Řešení molárního těhotenství

Kasuistika 1: kompletní hydatidiformní mola

U sedmatřicetileté ženy asijského půvo du (secundigravida, primipara) se v půlce 17. týdne těhotenství klinicky prezentoval tmavě fialový výtok a těžká nausea. Velikost dělohy odpovídala 22. gestačnímu týdnu. V počátečních laboratorních testech byla hodnota β‐podjednotky lid‐ ského choriového gonadotropinu (hCG) 1,5 mil. IU/l, hematokrit 29 % a hodnota T4 15 mg/l. Krevní skupina pacientky je 0 Rh minus.

Pacientka byla mírně hypertenzní, měla oboustranné otoky stupně 1+, v nichž se po zatlačení prstem objevují dolíčky, a proteinurii 1+. Na ultra­ zvukovém obraze byly charakteristické vezikulární struktury odpovídající diagnóze kompletní hydatidiformní moly.

Oba vaječníky byly zvětšené a cystické. Předoperační RTG snímek hrudníku byl negativní. Po aplikaci beta‐blokátoru byla v celkové anestezii provedena nekomplikovaná evakuace moly odsátím. Na dospávacím pokoji byl aplikován anti‐D globulin. Na cestě na dospávací pokoj se u pacientky rozvinula dušnost. Poslechový nález plic svědčil pro difuzní chrůpky. Pro udržení dostatečné hladiny pO2 byla potřebná aplikace kyslíku brýlemi. Přenosný rentgen zobrazil bilate‐......

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2010, strana 32

_______________________________________________________________________________________________________________

Komentář

Prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.
Gynekologicko‐porodnická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha

Originální článek autorů jednoho z nejrespektovanějších center pro léč­bu trofoblastické nemoci velice pře­hledně na čtyřech kasuistikách ukazu­je management molárních těhotenství. První případ řeší kompletní molu. Ve všech rozvinutých zemích pozo­rujeme stejný trend: stále časnější diagnostiku abnormálních gestací díky dostupnosti a technické pokro­čilosti ultrasonografie.

Díky dostup­nosti gynekologické péče a rozšíření ultra­sonografie k diagnostice časné­ho těhotenství a dostupnosti vyšetře­ní při zakrvácení v prvním trimestru je dnes v České republice raritní dia­gnostikovat „typickou“ molu s pří­znaky zvětšení dělohy po 15. týdnu gravidity, s thecaluteinními cysta­mi, příznaky preeklampsie, anémií, hyperthyreózou. Evakuace těchto těhotenství byla a je zatížena riziky embolizace, krvácením s poruchou koagulace i rizikem kardiorespirač­ního selhání.

Takto velká molární tě­hotenství tvořila před 25 lety téměř třetinu našich klientek. V dnešní době jde o raritní „kasuistiku“ s čet­ností výskytu jedna ku dvaceti eva­kuovaným molám v našem centru. Průměrné „gestační stáří“ je u nás výrazně nižší (týden 9,2), než udá­vá bostonské centrum (týden 11,8). O to obtížnější je časná histopatolo­gická diagnostika, která často vyža­duje zpřesnění, které sami provádí­me pomocí stanovení DNAploidity. Technicky lze využít i dalších histo­patologických metod, např. využití FISCH technologií.....

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2010, strana 37

Zdroj: GYNEKOLOGIE PO PROMOCI