Rh inkompatibilita: stálý problém
Co nám říká tento název? Například může popisovat důležité kroky v managementu této život ohrožující choroby. Termín hemolytická choroba plodu a novorozence nahradil původní termín hemolytická choroba novorozence, neboť díky moderním diagnostickým metodám můžeme v současné době diagnostikovat toto onemocnění mnohem dříve. S ohledem na hlubší znalosti o patofyziologii onemocnění dnes také většina lékařů používá k vyjádření probíhající tvorby mateřských protilátek proti erytrocytárnímu antigenu RhD raději termín Rh aloimunizace než starší výraz Rh izoimunizace. Již před čtyřiceti lety byla v USA zahájena prevence této choroby, kdy byla doporučena rutinní aplikace Rhesus imunního globulinu (RhIg) u Rh negativních pacientek. O dvacet let později bylo vydáno doporučení o standardní aplikaci RhIg ve 28. týdnu těhotenství. Navzdory těmto opatřením poslední zpráva o novorozencích z roku 2001 zpracovaná Centry pro kontrolu chorob a prevenci (CDC) ukázala, že Rh senzitizace stále postihuje 6,7 novorozenců na 1 000 živě narozených. Preventivně ovlivnit všechny případy Rh aloimunizace se nedaří z několika důvodů: neúmyslným opomenutím i po porodu, nepodáním léku při jiné prenatální indikaci nebo nedostatečným dávkováním při porodu v případě rozsáhlého fetomaternálního krvácení. Všechny těhotné ženy by měly podstoupit screeningové vyšetření na přítomnost protilátek již při první prenatální návštěvě. Ženy, které jsou RhD negativní při stopové Rh pozitivitě (dříve označované za Du-pozitivní), nemají riziko vzniku Rh aloimunizace, a tudíž nepotřebují aplikaci RhIg. Je-li RhD negativní pacientka při vstupním vyšetření na přítomnost protilátek negativní, není třeba provádět další diagnostické testy do 28. týdne gestace. Pokud je partner pacientky RhD negativní, podejte ženě v tomto gestačním stáří RhIg v dávce 300 µg. Americká asociace krevních bank (AABB) doporučuje opakovat vyšetření protilátek ve 28. gestačním týdnu, naproti tomu Americká společnost porodníků a gynekologů (ACOG) ponechává indikaci tohoto vyšetření na rozhodnutí lékaře. I když se zatím zdá být toto vyšetření prodělečné, může jeho provádění odhalit vzácně se vyskytující pacientky, které se stávají RhD senzitivními v časné fázi gravidity. Je-li test opakován, může se injekce RhIg aplikovat ještě před dalším odběrem. Výsledky screeningového vyšetření protilátek by neměly být ovlivněny aplikací RhIg, je-li interval mezi jeho podáním a odběrem kratší než 12 hodin.
…
Komentář
Autor: MUDr. Radovan Vlk
V minulém století byla Rh-aloimunizace považována za závažný a často diskutovaný problém. S plošným rozvojem systematického záchytu pacientek s přítomností Rh protilátek, se široce zavedenou prevencí a uplatněním neinvazivních diagnostických postupů a úspěšných invazivních terapeutických metod se však často pozornost porodníků obrátila jinými směry. Nutno říci, že neprávem! Problematika inkompatibility krevních skupin zůstává v mnoha bodech stále otevřená. Důslednost v depistáži pacientek a ve správné aplikaci Rh-imunoglobulinu ve všech indikovaných případech nám často chybí. Také jednotnost managementu jednotlivých pracovišť zůstává hudbou budoucnosti. Pochopení patofyziologických vztahů a principů vzniku onemocnění plodu a novorozence umožňuje rychlejší orientaci v dané problematice. Princip postižení plodu Rh negativní ženy je založen na její senzibilizaci průnikem Rh pozitivních erytrocytů s následnou tvorbou mateřských protilátek anti-D, které mohou během těhotenství prostoupit placen anémii plodu, postupnému selhání oběhu, vzniku hydropsu i intrauterinnímu odúmrtí plodu. Dědičnost genů Rh systému je dominantní. Asi u 82 % středoevropské populace je gen D přítomen. Nutno podotknout, že exprese genu je ovlivněna celkovou konfigurací genů CDE na jejich příslušných alelách a dalšími faktory. Ve výše uvedeném článku podává dr. Moise přehledně, ale dle mého názoru dosti zjednodušeně, informace o záchytu pacientek s pozitivitou Rh protilátek, o managementu první senzitizace i o postupu u pacientek s anamnézou postiženého plodu v minulé graviditě. Zmiňuje indikace k podání RhIg a jednotlivé diagnostické metody. Obdobná shrnutí a doporučení lze jistě nalézt i v odborném českém tisku. Tento článek však vychází především ze závěrů Americké společnosti gynekologů a porodníků (ACOG) a Americké asociace krevních bank (AABB), a proto v něm nacházíme určité odlišnosti od postupů běžně preferovaných u nás. K těmto bych se v několika bodech pokusil vyjádřit.
…
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 4/2004, strana 25
Zdroj:
