Rok po „Děkujeme, odcházíme“ očima LOK
Od zahájení protestní akce Lékařského odborového klubu „Děkujeme, odcházíme“ uplynul rok. Lékařské odbory žádaly změny v postgraduálním vzdělávání, přípravu reforem i vyšší platy – a hrozily hromadnou výpovědí nemocničních lékařů. Nyní LOK bilancuje výsledky celé akce.
Akce nepostrádala dramatičnost, vždyť výpověď nakonec podala skoro pětina ze zhruba 20 000 nemocničních lékařů, a od března tak hrozilo omezení péče v nemocnicích. Kraje chystaly krizové plány, zasedala Bezpečnostní rada státu. Po dlouhých jednáních se ministr Leoš Heger s odbory dohodl. Společné memorandum posvětila vláda, a jak na tiskové konferenci minulý týden zástupci LOK přiznali, právě s jeho plněním zatím nejsou úplně spokojeni. Znepokojuje je zejména současná forma schvalování legislativy a malý boj proti korupci. Zástupci však odmítli uvést, na kolik procent jsou s plněním memoranda spokojeni.
Peníze pro příští rok v ohrožení
Podle MUDr. Martina Engela se dohodnuté body plnily bezprostředně po akci. Další fáze už vázne. Předseda LOK dále uvedl, že se zvedly od března platy doktorů prakticky ve všech nemocnicích. Podle memoranda měli dostat přidáno 5 000 až 8 000 korun. Odboráři však vidí problém pro příští rok, kdy by se jim měly platy dál zvedat. Nemocnice by totiž od zdravotních pojišťoven mohly dostat jen 95 % letošní sumy. Nadto se má zvýšit daň z přidané hodnoty a víc by měli vydělávat i ostatní zdravotničtí pracovníci.
Podle místopředsedy LOK MUDr. Miloše Volemana stále existuje problém postgraduálního vzdělávání mladých lékařů. Situace se sice zlepšila, ale prý stále není úplně vyřešeno financování a ne úplně ideální je i náplň vzdělávání. Dále podle něj nezmizel „zločin fakultních nemocnic,“ kdy jsou lékaři pracující na úvazek 0,1 využíváni jako levná pracovní síla. „V nemocnicích, které nejsou přímo řízené ministerstvem zdravotnictví, je nadále umožněna atestační příprava až po podepsání tzv. kvalifikační dohody. Naopak ve fakultních nemocnicích stále přetrvává zaměstnávání mladých lékařů na formální úvazek 0,1, přičemž lékaři tráví v zaměstnání plnou pracovní dobu,“ upozornil Martin Engel. Voleman tento stav označil jako vliv silné „profesorské lobby“.
V pozměňovacích návrzích se nelze orientovat
Odboráři dále nejsou spokojeni se současnou legislativou a se způsobem jejího schvalování obecně. Přestože podle memoranda má být LOK jedním ze subjektů, s nimiž ministerstvo zdravotnictví na přípravě reforem spolupracuje, lékaři upozorňují, že kvůli chaosu v předkládání pozměňovacích návrhů nemůže LOK‑SČL fungovat jako reálné připomínkové místo. „Příprava nových zákonů probíhá naprosto chaoticky. V krátkém čase se objevuje neuvěřitelné množství pozměňovacích návrhů a pozměňovacích návrhů k pozměňovacím návrhům, obsahujících i několik desítek stran textu. Neexistuje reálná šance, aby se v nich někdo vyznal, stihl je pročíst a zkontrolovat, natož aby se k nim kvalifikovaně vyjádřil. Tyto návrhy znamenají závažné změny oproti původnímu znění zákonů, neprošly řádným připomínkovým řízením, ale přesto byly schváleny se souhlasem ministra. Bohužel máme oprávněné důvody domnívat se, že tento chaos v pozměňovacích návrzích je zcela záměrný a má odvést pozornost od problematických pasáží,“ vysvětlil Miloš Voleman.
Ze stávajících aspektů zdravotnické reformy lékaře nejvíce znepokojuje minulý týden poslanci odhlasovaný zákon o zdravotním pojištění, který sice zavádí tzv. nadstandard spolufinancovaný pacientem, stále však není jasné, které zdravotní úkony bude obsahovat, a především kdo jej stanoví. LOK dále upozorňuje, že zákon o zdravotních službách nijak zásadně nezlepšuje postavení pacienta, jeho nároky spíše limituje, ale na druhou stranu mu dává daleko větší možnosti požadovat finanční odškodnění. Zdravotnickým zařízením ukládá řadu věcí nad rámec zdravotní péče, za což mohou být zařízení pokutována, a to pro ně může být až likvidační, zvláště pak pro soukromé lékaře.
„S omezením nároků pacienta na poskytovanou péči také souvisí prodloužení doby příjezdu záchranné služby na 20 minut. To podle nás v určitých případech může vést k ohrožení pacientů. Je také špatně, že ministerstvo neplánuje zrovnoprávnění práv zdravotníků s ostatními členy integrovaného záchranného systému (hasiči a policisté),“ doplnil MUDr. Martin Engel.
Pozor na vyhlášku o personálních standardech
Podle odborů měly být reformy výsledkem širší dohody. Nyní opozice hrozí, že po případných vyhraných volbách zákony změní. „Nestraním ani oranžovým, ani modrým. Každá taková změna však stojí peníze. Věřili jsme, že se přijme konsensus nezávislý na výsledku voleb,“ uvedl Engel. Za největší problém reforem označil Miloš Voleman poslance Marka Šnajdra, který podle Volemana vždy na poslední chvíli přijde na jednání se spoustou změn, připomínek a pozměňovacích návrhů.
Zatím beze změny je další důležitý bod, na který kampaň „Děkujeme, odcházíme“ poukazovala – množství přesčasových hodin. „V připravované vyhlášce o personálních standardech spatřujeme snahu legitimizovat současný katastrofální stav počtu lékařů v jednotlivých nemocnicích, který je z dlouhodobého hlediska neudržitelný a neumožní plnění zákoníku práce v oblasti přesčasů,“ říká místopředsedkyně LOK‑SČL MUDr. Jana Vedralová. Podle lékařů s tím souvisí také rezignace úředníků na určení přesného počtu pracovníků ve zdravotnictví, které je klíčové pro všechna rozhodnutí v resortu.
Odboráři jsou zklamáni také protikorupčními opatřeními – se současným stavem jsou podle Engela velmi nespokojení a chtějí změny.
Dojde na Slovensku na český scénář?
Tisková konference se dotkla i situace na Slovensku, kde panuje obdobná situace jako v Česku před rokem. „LOK‑SČL slovenské lékaře v prosazování jejich požadavků plně podporuje,“ prohlásil Martin Engel. „Slovenští kolegové formulovali své požadavky do čtyř hlavních bodů. Požadují neprodleně zastavit transformaci zbývajících slovenských nemocnic na akciové společnosti, dále požadují vytvoření odpovídajících personálních normativů k zajištění kvalitní a dostupné lékařské péče, zreálnění plateb zdravotních pojišťoven za jednotlivé zdravotnické výkony a posledním požadavkem je navýšení základních platů na 1,5‑ až trojnásobek průměrného platu v zemi nejpozději k 1. 1. 2013,“ vysvětlil Engel.
Martin Engel dále varoval, že pokud dojde k plošné privatizaci slovenských nemocnic, můžeme očekávat podobný scénář i v České republice.
Zdroj: Medical Tribune