Reklama na vakcíny je v rozporu s evropským právem

Sněmovna zamítla návrh poslance Ludvíka Hovorky, který měl upravit regulaci reklamy na očkovací látky. Stávající praxe totiž výrobcům vakcín umožňuje propagovat konkrétní očkovací látky, zatímco v jiných zemích Evropské unie tato praxe povolena není.

Pojem „vakcinační akce“ si české zdravotnictví vykládá jinak než většina ostatních zemí Evropské unie.

V Evropě probíhají vakcinační akce například takto: V určitém kraji se mezi narkomany vyskytne žloutenka typu B. Hlavní hygienik vyhlásí „vakcinační akci“, tedy populační projekt, ve kterém vymezí lokalitu a věkovou skupinu. Doporučí, aby se rizikové osoby ve věku 15–35 let po určité období nechaly v dané oblasti očkovat proti žloutence typu B. Na tomto základě poté mohou výrobci vakcín proti hepatitidě B provádět reklamu právě této vakcinační akce a jejího obsahu, avšak nikoli svých konkrétních vakcín a jejich vlastností. Mohou například vyrobit letáky oslovující cílovou skupinu s tím, aby se rizikové osoby nechaly vyšetřit a naočkovat.

Propagují tedy „očkovací projekt“, nikoli své vakcíny. Důsledkem takové propagace je stále podpora poptávky po vakcínách a zvýšení jejich prodeje. Proto se jedná o reklamu vakcín ve smyslu právním, přestože vakcíny v ní přímo propagovány nejsou.

České specifikum

V České republice však dostal pojem „vakcinační akce“ poněkud jiný význam. Rozhodující není epidemiologické zjištění vyššího nárůstu určitého onemocnění či zvláštní riziko, které by dočasný očkovací projekt – akci – odůvodňovalo. Impuls pro schválení akce přichází od farmaceutické firmy, která se obrací na ministerstvo zdravotnictví s písemnou žádostí o zahájení vakcinační akce na zcela konkrétní vakcínu.

Redakce Medical Tribune má k dispozici dokumenty, ze kterých vyplývá, že ministerstvo zdravotnictví skutečně schvaluje vakcinační akce takovým způsobem, který tyto akce vůbec ničím odborně nevymezuje. Všechny tyto dokumenty mají podobnou formu. Jako příklad uvádíme jeden z nich:

„Ministerstvo zdravotnictví … vydává na základě žádosti společnosti … schválení vakcinační akce na očkovací látku NeisVac‑C v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 toto stanovisko: Z odborného hlediska je realizace vakcinační akce na očkovací látku NeisVac‑C vhodná. Odůvodnění: Konstatujeme, že období 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 je vhodným obdobím pro provedení aktivní imunizace proti nákazám invazivního meningokokového onemocnění séroskupiny C u jinak zdravých jedinců,“ uvádí ministerstvo v jednom ze svých dokumentů.

Podobná rozhodnutí vydalo ministerstvo zdravotnictví i v případě vakcín proti klíšťové encefalitidě, pneumokokové infekci, gastroenteriditě, rotavirům, spalničkám, zarděnkám, příušnicím atd. Ministerstvo většinou dává souhlas k vakcinační akci na dobu jednoho roku. Od roku 2009 do roku 2014 vydalo ministerstvo 158 takových stanovisek, přičemž pouze ve dvou případech žádost farmaceutické firmy zamítlo.

Podle MUDr. Jana Vavrečky, Ph.D., z Vysoké školy ekonomické v Praze je takové schvalování vakcinačních akcí v České republice velmi nestandardní. „Ministerstvo zdravotnictví zjevně uděluje razítkem pouze možnost provádět reklamu konkrétní vakcíny po určitou dobu bez jakýchkoli jiných odborných omezení a vymezení, než jsou uvedena ve schváleném SPC,“ komentuje postup ministerstva MUDr. Vavrečka a dodává:

„Česká republika po vysoce pravděpodobném zásahu farmaceutické lobby v legislativě provedla klíčovou výjimku směrnice 2001/83/ES nesprávně. Zákon o regulaci reklamy dnes neustanovuje správně výjimku reklamy (propagace) vakcinačních akcí jako takových, ale výjimku reklamy (propagace) léčiv používaných při vakcinačních akcích. Byl zcela zjevně zaměněn vlastní předmět této výjimky v předpise povinně provádějícím plně harmonizované právo EU.“

Lze tedy tvrdit, že jsme nepřesně harmonizovali směrnici, protože výjimku ze zákazu reklamy máme u vakcinačních akcí příliš širokou – evropské právo umožňuje propagovat „vakcinační akce“, naše právo umožňuje propagovat „konkrétní firemní produkty použité při vakcinačních akcích“.

Klamavá reklama

JUDr. Dostál dodává, že on osobně pokládá z hlediska pacientů za podstatné, aby měli vždy snadný přístup k objektivním, vědecky podloženým informacím o možnostech léčby. „Věcný problém s reklamou na konkrétní vakcíny bych viděl tehdy, pokud by byla nepravdivá, tedy například přeháněla účinky vakcíny, zamlčovala možné vedlejší účinky, nebo pokud by se pacienti kvůli silnému marketingu jednoho výrobce nedovídali o kvalitnějších vakcínách jiných výrobců,“ poznamenává právník.

A právě na klamavou povahu reklamy vakcín MUDr. Vavrečka také upozorňuje: „Reklama na očkovací látky velmi často totiž vyvolává v laických spotřebitelích dojem určitého účinku, který dosud vůbec nebyl vědecky prokázán. V reklamě jsou účelově zaměňovány tzv. dílčí výsledky za vlastní protektivní účinek vakcíny, což je v medicíně něco úplně jiného. Na to poukázal zejména v roce 2010 vrchní zdravotní rada ve Francii, který označil reklamu na vakcínu Gardasil/Silgard (HPV viry) za klamavou prostě proto, že silně naznačuje účinek ochrany před vznikem nádorového onemocnění (karcinomu děložního hrdla) u očkovaných dívek za 20 až 40 let, což ale nikdy nikdo zatím vědecky neprokázal, že se za 20–40 let v naznačeném rozsahu vůbec stane. Zcela identický problém má veškerá reklama na relativně nové vakcíny inzerující účinnost u očkovaných osob na dlouhé období nebo i celoživotně. Vědecké důkazy takových tvrzení totiž neexistují, protože existovat v principu vůbec nemohou. Existují pouze dílčí výsledky (laboratorní nebo jiné vedlejší údaje), které mají jinou výpovědní hodnotu a v celku sdělení jsou klamavé vůči spotřebitelům,“ říká MUDr. Vavrečka, který upozorňuje i na soudní pře v tomto problému:

„Problém nesprávného provedení práva EU v rozsahu reklamy vakcinačních akcí řešil již také Obvodní soud pro Prahu 4. Ten v rozsudku ze dne 27. 4. 2015 žalobu vedenou proti společnosti GlaxoSmithKline zamítl. Obvodní soud je toho názoru, že Česká republika provedla právo EU v rozsahu reklamy vakcín správně a přesně. Dále je soud toho názoru, že když ministerstvo zdravotnictví něco (cokoli) za vakcinační akci prohlásí, poté to vakcinační akce z pohledu výkladu práva také je.“

Poslanec Ludvík Hovorka (KDU‑ČSL) se v polovině června pokusil v parlamentu prosadit změnu v otázce reklamy na očkovací látky. „Poslanecká sněmovna schválila zákon o regulaci reklamy – sněmovní tisk č. 363, přitom odmítla můj návrh na zákaz brandové reklamy na konkrétní vakcíny. Schválený návrh zákona je tedy v rozporu s příslušnou evropskou směrnicí 2001/83/ES, která zakazuje reklamu vakcín vůči laické veřejnosti. Na toto skutečnost jsem dvakrát upozornil poslance i pány ministry Mládka a Němečka. Z toho odvozuji, že vliv farmaceutické lobby ve sněmovně je stále velký.“

Zdroj: Medical Tribune