Psychologická péče o diabetiky v ČR
Tato zodpovědnost svazuje, unavuje, komplikuje život. Není pochyb, že diabetes může zapříčinit psychickou nepohodu různé závažnosti. Podle mezinárodní studie si tuto skutečnost uvědomuje přes 70 % lékařů. Polovina z nich přiznává, že sami nejsou schopni adekvátní psychologickou péči poskytnout. Asi 15 % lékařů by uvítalo těsnou spolupráci s psychologem (mezinárodní studie DAWN; www.dawnstudy.com). Jak ale my, diabetologové České republiky, myslíme na psychické zdraví našich pacientů?
Tuto otázku jsme si položili před čtyřmi roky. Výsledky dotazníkové studie jsme prezentovali na Diabetologických dnech v Luhačovicích v roce 2007. Jen 30 % českých lékařů připouštělo, že jejich nemocní mají psychické potíže. Asi čtvrtina lékařů už dokonce spolupracuje s psychiatrem (psychologem), jenž je s problematikou, již přináší chronické onemocnění, obeznámen. Další čtvrtina lékařů řeší psychické problémy svých nemocných sama, často včetně předpisu antidepresiv. Menší část lékařů psychiku nemocných vůbec neřeší. Na základě výsledků této akce jsme připravili projekt, který se realizuje pod hlavičkou již dříve založené Psychologické sekce České diabetologické společnosti. Nemalé zásluhy o založení této sekce má profesorka MUDr. J. Perušičová, DrSc.
Projekt Psychologické sekce
Projekt psychologické péče o nemocné s diabetem má dvě části. Teoretickou část tvoří začlenění psychiatrické (psychologické, psychoterapeutické) péče o pacienty s diabetem do Národního diabetologického programu, druhou, praktickou, je vytipování psychiatrických (psychologických) ambulancí v České republice, které budou kompetentní a ochotné poskytovat psychiatrickou (psychologickou, psychoterapeutickou) péči o nemocné s diabetem, tzv. Pevné body. Za poslední tři roky se nám podařilo navázat kontakty na 46 takových ambulancích. Je vytvořena síť kontaktních bodů napříč celou republikou. Tato síť se nazývá Pevné body. Seznam je umístěn na webových stránkách České diabetologické společnosti (www.diab.cz). Míč je nyní na straně diabetologů. Na nich záleží, zda se nemocný s psychickými potížemi souvisejícími s diabetem dostane k odborníkovi.
Lékaři z Pevných bodů si stěžují na malou aktivitu ze strany diabetologů. Jsou dokonce ochotni se postarat o nemocné, kteří k nim přijdou sami, bez lékařského doporučení. Proto byly kontakty na Pevné body zpřístupněny i pacientským organizacím. K dalším aktivitám Psychologické sekce patří pořádání vzdělávacích akcí s psychologickou tematikou. Akce jsou určeny celému diabetologickému týmu (zdravotní, edukační, dietní i rehabilitační sestra). Je nutno zdůraznit, že se nejedná jen o řešení závažných psychických stavů. Přínosné jsou semináře zlepšující způsob edukace pacientů a komunikaci zdravotníků s chronicky nemocným. Naštěstí si diabetologové i jejich zdravotnické týmy uvědomují, že lepší komunikace s nemocnými přináší lepší léčebné výsledky i radost z práce.
Letošní mezioborové setkání
Zatím poslední aktivita Psychologické sekce se uskutečnila ve dnech 19. a 20. března v hotelu Iris v Praze. Šlo o již III. ročník mezioborového setkání diabetologických týmů s psychiatry, psychology a psychoterapeuty. Nosným tématem byla akutní komplikace diabetu - hypoglykémie. Hypoglykémie se pro některé nemocné i jejich blízké stává můrou, která zhoršuje kvalitu života. K problematice hypoglykémie svými přednáškami přispěli diabetologové, psychologové, psychiatři i psychoterapeuti.
Moje přednáška přinesla výsledky šetření příčin úmrtí nemocných s diabetes mellitus 1. typu, kteří zemřeli do věku 50 let v letech 1995 až 2005. Ve shodě s literaturou byla hypoglykémie jako bezprostřední příčina uvedena v 6 %, v dalších 17 % hypoglykémie ke smrti přispěla. Se stoupajícím věkem v době úmrtí přibývá počet nemocných umírajících na kardiovaskulární onemocnění a klesá počet úmrtí na hypoglykémie. PhDr. Tamara Hrachovinová (IKEM, Praha, Diabetologické centrum) zpestřila svou přehlednou přednášku o strachu z hypoglykémií kasuistikami svých nemocných, kteří se obávají hypoglykémie již při hodnotě 15 mmol/l.
MUDr. Jana Komorousová (FN Plzeň, Psychiatrická klinika) přinesla přehled dopadu hypoglykémie na psychiku nemocného, především na kognitivní funkce. I recentní studie z renomovaných světových pracovišť si ve svých výsledcích odporují. Stále není jednoznačně potvrzeno, jak se kvantitativně a kvalitativně mění kognitivní funkce u nemocných s diabetem. Hlavní problém vidíme v tom, že je k dispozici jen málo registrů, jež by zaznamenaly stav v době manifestace diabetu.
Mgr. Petra Müllerová (FN Plzeň, Klinika pracovního lékařství a Diabetologické centrum) přednesla výsledky pacientského dotazníku věnovaného hypoglykémiím. Frekvence hypoglykemických příhod různé závažnosti korespondovala s údaji v literatuře. Ženy se obávají hypoglykémie více než muži. Celkově asi 6 % respondentů žije ve stálém strachu z hypoglykémie. Naštěstí je asi 22% skupina, která strach vůbec nemá. Můžeme jen doufat, že to není skupina, jež hypoglykémii nepozná.
Překvapením bylo, že strach z komplikací diabetu je větší než z hypoglykémií. Přesto průměrná hodnota jejich kompenzace (glykovaný hemoglobin) se léta drží v horším průměru (kolem 6,3 %). Kde je chyba? Ve zdravotnících, v pacientech, ve vzájemné komunikaci? Zcela netradiční pohled na příčiny dekompenzace diabetu nám přednesl MUDr. Vladislav Chvála a PhDr. Ludmila Trapková (Psychosomatická společnost, Liberec). Rodinní psychoterapeuti s letitou zkušeností nám na případu dětského diabetika ukázali, jaké souvislosti v rodině mohou následně negativně ovlivňovat chování dítěte i kompenzaci jeho nemoci. Jde o časově velmi náročnou metodu, kterou nemůžeme používat pro všechny naše dekompenzované nemocné. Určitě si však každý v auditoriu pod vlivem tohoto sdělení představil několik svých nemocných, kteří by z podobné terapie profitovali.
Zahraniční host setkání, prim. MUDr. Ľubo Barák (Dětská klinika, Bratislava), přednesl nejnovější poznatky o geneticky vázaných případech kongenitální hyperinzulinémie a také zkušenosti s fingovanými hypoglykémiemi dětských pacientů, jejichž odhalení je téměř detektivní práce. Sobota byla již tradičně věnovaná oblíbeným workshopům. Psychoterapeuti MUDr. Iva Vindušková (Česká Lípa) a MUDr. Eduard Rys (Praha) řídili skupinovou supervizi případu nespolupracujícího nemocného. Doc. MUDr. Alena Vosečková, Ph.D., a PhDr. Stanislav Pelcák, Ph.D., předvedli výhody a nevýhody skupinové terapie nemocných s diabetem a prim. MUDr. Ľubo Barák a PhDr. Soňa Niňajová (Dětská klinika, Bratislava) probrali problematiku hypoglykémií a zodpovědnost za jejich řešení ve všech obdobích dětství.
Psychologická péče není standardem
Příští výroční setkání je naplánováno opět na první jarní dny, na 18. a 19. března 2011, opět na stejném místě, v hotelu Iris, v pražských Vršovicích. Další informace ohledně hlavního programu budou umístěny na www.diab.cz pod položkou kongresy a pod Psychologickou sekcí.
Psychologická péče stále není součástí komplexní péče o nemocné s diabetem. Psychologická sekce ČDS chce svými aktivitami upozorňovat, že příčinou dekompenzace diabetu a nespolupráce, neochoty, nepochopení a nezvládání diabetického režimu může být i špatně nastavená vzájemná komunikace. Spolupráce s psychology, psychiatry a psychoterapeuty nás může v těchto dovednostech zdokonalit.
Zdroj: Medical Tribune