Řešení molárního těhotenství
Kasuistika 1: kompletní hydatidiformní mola
U sedmatřicetileté ženy asijského půvo du (secundigravida, primipara) se v půlce 17. týdne těhotenství klinicky prezentoval tmavě fialový výtok a těžká nausea. Velikost dělohy odpovídala 22. gestačnímu týdnu. V počátečních laboratorních testech byla hodnota β‐podjednotky lid‐ ského choriového gonadotropinu (hCG) 1,5 mil. IU/l, hematokrit 29 % a hodnota T4 15 mg/l. Krevní skupina pacientky je 0 Rh minus.
Pacientka byla mírně hypertenzní, měla oboustranné otoky stupně 1+, v nichž se po zatlačení prstem objevují dolíčky, a proteinurii 1+. Na ultra zvukovém obraze byly charakteristické vezikulární struktury odpovídající diagnóze kompletní hydatidiformní moly.
Oba vaječníky byly zvětšené a cystické. Předoperační RTG snímek hrudníku byl negativní. Po aplikaci beta‐blokátoru byla v celkové anestezii provedena nekomplikovaná evakuace moly odsátím. Na dospávacím pokoji byl aplikován anti‐D globulin. Na cestě na dospávací pokoj se u pacientky rozvinula dušnost. Poslechový nález plic svědčil pro difuzní chrůpky. Pro udržení dostatečné hladiny pO2 byla potřebná aplikace kyslíku brýlemi. Přenosný rentgen zobrazil bilate‐......
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2010, strana 32
_______________________________________________________________________________________________________________
Komentář
Prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.
Gynekologicko‐porodnická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha
Originální článek autorů jednoho z nejrespektovanějších center pro léčbu trofoblastické nemoci velice přehledně na čtyřech kasuistikách ukazuje management molárních těhotenství. První případ řeší kompletní molu. Ve všech rozvinutých zemích pozorujeme stejný trend: stále časnější diagnostiku abnormálních gestací díky dostupnosti a technické pokročilosti ultrasonografie.
Díky dostupnosti gynekologické péče a rozšíření ultrasonografie k diagnostice časného těhotenství a dostupnosti vyšetření při zakrvácení v prvním trimestru je dnes v České republice raritní diagnostikovat „typickou“ molu s příznaky zvětšení dělohy po 15. týdnu gravidity, s thecaluteinními cystami, příznaky preeklampsie, anémií, hyperthyreózou. Evakuace těchto těhotenství byla a je zatížena riziky embolizace, krvácením s poruchou koagulace i rizikem kardiorespiračního selhání.
Takto velká molární těhotenství tvořila před 25 lety téměř třetinu našich klientek. V dnešní době jde o raritní „kasuistiku“ s četností výskytu jedna ku dvaceti evakuovaným molám v našem centru. Průměrné „gestační stáří“ je u nás výrazně nižší (týden 9,2), než udává bostonské centrum (týden 11,8). O to obtížnější je časná histopatologická diagnostika, která často vyžaduje zpřesnění, které sami provádíme pomocí stanovení DNAploidity. Technicky lze využít i dalších histopatologických metod, např. využití FISCH technologií.....
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2010, strana 37
Zdroj: GYNEKOLOGIE PO PROMOCI