Resuscitace se vrací k základům
Kongres nabídl aktuální pohled na problematiku kardiopulmocerebrální resuscitace a dal i nahlédnout do nových trendů budoucnosti. Po odborné stránce potvrdila světová resuscitační komunita do určité míry cestu nastoupenou v Budapešti v roce 2004 – totiž odklon od „hi-tech“ složitých postupů či aplikace nových farmak a návrat zpět ke správnému provádění naprosto základních výkonů, zejména srdeční masáže. Záměrně říkám do určité míry, protože jednou z mála nových pomůcek, které se jeví jako vysoce perspektivní, jsou automatické masážní přístroje, ať už na principu mechanické kardiopumpy (LUCAS), anebo pásu (LifeBelt, resp. AutoPulse). Dostupné výsledky jsou zatím velmi povzbudivé. Při použití mechanických pomůcek pro komprese hrudníku však autoři příspěvků na kongresu ERR často zdůrazňovali, že mechanické pomůcky nenahradí manuální komprese hrudníku zejména při základní neodkladné resuscitaci (Basic Life Support – BLS) a v počátku rozšířené neodkladné resuscitace neboli někdy též pokročilé resuscitace (Advaced Life Support – ALS).Každý milimetr má cenu života
Zásadní důraz se tedy klade na včas zahájenou, nepřerušovanou a dostatečně intenzivní srdeční masáž. Velké studie vyhodnocující provádění skutečných resuscitací profesionálními týmy v loňském roce ukázaly závažné nedostatky v kvalitě resuscitace. I profesionálové mnohokrát ztrácejí čas nejrůznějšími druhořadými aktivitami a efektivní čas srdeční masáže tvoří sotva polovinu skutečné doby resuscitace. Komprese jsou navíc příliš slabé. Tato znepokojivá data vedou ke snaze skutečně důsledně monitorovat kvalitu masáže pomocí speciálně přizpůsobených přístrojů, které současně zachráncům indikují, kde mají „přidat“. Jen pro zajímavost – matematické vyhodnocení výsledků prokázalo, že každý milimetr, o který je masáž „mělčí“ oproti doporučeným 52 mm, představuje pokles naděje na přežití postiženého o pět procent!
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2006, strana 13
Zdroj: