Rozhovory o péči na konci života pacientů s pokročilým zhoubným nádorem
Pallavi Kumar a Jennifer S. Temel, Massachusetts General Hospital Cancer Center, Boston, MA
Viz související článek na str. 52
Řada Významné onkologické kasuistiky slouží k uvedení původních sdělení publikovaných v Journal of Clinical Oncology do klinického kontextu. Po prezentaci případu následuje popis problematických aspektů stanovení diagnózy a léčby, přehled relevantní literatury a shrnutí léčebných postupů navržených autorem. Cílem této řady je pomoci čtenářům k lepšímu pochopení, jak aplikovat výsledky klíčových studií, včetně studií publikovaných v Journal of Clinical Oncology, u pacientů, s nimiž se setkávají ve vlastní klinické praxi.
Sedmdesátiletý muž s anamnézou adenokarcinomu s Gleasonovým skóre 9 (4 + 5) stanovenou před 10 lety léčený radikální prostatektomií navštívil svého lékaře primární péče s příznakem bolesti v rektu, která trvala několik týdnů. Při digitálním rektálním vyšetření byla zjištěna přítomnost velké hmatné rezistence a při sigmoidoskopii se ukázalo, že je způsobena vnější kompresí rekta. Bioptické vyšetření této perirektální rezistence prokázalo metastatický karcinom, který odpovídal recidivující metastáze pacientova dřívějšího adenokarcinomu, nyní s transformací na malobuněčný karcinom. Vyšetření výpočetní tomografií ukázalo, že tento perirektální útvar vychází z lůžka po předchozí prostatektomii. Jako další nález byl objeven velký útvar v játrech a oboustranné uzle v plicích, které odpovídaly metastatickému onemocnění (obr. 1). Během 3–4 týdnů zhubl nemocný o téměř 10 kg a stěžoval si na prohlubující se únavu, nechutenství, silné tenesmy a bolest v konečníku.
Pacient se dostavil na počáteční konzultaci na oddělení konzervativní onkologie. Vzhledem k významné rektální bolesti a zhoršení funkčního stavu bylo doporučeno paliativní ozáření pánve doprovázené monochemoterapií. Pacient žil dříve na západním pobřeží USA, ale nyní se přestěhoval na pobřeží východní, aby byl blíže svým dětem. Zdůraznil, že si přeje zůstat nezávislý, při co největším zachování funkcí. Uvedl jako svého zástupce ve věcech zdravotní péče nejstaršího syna, ale nevyjádřil žádné formální předem vyslovené přání. Po této konzultaci se na onkologa obrátila pacientova dcera ve věci rozhovoru o „kardiopulmonální resuscitaci“ (CPR) a „udržování životních funkcí“, a informovala lékaře, že takový rozhovor by byl pro jejího otce příliš zatěžující.
Celý článek naleznete v časopise JCO číslo 1/2014 na straně 5-9.
LITERATURA
1. Earle CC, Neville BA, Landrum MB, et al: Trends in the aggressiveness of cancer care near the end of life. J Clin Oncol 22:315‑321, 2004
2. Ewer MS, Kish SK, Martin CG, et al: Characteristics of cardiac arrest in cancer patients as a predictor of survival after cardiopulmonary resuscitation. Cancer 92:1905‑1912, 2001
3. Reisfield GM, Wallace SK, Munsell MF, et al: Survival in cancer patients undergoing in‑hospital cardiopulmonary resuscitation: A meta‑analysis. Resuscitation 71:152‑160, 2006
4. Sandroni C, Nolan J, Cavallaro F, et al: Inhospital cardiac arrest: Incidence, prognosis and possible measures to improve survival. Intensive Care Med 33:237‑245, 2007
5. Varon J, Marik PE: Cardiopulmonary resuscitation in patients with cancer. Am J Hosp Palliat Care 24:224‑229, 2007
6. Varon J, Walsh GL, Marik PE, et al: Should a cancer patient be resuscitated following an in-hospital cardiac arrest? Resuscitation 36:165‑168, 1998
7. Soares M, Salluh JI, Spector N, et al: Characteristics and outcomes of cancer patients requiring mechanical ventilatory support for > 24 hrs. Crit Care Med 33:520‑526, 2005
8. Wright AA, Keating NL, Balboni TA, et al: Place of death: Correlations with quality of life of patients with cancer and predictors of bereaved caregivers’ mental health. J Clin Oncol 28:4457‑4464, 2010
9. [No authors listed]: Cancer care during the last phase of life. J Clin Oncol 16:1986‑1996, 1998
10. Lorenz KA, Lynn J, Dy SM, et al: Evidence for improving palliative care at the end of life: A systematic review. Ann Intern Med 148:147‑159, 2008
11. Parker SM, Clayton JM, Hancock K, et al: A systematic review of prognostic/end‑of‑life communication with adults in the advanced stages of a life‑limiting illness: Patient/caregiver preferences for the content, style, and timing of information. J Pain Symptom Manage 34:81‑93, 2007
12. Steinhauser KE, Christakis NA, Clipp EC, et al: Preparing for the end of life: Preferences of patients, families, physicians, and other care providers. J Pain Symptom Manage 22:727‑737, 2001
13. Steinhauser KE, Christakis NA, Clipp EC, et al: Factors considered important at the end of life by patients, family, physicians, and other care providers. JAMA 284:2476‑2482, 2000
14. Steinhauser KE, Clipp EC, McNeilly M, et al: In search of a good death: Observations of patients, families, and providers. Ann Intern Med 132:825‑832, 2000
15. Yun YH, Lee CG, Kim SY, et al: The attitudes of cancer patients and their families toward the disclosure of terminal illness. J Clin Oncol 22:307‑314, 2004
16. Hagerty RG, Butow PN, Ellis PA, et al: Cancer patient preferences for communication of prognosis in the metastatic setting. J Clin Oncol 22:1721‑1730, 2004
17. Johnston SC, Pfeifer MP, McNutt R: The discussion about advance directives: Patient and physician opinions regarding when and how it should be conducted—End of Life Study Group. Arch Intern Med 155:1025‑1030, 1995
18. Huskamp HA, Keating NL, Malin JL, et al: Discussions with physicians about hospice among patients with metastatic lung cancer. Arch Intern Med 169:954‑962, 2009
19. Nelson JE, Gay EB, Berman AR, et al: Patients rate physician communication about lung cancer. Cancer 117:5212‑5220, 2011
20. The SUPPORT Principal Investigators: A controlled trial to improve care for seriously ill hospitalized patients: The study to understand prognoses and preferences for outcomes and risks of treatments (SUPPORT)—The SUPPORT Principal Investigators. JAMA 274:1591‑1598, 1995
21. Wright AA, Zhang B, Ray A, et al: Associations between end‑of‑life discussions, patient mental health, medical care near death, and caregiver bereavement adjustment. JAMA 300:1665‑1673, 2008
22. Mack JW, Weeks JC, Wright AA, et al: End‑of‑life discussions, goal attainment, and distress at the end of life: Predictors and outcomes of receipt of care consistent with preferences. J Clin Oncol 28:1203‑1208, 2010
23. Hwang JP, Smith ML, Flamm AL: Challenges in outpatient end‑of‑life care: Wishes to avoid resuscitation. J Clin Oncol 22:4643‑4645, 2004
24. Tulsky JA: Beyond advance directives: Importance of communication skills at the end of life. JAMA 294:359‑365, 2005
25. Osta BE, Palmer JL, Paraskevopoulos T, et al: Interval between first palliative care consult and death in patients diagnosed with advanced cancer at a comprehensive cancer center. J Palliat Med 11: 51‑57, 2008
26. Earle CC, Park ER, Lai B, et al: Identifying potential indicators of the quality of end‑of‑life cancer care from administrative data. J Clin Oncol 21:1133‑1138, 2003
27. Mack JW, Cronin A, Keating NL, et al: Associations between end‑of‑life discussion characteristics and care received near death: A prospective cohort study. J Clin Oncol 30:4387‑4395, 2012
28. Mack JW, Cronin A, Taback N, et al: End‑of‑life care discussions among patients with advanced cancer: A cohort study. Ann Intern Med 156:204‑210, 2012
29. Bradley NM, Sinclair E, Danjoux C, et al: The do‑not‑resuscitate order: Incidence of documentation in the medical records of cancer patients referred for palliative radiotherapy. Curr Oncol 13:47‑54, 2006
30. Temel JS, Greer JA, Admane S, et al: Code status documentation in the outpatient electronic medical records of patients with metastatic cancer. J Gen Intern Med 25:150‑153, 2010
31. Brown R, Butow P, Wilson‑Genderson M, et al: Meeting the decision‑making preferences of patients with breast cancer in oncology consultations: Impact on decision‑related outcomes. J Clin Oncol 30:857‑862, 2012
32. Street RL Jr, Voigt B: Patient participation in deciding breast cancer treatment and subsequent quality of life. Med Decis Making 17:298‑306, 1997
33. Hack TF, Degner LF, Watson P, et al: Do patients benefit from participating in medical decision making? Longitudinal follow‑up of women with breast cancer. Psychooncology 15:9‑19, 2006
34. Tariman JD, Berry DL, Cochrane B, et al: Preferred and actual participation roles during health care decision making in persons with cancer: A systematic review. Ann Oncol 21:1145‑1151, 2009
35. Oshima Lee E, Emanuel EJ: Shared decision making to improve care and reduce costs. N Engl J Med 368:6‑8, 2013
36. Elwyn G, Frosch D, Volandes AE, et al: Investing in deliberation: A definition and classification of decision support interventions for people facing difficult health decisions. Med Decis Making 30:701‑711, 2010
37. Clayton JM, Butow PN, Tattersall MH, et al: Randomized controlled trial of a prompt list to help advanced cancer patients and their caregivers to ask questions about prognosis and end‑of‑life care. J Clin Oncol 25:715‑723, 2007
38. El‑Jawahri A, Podgurski LM, Eichler AF, et al: Use of video to facilitate end‑of‑life discussions with patients with cancer: A randomized controlled trial. J Clin Oncol 28:305‑310, 2010
39. Volandes AE, Paasche‑Orlow MK, Mitchell SL, et al: Randomized controlled trial of a video decision support tool for cardiopulmonary resuscitation decision making in advanced cancer. J Clin Oncol 31:380‑386, 2013
40. Stein RA, Sharpe L, Bell ML, et al: Randomized controlled trial of a structured intervention to facilitate end‑of‑life decision making in patients with advanced cancer. J Clin Oncol 31:3403‑3410, 2013
41. Temel JS, Greer JA, Gallagher ER, et al: Electronic prompt to improve outpatient code status documentation for patients with advanced lung cancer. J Clin Oncol 31:710‑715, 2013
42. Volandes AE, Levin TT, Slovin S, et al: Augmenting advance care planning in poor prognosis cancer with a video decision aid: A preinterventionpostintervention study. Cancer 118:4331‑4338, 2012
43. Stacey D, Bennett CL, Barry MJ, et al: Decision aids for people facing health treatment or screening decisions. Cochrane Database Syst Rev 10:CD001431, 2011
44. Charles C, Gafni A, Whelan T: Shared decision‑making in the medical encounter: What does it mean? (or it takes at least two to tango). Soc Sci Med 44:681‑692, 1997
45. Keating NL, Landrum MB, Rogers SO Jr, et al: Physician factors associated with discussions about end‑of‑life care. Cancer 116:998‑1006, 2010
46. Levy MH, Adolph MD, Back A, et al: Palliative care. J Natl Compr Canc Netw 10:1284‑1309, 2012
47. Quill TE: Perspectives on care at the close of life: Initiating end‑of‑life discussions with seriously ill patients—Addressing the “elephant in the room.”JAMA 284:2502‑2507, 2000
48. Back AL, Arnold RM, Quill TE: Hope for the best, and prepare for the worst. Ann Intern Med 138:439‑443, 2003
49. Temel JS, Greer JA, Admane S, et al: Longitudinal perceptions of prognosis and goals of therapy in patients with metastatic non–small‑cell lung cancer: Results of a randomized study of early palliative care. J Clin Oncol 29:2319‑2326, 2011
DOI: 10.1200/JCO.2013.49.6562; publikováno online před tiskem na www.jco.org 29. července 2013
Zdroj: Journal of Clinical Oncology