První epidermis z lidských embryonálních kmenových buněk
Lékaři poprvé diferencovali v podmínkách in vitro lidské embryonální kmenové buňky na keratinocyty. Využili k tomu nejnovějších poznatků z molekulární a buněčné biologie. Kolem embryonálních kmenových buněk vědci vytvořili „niku“ z kultivovaných buněk. Ta napomohla diferenciaci embryonálních kmenových buněk na epidermální buňky. Diferenciaci navíc podpořili i chemikáliemi dodanými do kultivačního prostředí. Buňky byly kultivovány celkem 40 dní. Tato doba byla zvolena proto, že lidskému embryu trvá asi 40 dní, než se z jeho buněk diferencují první epidermální buňky. Po 40 dnech se objevila mezi buňkami kultivovanými in vitro populace nesoucí všechny molekulární markery keratinocytů, z nichž pak vědci vytvořili plnohodnotnou epidermis. Její buňky jsou schopny sebeobnovy, stratifikace a finální diferenciace.
Pro závěrečné pokusy spojili francouzští vědci síly se španělskými kolegy, kteří mají bohaté zkušenosti s transplantací lidské epidermis imunodeficitním laboratorním myším. Epidermis vypěstovaná v podmínkách in vitro se při testu plně osvědčila. Myši si ji nesly na těle ještě po čtvrtroce a lidská epidermis neztrácela nic ze svých základních funkcí.
„Keratinocyty vypěstované z lidských embryonálních kmenových buněk najdou okamžité uplatnění při léčbě popálenin třetího stupně,“ říká Christine Baldeschiová. Kliniky, kde se léčí těžké popáleniny, by mohly mít epidermis z lidských embryonálních kmenových buněk napěstovánu dopředu do zásoby a průběžně ji využívat pro překrytí popálenin pacientů. V budoucnu by mohly být stejné buňky využity pro trvalou náhradu epidermis například u pacientů, kteří trpí dědičnou dermatolýzou nebo diabetickou ulcerací.
Zdroj: Medical Tribune