Recidivující ženské uroinfekce, možnosti prevence a léčby
Infekce dolních močových cest jsou po respiračních infekcích druhými nejčastějšími bakteriálními záněty v populaci. Postihují ve více než 80 % ženy jakéhokoli věku; u mužského pohlaví jsou častější jen v dětství do dvou let. Ve věku okolo šedesáti let se poměr výskytu uroinfekcí u obou pohlaví vyrovnává. Prevalence ženských močových infekcí se vcelku zákonitě zvyšuje s věkem. Výjimku tvoří pouze období začátku pohlavního života u mladých dívek a žen („líbánková cystitida“). Potenciální rizikové faktory
Ke zvýšení nebezpečí vzniku uroinfekce přispívá celá řada rizikových faktorů, které jsou v ženské populaci zcela běžné. Již samotné anatomické předpoklady ženského organismu, zejména krátká močová trubice a kontaminace zevního ústí a distální části uretry uropatogeny, jsou zřejmými predispozičními momenty vysvětlujícími vysokou frekvenci výskytu tohoto onemocnění. Ve vyšším věku přistupuje k těmto primárním anatomickým dispozicím další důležitý aspekt. Je jím nedokonalé vyprazdňování močového měchýře při mikci u pacientek s poševní cystokélou, kdy v měchýři zůstává postmikční močové reziduum. Tento rizikový faktor je velmi častou příčinou recidiv zejména u postmenopauzálních žen s poklesem dělohy a poševních stěn a současnou urogenitální atrofií. Základním předpokladem úspěchu jakékoli léčby je v těchto případech operační korekce cystokély pomocí přední poševní plastiky. Pouze poté lze reálně počítat s definitivním vyléčením. Starší pacientky s recidivujícími uroinfekce mi je proto třeba odeslat ke gynekologickému vyšetření, které pomůže odhalit jednu z možných příčin rekurencí. Kofaktorem vzniku uroinfekce může být v některých případech anatomická příčina zhoršeného vyprazdňování močového měchýře (stenóza či divertikl uretry). Až tři čtvrtiny infekcí dolních močových cest u žen s anamnézou recidiv vzniká do 24 hodin po pohlavním styku. Zvýšená koitální aktivita, používání spermicidních antikoncepčních přípravků a nový sexuální partner v posledním roce jsou závažnými rizikovými faktory rekurencí. Používání spermicidních vaginálních krémů vede k poruše rovnováhy poševní flóry a k vzestupu pH. Ojedinělé používání této antikoncepční metody v našich zemích je z tohoto pohledu velkou výhodou. Rizikovým faktorem vzniku infekce močových cest sui generis je postmenopauza s deficitem estrogenů. V důsledku nedostatku estrogenů se obvykle během dvou let po posledním menstruačním krvácení objevují klinické známky urogenitální atrofie, která je spojena s komplexem změn kauzálně souvisejících s rozvojem uroinfekce (chřadnutí pochvy, vzestup vaginálního pH, pokles tloušťky mukopolysacharidu na povrchu urotelu). Estrogeny v premenopauze podporují kolonizaci pochvy laktobacily, které udržují nízké pH. V postmenopauze se naopak pH v pochvě zvyšuje a ochranný antibakteriální efekt kyselé reakce se ztrácí. V souvislosti s neustále se zvyšujícím průměrným věkem ženské populace představují rekurentní záněty dolních močových cest u žen v postmenopauze a v seniu stále závažnější medicínský problém.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 9/2005, strana 63
Zdroj: