Reprezentant: „obtížný hmyz“, nebo přítel?
Zajímá mě výše úhrady pro pojišťovnu Největším neštěstím medicíny je, že si sama nemůže dostatečně vydělat na vlastní pokrok a že v tom je odkázána především na farmaceutické firmy. Pro ně je však prospěch nemocného jen chytře využívané vehikulum k prospěchu vlastnímu. Lék samozřejmě musí jakž takž nebo dokonce i výborně fungovat, ale zisk je tu zcela určující pohnutkou. Nedá‑li se vydělat na dobré, ale výrobně i prodejně laciné molekule, stáhnou ji firmy beze studu z registrace. Úspěšně se snaží o přímý i nepřímý vliv na stanovení (myšleno rozšiřování) indikací, tvorbu Mezinárodní klasifikace nemocí a zejména na motivace pacienta. Jejich reprezentanti ovšem nemohou v podstatě reprezentovat nic jiného. Informace, které obvykle vnucují, jsou na úrovni příbalových letáků. Jedinou informací, kterou od nich žádám, je výše skutečné úhrady jejich přípravku pojišťovnou. Tím jsou pro mne opravdu užiteční. Ale jsou to vesměs příjemně se chovající přívětiví lidé, poskytující oddechovou chvilku – žádný obtížný hmyz.
MUDr. Pavel Tautermann, ambulantní psychiatr a předseda SAS ČR
Vážně nevážně o reprezentantech V uplynulém týdnu došlo v mé ordinaci k cyklickému rojení. Rojili se zástupci farmaceutických firem. Dobře upravené dynamické dámy s pečlivě nacvičeným rituálem kontaktu s lékaři. V popisu jejich práce je přesvědčit lékaře, aby předepisoval právě a jen preparáty jejich firmy. Jedna, která z pozice reprezentanta odešla (a dobře se vdala), mi kromě jiného poté sdělila, že úkolem reprezentanta je i vedení jakýchsi záznamů o způsobu našeho reagování. Dokonce nás prý známkují jako ve škole. Kdo dostane výtečnou, je oblažován přesvědčovacími návštěvami častěji. Kdo se neumí chovat, je vzpurný a negativistický, dostane kouli, totiž nedostatečnou. Chodit se k němu nebude a basta. A navíc si to povědí napříč firmami; žádná konkurence, ale neformální kartel. Začal jsem se chovat neutrálně, stačí za lidovku, za tři. Pak jsem se dozvídal různé věci: „Vůbec mi nevadí, má‑li doktor závazek u konkurence, to respektuji.“ Jsem dětský praktik a žádné korupční závazky naštěstí nemám. Leccos se povídá, ale děkuji, nechci a nemusím. Pak přišel fešák, prima kvádro a voněl. „Napíšete‑li 50 balení našeho léku, dostanete elektronickou váhu. Zde je protokol.“ Chvilku jsem zíral. I my, dělníci medicíny, v tom máme jet? A natvrdo! jsem fešáka. Nenechal se vyvést ze své míry, možná neslyšel, či slyšet nechtěl. Podával mi papírovou míru zvící 160 cm. Rozloučili jsme se. Píšu na recepty, co chci, a snažím se, aby té chemie bylo co nejmíň. Nejspíš dostanu kouli a bude klid.
MUDr. Tomáš Karhan, praktický lékař pro děti a dorost, Praha 3
Jejich význam je při vstupu nového léku na trh Moderní medicínu si bez farmaceutických firem nelze představit. Vývoj nových léků se stal tak náročný, že tento výzkum téměř opustil univerzitní prostředí. Bez farmaceutických firem by v medicíně nebylo pokroku. Reprezentanti přinášejí běžně nové informace (tedy o nových lécích či nových studiích) obvykle korektně, i když firmy se liší a i mezi nimi jsou známé „firmy“, které dokážou na křídovém papíře dodávat výsledky vědecky neprůkazné, prezentované jen někde na kongresu. Trochu odlišná je běžná situace, kdy na trhu je mnoho zcela ekvivalentních léků. V tom případě reprezentant nemůže lékaře ovlivňovat odbornými argumenty. Používané postupy nádherně vystihl Ota Pavel ve své knize „Smrt krásných srnců“. Šlo sice o nabídku luxů, ale o prodeji rozhodovaly skutečnosti zcela nezávislé na luxování, zejména upoutání pozornosti či vztahy osobní. Činnost farmaceutických reprezentantů v mnohém připomíná tahání topícího se továrníka z rybníka šnůrou od luxu. Je zajímavé, jak málo se v těchto postupech od 30. let změnilo. Farmaceutický zástupce se neliší od prodejců jiného zboží. I to ukazuje, ať chceme či nechceme, že zdravotnictví je tržní prostředí. Je z toho jediná cesta ven; co nejméně regulované zdravotnictví, kde lékař nebude mít jiný zájem než léčit pacienta efektivně a levně. Tedy závěrem – role reprezentantů je důležitá při vstupu nových léků na trh, ale ve stabilním prostředí, kdy je na trhu stejných léků více, jejich činnost nic nového nepřináší a zdravotnické činnosti zbytečně komplikuje.
Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Vzájemný respekt je nutný Myslím si, že ve vztahu lékaře a reprezentanta farmaceutické firmy je nejdůležitější korektnost a vzájemný respekt. Snad nejhorší zkušeností pro oba může být situace, kdy lékař ví o daném produktu více než zástupce firmy, který sice přislíbí nápravu a snaží se momentální indispozici zvládnout ponecháním bloku či pera v ambulanci lékaře, ale na dlouhou dobu se jedná o jeho poslední návštěvu. Akce typu firemního golfového turnaje považuji z pohledu lékařů za nedůstojné a z pohledu firemního za neefektivně vynaložené finance. Z dobrého vztahu mezi lékařem a reprezentantem bezesporu profitují oba. Za největší přínos pro lékaře považuji přístup k aktuálním a nezkresleným informacím o klinických studiích daného produktu, možnost bezplatně vyzkoušet přípravek na dostatečném vzorku svých pacientů nebo ochotu firmy finančně se podílet na vzdělávání lékařů i ostatních pracovníků ve zdravotnictví.
MUDr. Jan Stryja, Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie Nemocnice Podlesí, a. s., Třinec
Ušetří čas dodáním stěžejních údajů Návštěva farmaceutického reprezentanta v ordinaci ambulantního specialisty může být někdy velkým přínosem, jindy zcela zbytečnou ztrátou času. Dosti záleží na schopnosti reprezentanta přinést zajímavé novinky, které jsou skutečným přínosem. Docela často jsou reprezentanti schopni osvětlit detail o novém léku, který se objevuje na trhu, někdy jde o patofyziologickou detailní přednášku, jindy poukázání na mortalitní studie zásadního významu, zásadně měnící dosavadní pohled na věc. Není v silách specialisty věnovat samostatně setrvalou pozornost všem farmaceutickým novinkám, periodikům či nejnovějším studiím. Dobrý reprezentant je schopen nám kromě osvětlení mechanismu účinku nového léku poskytnout i prameny k originálním studiím. Je schopen vést kvalitní diskusi i na témata úzce spojená s použitím léku v našem oboru a ve speciálních indikacích. Mnohdy nám dodá v papírové či elektronické podobě skutečně stěžejní údaje, čímž nám ušetří jejich pracné vyhledávání. Také rád uvítám, vezme‑li reprezentant v potaz ekonomické aspekty léčby. Mnohdy je schopen dokladovat, jaký dopad na náklady má použití toho kterého léku v dlouhodobé perspektivě. Já osobně docela vítám i krátká přehledná sdělení o léčivech, která sám příliš nepoužívám, ale s nimiž se setkávám jako s doporučeními kolegů.
Například si občas rád osvěžím i jako hematolog poznatky o novinkách v léčbě glaukomu, psoriázy nebo například v antialergické medikaci. Medicína je polem natolik komplexním, že každé rozšíření přehledu se může někdy hodit. Samozřejmě, že se občas setkáváme i s reprezentanty, jejichž návštěva přínosem není. Poukazují na léčiva běžně zavedená, notoricky známá. Ale to samo sebou závisí na mnoha okolnostech, protože ne vždy má reprezentant firmy správnou představu o záběru naší ordinace či našich dosavadních poznatcích. MUDr. Rudolf Hoffmann, Interní a hematologická ambulance, Sdružení interních oborů Václavka, Praha
Návštěvy v ordinační době pokládám za nepřípustné
Názory lékařů na návštěvy reprezentantů farmaceutických firem se jistě liší a dle mého názoru také vyvíjejí. Před 15 lety, po letitých zkušenostech s omezeným spektrem převážně tuzemských léčiv a nezájmem jejich výrobce o komunikaci, je většina lékařů vítala jako zdroj informací o nových převratných léčebných možnostech. Postupně jsme si na ně zvykli a jejich narůstající frekvence některým z nás začala spíš vadit. Totéž platí o většině reklamních tiskopisů zasílaných – jistě rovněž s nemalými náklady – lékařům individuálně poštou. Znám kolegy, kteří tyto dopisy již ani nečtou a jednání s reprezentanty zásadně odmítají nebo přenechávají sestře, protože je pokládají za nevhodné zdržování. Informace o nových lécích se k nám dostávají v dostatečném množství prostřednictvím článků a inzerce v odborných časopisech nebo na různých seminářích, kde je i více času pro komunikaci. Vzhledem k tomu, že nic neplatí absolutně, uvádím i některé příklady pozitivní – např. po vydání nové „lékové vyhlášky“ někteří reprezentanti osobně upozornili lékaře na to, že jejich firma na ni zareagovala rychlým snížením ceny léků. Účelné mohou být i návštěvy zástupců firem vyrábějících zdravotní pomůcky či přístroje, spojené s jejich demonstrací, případně poskytnutím vzorků. Jistě je rozdíl v přístupu jednotlivých lékařů i reprezentantů, osobně ale pokládám individuální návštěvy farmaceutických reprezentantů za nepříliš přínosné a v ordinační době za nepřípustné.
MUDr. Jana Uhrová, praktická lékařka a místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů ČR
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2007, strana A2
Zdroj: