Rok 2010 je Rokem plic

Podle prohlášení Nikose Siafakase, prezidenta ERS, a jeho kolegů z Forum of International Respiratory Societies (FIRS) připadá na nemoci dýchacích cest dvacet procent všech úmrtí na celém světě. Socioekonomické dopady jsou způsobeny především náklady na zdravotní péči a absencí v zaměstnání a odborníci je vyčíslují na 102 miliardy eur ročně. Přes tato varující čísla je všeobecné povědomí laické i politické veřejnosti o jejich závažnosti velmi nízké.

V zahajovací řeči při vyhlášení Roku plic prof. Siafakas upozornil, že "členské státy Evropské unie musejí vyčlenit mnohem více prostředků na výzkum zaměřený na zlepšení kvality života nemocných. Většina respiračních onemocnění je preventabilních a léčitelných, avšak léčba je vždy velmi drahá, bohužel efektivní politika cílená na prevenci je absolutně nedostačující v celé Evropské unii, potažmo světě."

Tzv. velkou pětku onemocnění dýchacích cest tvoří plicní karcinom, CHOPN, pneumonie, TBC a asthma bronchiale. WHO odhaduje, že v roce 2020 bude astma třetí nejčastější příčinou smrti. Celosvětovým číslem jedna v příčinách smrti dětí do pěti let jsou infekční pneumonie, převažující nad takovými nemocemi, jako je malárie, AIDS a pravé neštovice. Také karcinom plic, patří opět mezi nejčastější příčinu úmrtí se stále se zvyšující prevalencí.

V rámci Year of the Lung 2010 bude celosvětově podporován World Asthma Day 4. května 2010, World Pneumonia Day 2. prosince 2010 a World Spirometry Day 14. října 2010, kdy bude zájemcům provedeno funkční vyšetření plic v nemocnicích a klinikách po celém světě.

Co říká česká studie BURDEN

U příležitosti vyhlášení Roku plic uspořádaly Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním, ČARO, Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP a České občanské sdružení proti chronické obstrukční plicní nemoci, ČOPN, tiskovou konferenci s bohatým programem.

Za ČARO vystoupil její předseda, prof. MUDr. Vítězslav Kolek, D rSc., který upozornil, že "respirační nemoci jsou velmi často spojené s kouřením. Kouření tabáku zabíjí ročně více než pět milionů lidí a statisíce z nich umírají na kouřením zprostředkované postižení, tzv. second hand effect. V České republice umírají na tyto nemoci desetitisíce lidí ročně." Nejvýznamnější respirační společnosti se sdružily do Forum of International Respiratory Societies, která ČARO vyzvala ke spolupráci. Rok plic by měl upozornit na společenskou závažnost respiračních nemocí jako celku a s tím související potřebu řešit mnoho přetrvávajících problémů.

MUDr. Stanislav Kos, předseda ČPFS, především upozornil na hlavní náplň společnosti a v neposlední řadě i na skutečnost, že "přes častost a společenskou závažnost plicních onemocnění dochází stále k poklesu lůžek oboru v nemocnicích i odborných léčebných zařízeních. K léčení plicních onemocnění jsou v ČR k dispozici všechny moderní léky podle mezinárodních doporučení, i když vyjednávání o jejich dostupnosti bývá často velmi složité a náročné."

O základních cílech ČOPN, "rozšiřovat a prohlubovat znalosti lékařské i laické veřejnosti o chronické obstrukční plicní nemoci", hovořil doc. MUDr. Jan Musil, Ph.D. Připomněl, že "hlavním rizikovým faktorem pro vznik CHOPN je kouření cigaret. Nedávno byl ověřen i vliv pasivního kouření. Expozice doma a v práci po dobu více něž 40 hodin týdně v trvání pěti let zvyšuje riziko vzniku CHOPN o 48 procent."

Prevalence CHOPN v ČR je 7,7 % ročně, což prakticky znamená 700 až 800 tisíc nemocných, z tohoto počtu je ročně hospitalizováno 16 tisíc postižených, umírají dva tisíce.

Prim. MUDr. Viktor Kašák představil českou studii BURDE N: Zátěž a kvalita života exacerbací chronické obstrukční plicní nemoci. Jejím cílem bylo porovnání přímých a nepřímých finančních nákladů a kvality života u skupiny pacientů s exacerbací CHOPN se skupinou pacientů bez exacerbace.

Studie byla uskutečněna v roce 2008 na čtyřech pracovištích, bylo do ní zařazeno 180 pacientů v různých stadiích CHOPN, 90 s a 90 bez exacerbace. U˙skupiny s exacerbací byla sledována data tři měsíce před exacerbací, v době exacerbace a do tří měsíců od jejího vzniku. U˙skupiny pacientů bez exacerbace byla sledována data po dobu tří měsíců a extrapolována na dobu šesti měsíců, resp. 180 dnů.

Vedle sběru přímých i nepřímých finančních nákladů byla pomocí dotazníku EuroQol zhodnocena kvalita života pacientů vztažená k zátěži CHOPN, u pacientů s exacerbací v době exacerbace a po jejím ukončení, u pacientů bez exacerbace jedenkrát. Celkové šestiměsíční náklady na jednoho pacienta s exacerbací byly 98 701, bez exacerbace 40 036 korun. Při zhodnocení procentuálního rozložení přímých nákladů (náklady z oblasti zdravotního pojištění) tvořily náklady na exacerbaci 64 procent. Medián celkových nákladů na šestiměsíční léčbu CHOPN ve stadiu II činil 22 007 Kč s exacerbací, resp. 14 730 Kč bez exacerbace, ve stadiu III 56 146 Kč s exacerbací, resp. 54 148 Kč bez exacerbace, ve stadiu IV 100 260 Kč s exacerbací, resp. 54 183 bez exacerbace.

Exacerbace u pacientů s C HOPN v jakémkoli stadiu výrazným způsobem zhoršuje kvalitu života.

Závěry studie BURDE N říkají: Finanční náklady na pacienty s exacerbací jsou statisticky významně vyšší v porovnání s náklady pacienta bez exacerbace, náklady rostou se závažností (stadiem choroby), hospitalizace jsou nejzávažnější složkou nákladů exacerbace, kvalita života je exacerbací výrazně snížena. Léčba zabraňující exacerbacím je přínosná pro pacienty i pro zdravotně-sociální systém. Farmakoterapie zpomalující progresi CHOPN je přínosná, stěžejní však je včasná diagnóza a včasná léčba!

Zdroj: Medical Tribune