Ptačí chřipka v Česku

K přenosu viru na člověka dochází velmi vzácně, a to navzdory tomu, že lidé pracující v nemocných chovech jsou většinou jen nedostatečně chráněni a často nedodržují základní osobní hygienu. Za nejrizikovější činnosti jsou považovány právě ty v infikovaných chovech, včetně jejich likvidace. Hlavním zdrojem nákazy je trus nemocných ptáků, ve kterém virus H5N1 přežívá i několik dní. Do lidského těla vstupuje zřejmě dýchacími cestami nebo očními spojivkami. Kromě ptáků byla prokázána nákaza i u kočkovitých, psovitých a lasicovitých šelem. Odborníci předpokládají, že se virem mohou nakazit všechny šelmy. S ohledem na celosvětovou nákazovou situaci považují za nejrizikovější vedle domácích koček a psů především volně žijící druhy živící se mršinami, např. šakaly či hyeny. Kdyby se virus H5N1 v ČR rozšířil do chovů drůbeže, byla by v nich vyhlášena veterinární uzávěra a pak by přišla ke slovu rychlá, razantní likvidace. Pokud by se tím šíření nákazy mezi drůbeží a ptactvem nezastavilo, mohli by veterináři přistoupit k nouzové vakcinaci drůbeže.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 11/2006, strana 14

Zdroj: