Psychosociální rizika práce vzrůstají

Pracovní prostředí se v souvislosti se zaváděním nových technologií, materiálů a pracovních procesů výrazně mění. Změny v rozvržení, organizaci a řízení práce mohou vyvolat vznik nových oblastí rizik, jež mohou vést ke zvýšené úrovni stresu a mít neblahý dopad na duševní i fyzické zdraví lidí. Nová zpráva Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ukazuje, že hlavní psychosociální rizika souvisejí s novými formami pracovních smluv, nestálostí zaměstnání, zvyšováním intenzity práce, vysokými emocionálními nároky spojenými s prací, násilím při práci a s nedostatečnou rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem.

Vznikající psychosociální rizika byla předmětem zkoumání v rámci odborné prognózy a jsou představena v nové zprávě – celkově již třetí ze série informací o nových a vznikajících rizicích – vydané Evropským observatoriem rizik (ERO), které je součástí agentury EU-OSHA.

Nejistota pracovní smlouvy: Nejistá práce je obecně definována jako nekvalitní zaměstnání s nízkým příjmem, které skýtá nepatrnou možnost vzdělávání a kariérního postupu. Pracovníci s nejistými smlouvami obvykle vykonávají ty nejnebezpečnější práce, pracují v horších podmínkách a dostává se jim v menší míře školení o BOZP. Práce v nestabilním pracovním prostředí může vést k pocitu nestálosti zaměstnání, který značně zvyšuje stres při práci.

Zvyšování intenzity práce: Ve snaze dodržet přísné termíny a udržet vysoké pracovní tempo je v EU velké pracovní zátěži a tlaku vystaveno čím dál tím více lidí. Rovněž snižování počtu pracovníků, rostoucí množství informací, jimiž se pracovníci musejí v důsledku nových komunikačních technologií zabývat, a vyšší nároky kladené na menší počet pracovníků mohou vést k většímu stresu při práci.

Násilí a šikana: Problém násilí a šikany na pracovišti vyvolává rostoucí znepokojení. Přestože postihuje všechny typy povolání a odvětví činnosti, v odvětví zdravotní péče a služeb převažuje. Násilí a šikana na pracovišti může vést k poklesu sebeúcty, pocitu úzkosti, k depresím, a dokonce i k sebevražedným pokusům.

Nerovnováha práce a soukromí: Velká pracovní zátěž a nepružná pracovní doba znesnadňují dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, zvláště pak u žen, které mnohdy stále pracují „na dvě směny“, v zaměstnání a doma. To může vést ke stresu a dalším dopadům na lidské zdraví, především nemají-li zaměstnanci možnost přizpůsobit si pracovní podmínky osobním potřebám. Více než 40 % zaměstnanců v EU, kteří pracovali významně přesčas, uvedlo, že nejsou s rovnováhou mezi pracovním a rodinným životem spokojeni.

V dubnu 2008 proběhne v Bruselu seminář s cílem prodiskutovat a konsolidovat výsledky průzkumu a odhalit praktické způsoby řešení psychosociálních rizik. EU-OSHA dále plánuje prognostickou studii zaměřenou na monitorování změn na pracovišti a ve společnosti, ovlivňujících rizika v oblasti BOZP. Rovněž v roce 2009 zahájí ve všech 27 státech EU průzkum podniků, zjišťující, jak organizace ve veřejném i soukromém sektoru psychosociální rizika řeší.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 4/2008, strana B6

Zdroj: