Psychiatrický sjezd podruhé

Ze zahraničních hostů mohli pořadatelé v Brně přivítat například Wolfganga Gaebela, profesora katedry psychiatrie a psychoterapie na Heinrich‑Heine‑Universität v německém Düsseldorfu. Hovořil o vývoji diagnostiky schizofrenie v kontextu s Kraepelinovou koncepcí nosologie duševních poruch v rámci přípravy Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch vydávaného Americkou psychiatrickou společností – DSM V (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders).

W. Gaebel uvedl, že diagnostická entita schizofrenie zahrnuje volně ohraničenou heterogenní skupinu vzájemně souvisejících a přitom relativně odlišných fenotypů. Tyto varianty se vztahují k relativně odlišným anatomicko‑behaviorálním modulům, každý s buď překrývající se, nebo odlišnou etiologií, patofyziologií, průběhovými charakteristikami i léčebnou odpovědí. Prof. Gaebel proto navrhuje, aby diagnostický koncept schizofrenie byl nahrazen konceptem dysfunkcí jednotlivých psychických funkcí narušených u této poruchy.

V současné době diskutovaný klinický koncept schizofrenie by tak měl být dekonstruován na své fundamentální manifestace. Přitom by se mělo i s pomocí alternativních diagnostických technik využít příslušných psychopatologických příznaků spolu s objektivními markery. „Diagnostické postupy se stále vyvíjejí, např. bylo zjištěno, že zatímco zdraví lidé se dívají na oči a ústa řečníka, nemocní lidé se dívají doprostřed řečníkova obličeje,“ poznamenal mj. prof. Gaebel. Neurodegenerativní hypotéza vzniku schizofrenie, která vrátila zpět do hry Kraepelinovu koncepci narušení neuronální tkáně, je podporována nálezy volumetrických a strukturálních změn při CT nebo MR vyšetření.

Bipolární afektivní porucha

Rozsáhlé sdělení o bipolárné afektivní poruše přednesli také známí rakouští lékaři: Christian Simhandl z Medizin und Tagesklinik am Aö. v Neunkirchenu a Christoph Egger spolu s Moritzem Mühlbacherem z Universitätsklinik für Psychiatrie I v Salcburku. Připomněli, že mezinárodní klasi‑ fikace nemocí DSM‑IV se liší od jiných klasifikací tím, že již první manickou fázi řadí k bipolární poruše, a doporučili respektovat právě tuto klasifikaci, jež navíc dělí z diagnostického pohledu onemocnění na bipolární poruchu I a II. Bipolární afektivní porucha je klinicky charakterizována fázemi mánie nebo hypománie, kterým předchází nebo po nich následuje fáze depresivní. Může se vyskytnout i smíšená fáze, ta znamená současný výskyt manické i depresivní symptomatologie v průběhu jedné fáze onemocnění.

Zdroj: