Role Zentivy ve zdravotním systému v České republice

Zentiva se již řadu let při jednání s pojišťovnami a státními autoritami snaží upravit ceny léků tak, aby neustálé snižování úhrad léků, zejména určených na chronická onemocnění, nemělo negativní dopad na pacienty a jejich úspěšnou léčbu. Snižování úhrady z veřejných zdravotních prostředků má svůj limit, žádný výrobce nemůže poskytovat své výrobky se ztrátou. Léky jsou jediná komodita, u které se předpokládá pouze snižování ceny bez jakéhokoli zvážení vlivu ekonomiky (energie, vstupy, atd.).

Vstřícnost domácího výrobce k zdravotnímu systému pramení z našeho dlouhodobého závazku poskytovat moderní léčebnou péči, zejména v oblasti kardiovaskulární, centrálního nervového systému a bolesti.

Léky Zentivy jsou o desítky procent levnější

Zentiva v České republice vyrábí asi dvě stě léků dostupných na lékařský předpis. V průměru jsou ceny našich léků nižší než v jiných zemích. Například život zachraňující lék Noradrenalin dodává Zentiva českým nemocnicím se ztrátou. Prodejní cena je totiž limitována státem určenou maximální cenou, na kterou žádný jiný výrobce není ochoten přistoupit. Zentiva jako nejsilnější domácí výrobce vnímá, že nemůže nechat zdravotní systém bez tohoto přípravku, a proto jej již řadu let dodává se ztrátou a dodávat bude.

Obecně platí, že naše léky poskytujeme pacientům v průměru o desítky procent levněji než jiní výrobci. Příkladem je lék Simvacard (simvastatin), který je ve srovnání se zeměmi, jako je Španělsko, Portugalsko a Řecko o 64 % levnější, lék Agen (amplidipin) o 66 %, Ibalgin 400 o 50 % a Agapurin (pentoxifyllin) o 70 %. V tomto výčtu bychom mohli dál pokračovat. Je proto zavádějící vyjímat z tohoto kontextu několik přípravků, u nichž může být prodejní cena v České republice vyšší než na jiných trzích.

Jak je to se srovnáváním cen v jednotlivých zemích

Státní ústav pro kontrolu léčiv uvedl tabulku některých přípravků, kde jsou i léky vyráběné Zentivou, ovšem s řadou velkých nepřesností. V tabulce totiž byla uvedena cena maximální, nikoli cena prodejní, která je výrazně nižší, než cena uvedená úřadem. Podstatné je, že všechny uvedené přípravky - Ramil, Helicid a Lozap jsou dosud bez doplatku pro pacienta. Jestliže se SUKL rozhodl snížit úhradu těchto molekul v řádu desítek procent, výrobce již nebude schopen v takovém rozsahu tuto změnu kompenzovat. Nikoli výrobce, ale státní autorita rozhodla, že zmíněné molekuly nebude plně hradit. Zjednodušeně lze říci: čím nižší úhrady, tím častější spoluúčast pacienta na předepsaném léku.

Ministerstvo zdravotnictví přistoupilo k porovnání cen léků v jednotlivých zemích tak, že se jako srovnatelný lék hledá lék s nejnižší cenou v 26 zemích Evropské unie. Zásadní problém je však v tom, že ceny léků nelze mechanicky přenášet mezi různými státy, protože v každém je jiná cenová hladina nejen léků, ale i doplatků daná státními autoritami, zboží, zkrátka jiná celková ekonomická situace. Například na Slovensku je výše doplatků u řady skupin léků velmi vysoká.

Závisí i na tom, jak velký počet balení se v jednotlivých zemích prodává. Cena léku je proto vždy závislá na specifické situaci konkrétního trhu. Snahou Zentivy je, aby klíčové přípravky byly úplně hrazeny, a tak tomu bylo i u zmiňovaného Ramilu. Ve většině případů jsou léky prodávané Zentivou v České republice levnější, než ve srovnatelných zemích Evropské unie, ale samozřejmě existují výjimky. Příkladem je lék Agen a Citalec - v ČR je dražší než na Slovensku, v Polsku a v Rumunsku právě z důvodu rozdílné situace na trhu, rozdílné legislativy a úhrady v jednotlivých zemích. (Použití příkladu těchto léků státní autoritou jako referenční země v nejbližší budoucnosti očekáváme).

Zdravotnická reforma - Zentiva uvítá odbornou diskusi

Reforma zdravotního systému je zcela na místě, ale pacient by měl znát její cíl. Cílem reformy by mělo být zlepšení zdravotního stavu široké populace a zajištění dostupnosti kvalitní péče a kvalitních léků pro každého občana. V oblasti lékové politiky to zatím vypadá tak, že hlavním cílem reformy je snížit spotřebu léků používaných pro dlouhodobé chronické nemoci a naopak podpořit používání drahých léků u relativně úzkých specializovaných indikací. Pokud ovšem v důsledku snížení úhrad dojde ke zhoršení dostupnosti léků užívaných například pro prevenci závažných kardiovaskulárních onemocnění (sem patří léky na snížení krevního tlaku a na snížení hladiny cholesterolu), mohou být důsledkem rostoucí náklady na intervenční léčbu pacientů právě díky zanedbané prevenci. Odborné společnosti uvádějí, že meziročně došlo k poklesu léčených chronických pacientů, například u pacientů léčených hypertenzí, o deset procent (zdroj: IMS data).

Klinickými pokusy bylo prokázáno snížení mortality na ischemickou chorobu srdeční o více než třicet procent při preventivním používání statinových hypolipidemik. Úspora stokorun při omezení nebo přerušení preventivní léčby by se tak mohla v budoucnu změnit v růst nákladů o několik řádů. Zásadní a dosud nezodpovězenou otázkou současné probíhající reformy je, zda dát přednost léčbě závažných onemocnění pro užší skupinu pacientů, nebo preventivní léčbě častých onemocnění u široké skupiny pacientů. Je zřejmé, že je nutno najít vhodnou rovnováhu. Současný systém však působí dojmem jednostrannosti, dosud nebyla provedena žádná analýza jeho možných dlouhodobých dopadů.

Zentiva jako mezinárodní společnost působí na všech trzích ve střední a východní Evropě včetně Turecka. Se zkušenostmi na těchto trzích bychom v České republice uvítali odbornou, nikoli politickou diskusi. Zentiva je vnímána jako největší tuzemský výrobce, ale podíl prodejů v České republice na celém výkonu firmy je 25 procent.

Farmaceutické firmy nejsou ekonomickou oázou v tržním prostředí

Zentiva chápe snahu státních autorit rozdělovat veřejné prostředky pro zdravotní péči optimálně. Žijeme však v době raketového nárůstu cen energií a služeb, což má vliv na cenu konečných produktů. Je pochopitelné, že bez radikálních opatření nebudou peníze soustředěné od daňových poplatníků schopny krýt náklady na zdravotní péči. Mzdová úroveň, jakkoli se také zvyšuje, je v České republice nižší než v zemích západní Evropy, a proto se naše léky mohou držet na nejnižších možných cenách. Všechna průmyslová odvětví v Evropě i v České republice mění v dlouhodobém měřítku ceny směrem vzhůru, protože rostoucím nákladům nelze odolávat. Nelze si namlouvat, že farmaceutický průmysl je oázou odolnou vůči ekonomické realitě. Nejde tedy o to, že výrobce nechce snížit cenu, ale o to, že pacient bude čelit spoluúčasti. Státní autority by si měly uvědomit, že rozdělují veřejné prostředky soustředěné od daňových poplatníků, tedy od občanů a firem. Bude-li kupní síla občanů klesat, nebo pokud bude ubývat firem, které nebudou ochotny akceptovat toto prostředí, bude zákonitě i méně prostředků na přerozdělování.

Zentiva cítí povinnost k pacientům

Harmonizace cen v rámci Evropské unie je žádoucí, avšak nezbytnou podmínkou je sladění jednotlivých národních legislativ. Snaha regulovat ceny léků v ČR podle nejnižších cen v EU by mohla mít dopad na širokou skupinu pacientů léčených v primární péči. Zentiva si je vědoma své role ve zdravotním systému a přes všechny jeho změny v posledních letech bude dělat vše pro to, aby její léky byly stále dostupné, pomáhaly zlepšovat kvalitu života nejširší skupině obyvatel. Chceme, aby Zentiva byla vnímána státními autoritami i pacienty jako standard kvality a ceny.

Zdroj: