Registr zdravotníků – krok k elektronickému zdravotnictví?

V médiích i prohlášeních politiků zní varování, že kvůli nedostatku lékařů a sester je ohrožena péče o pacienty, objevují se však jen údaje staré a mnohdy rozdílné. Pokud má ministerstvo řešit nedostatek zdravotníků, který se na řadě míst už projevuje, je to na základě dostupných údajů zatím problematické. Kolik studentů je potřeba přijmout na lékařské fakulty a v jakých odbornostech mají být vzděláváni? Kolik sester se má vyškolit pro péči u lůžka a na operačních sálech? Ministerstvo spoléhá na státem budovaný registr zdravotníků. Komory přitom už roky vedou registry z příspěvků členů. Centrální registr považují za mrhání penězi daňových poplatníků. Obávají se také, jak budou chráněna citlivá data. Zeptali jsme se zdravotníků: Od března 2018 by měl být plně funkční nový registr zdravotníků. Jaké nároky by tato databáze podle vás měla splňovat a jaký by měl být její konkrétní přínos?

• MUDr. Milan Kubek,

prezident České lékařské komory

Česká lékařská komora vede již roky ze zákona registr lékařů. Každý lékař, který vykonává povolání na území ČR, musí být členem komory, případně se přihlásit jako hostující lékař, pokud jde o cizince s časově omezeným pracovním pobytem. Na našich webových stránkách www.lkcr.cz je každému volně dostupný veřejný seznam lékařů, ve kterém pacienti naleznou základní údaje o všech lékařích. Naše databáze funguje a komora vynakládá nemalé prostředky na její zabezpečení. Úmysl státu budovat duplicitně obdobnou databázi lékařů jsme od počátku považovali za zbytečné plýtvání penězi daňových poplatníků.

Od nové databáze, alespoň co se lékařů týče, žádný zásadní přínos neočekáváme. Česká lékařská komora však samozřejmě bude plnit povinnosti uložené zákonem, a náš registr tedy bude sloužit jako zdroj informací pro registr státní. Doufáme, že Ústav zdravotnických informací a statistiky, který bude registr zdravotníků spravovat, bude chránit citlivé osobní údaje lékařů tak pečlivě, jak to dělá naše komora.

• Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,

prezident České stomatologické komory

Jedná se o další administrativní zátěž pro lékaře, aniž někdo zrevidoval ty předchozí. Generelně nejsme proti, jen proč i nadále totéž musíme hlásit ještě jinam? Jsou to miliony nákladů navíc pro českou stomatologii. Z hlediska stomatologie chybějí záznamy o kvalifikaci ve smyslu osvědčení odbornosti. Tedy nikdo nebude znát skutečnou kvalifikaci stomatologa nad absolutorium školy. Potřebujeme registr se záznamy celoživotního vzdělávání, jak je to zvykem ve vyspělých zemích.

• PharmDr. Lubomír Chudoba,

prezident České lékárnické komory

K naplnění Národního registru zdravotnických pracovníků (NRZP) měla původně daty o svých členech přispívat i Česká lékárnická komora. Nakonec však komory budou povinny předávat pouze informace o vyloučení svého člena a registr bude neveřejný. NRZP má být napojen na základní registry a po jeho spuštění je očekáváno množství nepřesných dat. Nicméně o formát a funkčnost shromažďovaných dat se zajímáme. Potenciál možné využitelnosti registru však určí i mechanismus aktualizace jeho dat. Jako komora bychom měli mít možnost získávat referenční informace o vzdělání, odbornostech a specializacích svých členů. Jednání s ÚZIS o konkrétní podobě komunikace a využitelnosti registru máme ale teprve před sebou. V tuto chvíli nevíme, zda by mohl být využitelný například i pro identifikaci zdravotnického pracovníka v souvislosti s jeho vstupem do systému elektronické preskripce.

• PhDr. Martina Šochmanová, MBA,

prezidentka České asociace sester a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a kvalitu IKEM

Nový registr by měl v první řadě vyhovovat požadavku ochrany dat. Musí být neveřejný, aby nezasahoval do soukromí zdravotníků, ale zároveň by měl mít určitý odborný dohled, aby správně fungoval. Co se týče jeho přínosu, jsou to jednoznačně data a informace, které registr jako každá správně vedená databáze může přinést a které posléze mohou sloužit k výzkumu, hodnocení kvality zdravotní péče a případně k řešení dalších problémů. Registr má potenciál celkově zpřehlednit situaci na poli českého zdravotnictví, může přinést přesné informace o počtu zdravotnického personálu, zanalyzovat dostupnost služeb pro občany, předvídat kapacitu do budoucna apod. Dlouhodobým problémem ve zdravotnictví je nedostatek personálu, pokud bude databáze dobře vedena, měla by celou problematiku podložit oficiálními čísly a ideálně i vést k adekvátním opatřením.

• Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.,

předseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Registr zdravotníků je naprosto zásadní pro řadu nutných informací. Bez něj jsme jako bez pravé ruky – u praváků. Informace typu: kolik máme vlastně lékařů, jaké jsou jejich odbornosti, kolik je jich v postgraduální přípravě a jaké, jaká je věková struktura v jednotlivých oborech, hrozí nám nedostatek některých odborností a kdy, je rovnoměrné pokrytí odborností po republice aj., jsou nám zcela nedostupné nebo jen velmi těžko zjistitelné. Uvažuje se o navýšení počtu studentů na lékařských fakultách, ale vlastně nevíme, o kolik a zda vůbec. Mnohdy nacházíme v médiích odpovědi na výše uvedené otázky, ale jsou to jen výstřely od pasu, nikoli realita.

• MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Při vědomí toho, že existuje registr lékařů u ČLK a registry pracovníků u všech zdravotních pojišťoven, považuji centrální registr za vyhozené peníze s jen vyšším rizikem úniku informací o osobách v něm uvedených. Vím, že ty současné registry neobsahují velikosti úvazků těch pracovníků u jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče, jistě by ale bylo podstatně levnější je o to rozšířit než dělat znovu něco nového/dalšího.

• MUDr. Petr Šonka,

předseda SPL ČR

Žádný konkrétní přínos nového registru zdravotníků pro poskytovatele zdravotních služeb, pro zdravotnické pracovníky ani pro pacienty nevidím. Dosud jsem se obešli docela dobře bez jeho existence. Ve finále to pro zdravotnická zařízení znamená jen další administrativní povinnosti – například tu, že poskytovatel bude povinen oznamovat v případě zaměstnání lékaře do tohoto registru atd.

• MUDr. Ilona Hülleová,

předsedkyně SPLDD ČR

Domnívám se, že nový registr zdravotníků by měl být plně v rukou státu, tudíž nejlépe v rukou ministerstva zdravotnictví. Měl by obsahovat jen ty nejnutnější údaje, které jsou potřebné pro fungující zdravotnictví v ČR. Tato databáze by měla mít zabezpečené údaje a přístup do databáze by měl mít jasná kritéria dle potřebnosti. Nedovedu si v tuto chvíli představit, jak budou data aktualizována a jaké povinnosti budou zdravotníkům či dalším organizacím uloženy v souvislosti se zřízením nového registru zdravotníků. Konkrétní přínos si představuji v tom, že zaznějí jasná čísla v případě např. analýzy počtu lékařů dle odborností, jejich dostupnosti, počtu zdravotních sester atd. Je tragické, když slyšíme rozporuplné odpovědi na otázky, zda je lékařů dost, či málo, zda odcházejí a v jakém počtu z ČR, kde a kolik chybí praktických lékařů, specialistů atd. Podstatné bude, aby již zřízený registr pracoval s validními daty. V databázi by již neměli být např. lékaři, kteří zemřeli. Je otázkou, jak budou vedeni lékaři, kteří žijí dlouhodobě mimo ČR či pracují mimo zdravotnictví. Také bych uvítala, kdyby se např. registr lékařů shodoval s registrem lékařů vedeným ČLK. Rozdíly opět zasejí pochybnosti o správnosti vedení registru té či oné organizace.

• MUDr. Pavel Vepřek,

analytik, sdružení Občan

Funkční registr zdravotníků je základním stavebním kamenem elektronického zdravotnictví. Jeho hlavním úkolem by mělo být online ověřování identity, kvalifikace, oprávnění a přístupových práv přihlášených uživatelů. Tedy zda přihlášený zdravotník má právo nahlížet do dokumentace konkrétního pacienta, zda má oprávnění vystavit příslušný recept atd. Bez registru zdravotníků je ověřování identity odkázáno na různé komplikované a nákladné postupy, které rozvoji elektronického zdravotnictví výrazně překážejí. Což dobře ilustrují rozpory spojené s připravovaným zavedením eReceptů.

• Bc. Tomáš Válek, DiS.,

předseda Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků

Národní registr zdravotnických pracovníků z pohledu nelékařského personálu nepřinese téměř žádná pozitiva, nýbrž především negativa. Prvotně dojde k překlopení údajů, které spravovalo MZ již dříve, ale informace v plánovaném rozsahu nebyly veřejnosti přístupné. Nyní jsme ve fázi nula, tedy kdo chce získat informace o nelékařském personálu, má jednoduše smůlu, NCO NZO coby pověřená organizace MZ již informace neposkytuje a nový registr bude fungovat až od roku 2018. A to samozřejmě možná. Ale blíže k plánům. MZ hodlá zveřejnit řadu více méně důvěrných informací o zdravotnických pracovnících, kromě jména a specializace, což považuji za korektní, rovněž však i data a místa narození, omezení výkonu povolání, zdravotní způsobilost atd. U bodu omezení výkonu povolání bych se rád pozastavil. Omezení výkonu povolání? A jaké má dnes MZ možnosti omezit výkon povolání všeobecných sester a porodních asistentek, jakožto regulovaných povolání? Téměř žádnou. Novelou zákona č. 96/2004 Sb. zrušilo MZ jedinou možnou regulaci výkonu povolání výše uvedených nelékařských zdravotnických pracovníků. Tak k čemu vlastně registr bude? Ke všeobecnému poskytování informací o zdravotnických pracovnících? Připadá mi to značně diskriminační. Proč nemáme veřejně dostupné informace o zdravotním stavu a další informace o ministrech, policistech, hasičích atd.? To opravdu bude neustále pranýřováno povolání zdravotníků, ať v dobrém, nebo ve zlém? Doufám, že si všichni tvůrci registru uvědomují zneužitelnost údajů.

• Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.,

ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR

Národní registr zdravotnických pracovníků naše země dosud nemá a zoufale jej potřebuje. Důvody snad pochopí každý – neumíme přesně určit, kolik máme v jakém segmentu zdravotnictví, regionu či lokalitě personálních kapacit, neumíme dělat relevantní predikce a ÚZIS musí nahrazovat registr personálními výkazy, které zatěžují lékaře a poskytovatele a přesná data stejně nemohou poskytnout. Nemluvě o tom, že bez Národního registru zdravotnických pracovníků není myslitelný žádný rozvoj eHealth. ÚZIS ČR jsem převzal ve stavu, kdy takový registr neměl (2014) a ani pro něj neexistovala legislativní opora. Tuto oporu získal v novele zákona č. 372/2011 Sb., přijaté v květnu 2016. Tedy v roce 2016, ve kterém většina států EU plně elektronizovala své národní zdravotnické agendy, jsme my postavili základ pro budování moderního registru zdravotnických pracovníků. Dovolím si zdůraznit, že jde o registr neveřejný, neobtěžující zdravotníky další agendou a nenahrazující jiné dílčí a legitimní registry, např. registry profesních komor. Nicméně legislativní proces proběhl po připomínkách bez rozporu, a to je jistě velmi pozitivní signál pro budoucnost, kdy bude nutná spolupráce mnoha subjektů při validaci dat registru. Registr nyní vzniká přesně dle výše citovaného zákona a jeho prováděcí vyhlášky, resp. již vznikl. ÚZIS ČR nyní stojí před posledním těžkým úkolem, a to naplnit jej relevantními a validními daty – zde počítáme s přislíbenou podporou zákonem určených editorů. Zákon totiž přesně předepisuje rozsah sledovaných parametrů v registru, dále spektrum editorů a institucí majících právo přístupu. Registr tedy k březnu 2018, v případě lékařů možná dříve, naplní přesně předepsaná ustanovení zákona a stane se referenčním statistickým registrem. Získáme relevantní data a analýzy, ÚZIS bude moci dále zredukovat neoblíbené výkaznictví. Ke skutečné dokonalosti ale registru bude chybět pozice agendového systému, tedy jednoho z řídících registrů systému eHealth. K tomu bude muset vzniknout zcela nová zákonná norma, stávající legislativní zázemí umožňuje vybudovat pouze registr referenční, statistický. I to ale bude velký pozitivní krok vpřed, resp. je to první nutný krok, bez něhož nejsou možné kroky další.

Zdroj: MT