miliard korun. V preskripci léků se podařilo dosáhnout úrovně 94 % minulého období, úspora tedy činila 14 miliard. Je však otázkou, zda je to úspora trvalá, nebo zda se jedná jen o důsledek odložené preskripce, která se projeví v budoucím opětovném nárůstu,“ citoval J. Bek údaje, které má SZP k dispozici.

Předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Václav Šmatlák však oponoval jinými statistikami sestavenými na základě dat ÚZIS. Podle nich segment primární péče naopak tendenci k růstu nákladů již několik let nevykazuje.

Inter arma silent musae

„Žijeme stále ve lži, že všichni mají právo na všechno,“ připomněl v panelové diskusi na 1. kongresu primární péče jeden z důvodů, proč si nejen praktičtí lékaři připadají jako rukojmí systému, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny MUDr. Pavel Horák, CSc. Zároveň slíbil, že už pro rok 2008 lze dojít „k velmi dobré dohodě, která vás, praktické lékaře, uspokojí“. Zájmem pojišťovny je, aby byla primární péče vtažena do redukce nákladů, a to ve smyslu podílu na výsledku léčby. „Chceme v systému úhrad vytvořit složku, která odmění ty praxe, které se chovají racionálním způsobem – pacienta účinně léčí a současně ‚nedrenují‘ systém zbytečnými náklady.“ Cestu k řešení však P. Horák vidí ve věcném jednání, nikoli ve stávkách a nátlakových akcích. „Při šarvátkách se vytratí pointa problému, protože ‚inter arma silent musae‘. Nestandardními prostředky možná lze nějakých výsledků docílit, ale za cenu ekonomické nestability a o peníze nakonec stejně přijdete, jenom jiným způsobem,“ dodal P. Horák.

VZP je prý připravena přispět i k rozvoji segmentu primární péče, kterému se akutně nedostává mladé krve. „Dohodli jsme se, že uděláme vše pro to, abychom umožnili a vytvořili podmínky pro vstup mladých lékařů do oboru. Chceme, aby se na tom jistou formou spoluúčasti podílely i pojišťovny. Očekáváme také, že svou odpovědnost pochopí i kraje, které mají možnosti situaci stabilizovat. Jde nám o to, aby obor praktického lékařství měl perspektivu a mladí lékaři do něj vstupovali.“ Veřejnou proklamaci záměru zohlednit v úhradách i rozvojový prvek oboru uvítal předseda SPL V. Šmatlák. „Konečně po letech vidím jistou perspektivu, která by mohla být příslibem do budoucnosti,“ konstatoval.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 8/2007, strana B3

Zdroj: