Rimonabant ve světle dalších analýz
Vyspělým světem se rychle šíří nová hrozba epidemických rozměrů – metabolický syndrom, který je spojen s významným rizikem závažných kardiovaskulárních komplikací. Odborníci stále nejsou zajedno, co je prvotní příčinou, jakýmsi společným jmenovatelem metabolického syndromu. Podezírána je viscerální (abdominální) obezita a inzulinová rezistence, není však jasné, co je primární a co sekundární metabolickou poruchou. Rozvoj metabolického syndromu je úzce spojen s nezdravým životním stylem moderního člověka – chronickým přejídáním se a nedostatkem pohybu. Nemocní s metabolickým syndromem mají významně zvýšené riziko rozvoje diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotické etiologie, především ischemické choroby srdeční se všemi jejími komplikacemi. Stejná prevalence v ČR jako v USA
Metabolický syndrom postihuje miliony lidí, především v rozvinutých zemích západního světa. Při užití pěti klinických diagnostických kritérií stanovených v doporučení NCEP ATP III (National Cholesterol Education Program – Adult Treatment Panel) dnes prevalence metabolického syndromu přesahuje v populaci ve věku nad 20 let 20 %, ve věku nad 40 let dokonce 40 % a ve věku nad 50 let minimálně 45 procent. Podle nedávné analýzy údajů z průzkumu NHANES III (The Third National Health and Nutrition Examination Survey) z let 1994 a 1998 má metabolický syndrom přibližně 47 milionů Američanů (to je 23,7 % veškeré populace USA). V České republice máme epidemiologická data o metabolickém syndromu díky dr. R. Cífkové a spol., kteří prováděli v letech 1997 až 1998 a 2000 až 2001 průzkum v devíti bývalých okresech ČR jako pokračování průzkumu MONIKA (Czech Postmonica Study). Diagnostická kritéria metabolického syndromu splnilo 32 % mužů a 24 % žen zkoumané dospělé populace a prevalence výrazně narůstala s věkem. Ve věkové dekádě 55 až 64 let byl výskyt metabolického syndromu již 47 % a setřel se pohlavní rozdíl v prevalenci. Většinou šlo o kombinaci obvodu pasu, výše krevního tlaku a plazmatické koncentrace triacylglycerolů. Zdá se tedy, že situace v ČR je stejně katastrofální jako v USA.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2006, strana 7
Zdroj: