Protinádorové vakcíny mají novou šanci díky personalizovaným technologiím

Výsledek obrázku pro Sequence of the new generation

Původní protinádorové vakcíny, které se objevily na konci 90. let 20. století, byly založeny na sdílených nádorových antigenech a nedokázaly vyvolat dostatečnou imunitní odpověď. Po období zklamání se teď zájem o tuto oblast obnovil, a to hlavně díky novým technologiím, prediktivním algoritmům pro personalizaci a nástupu checkpoint inhibitorů. Vakcíny dnes mohou být pro konkrétní pacienty upraveny podle genomu jejich nádoru a první výsledky zní slibně.

Personalizaci umožnilo především vysoce efektivní sekvenování nové generace. To identifikuje mutace, které jsou pro pacientův tumor jedinečné a nenachází se jinde v těle, vakcína tak vyvolá nádorově specifickou imunitní odpověď. Algoritmy pak dokáží předpovědět, na které antigeny při vakcinaci cílit.

Výsledky prvních studií byly publikovány loni a ukázaly, že zvolené cíle byly imunogenní, vakcinace tedy indukovala nebo zesílila již existující imunitní odpověď proti těmto antigenům. Navíc vakcíny dobře účinkovaly s checkpoint inhibitory. V současné době je nutné zjistit u větší kohorty pacientů, zda vakcinace proti nádorovým antigenům vede k regresi tumoru.

Na ženevském kongresu imunoonkologie ESMO se tzv. neoantigenům věnovala celá sekce, jiná zase diskutovala o moderní protinádorové vakcinaci a zaobírala se i rolí jiných cílů vakcín. Sem spadají onkogenní proteiny jako HER2, patogeny jako lidský papillomavirus (HPV) a prostatický specifický antigen. Tyto antigeny jsou také testovány v kombinaci s checkpoint inhibitory, protože se zdá, že právě s nimi vyvolávají moderní protinádorové vakcíny nejúčinnější imunitní odpověď. Vakcíny dokáží indukovat nové odpovědi u pacientů s tumory bez imunitních buněk, čímž v nádoru vzniká prostředí vnímavé na checkpoint inhibitory.

Řada otázek je stále nezodpovězených – např. kdy pacienty očkovat. Ihned po operaci nebo už před ní? Měly by být vakcíny podávány proti primárním tumorům a metastázám? Bude nutné dávat novou vakcínu každých několik měsíců tak, jak se nádor přirozeně vyvíjí, a v odpovědi na léčbu? Jak a kdy by se vakcíny měly kombinovat s jinou terapií? A ačkoliv klíčovým bude výběr neoantigenů, je nutné rozhodnout i o typu vakcín (bílkovinná, RNA, buněčná), distribuční formě (lipozomy, virozomy, emulze), cestě podání (intranodální, intradermální) a pomocných látkách.

Přesto se však vakcíny jeví proveditelně. Technologie k jejich vývoji je dostupná a stále se zlepšuje, vakcíny jsou bezpečné a imunogenní a regulační orgány jsou vstřícné k souvisejícím klinickým testům. Díky sekvenování nové generace je identifikace cílů pro vakcíny efektivnější, spolehlivější a levnější, algoritmy pro interpretaci dat jsou měřitelné a validované pro předpověď, který z cílů bude nejspíš imunogenní. Postupy se navíc stále zdokonalují.

Pro vakcíny je teď nadějné období. Z toho může benefitovat většina pacientů, protože téměř všechny nádory mají cíle, proti kterým lze vakcinovat.

Zdroj: Tisková zpráva European Society for Medical Oncology (ESMO Immuno-Oncology Congress)

Zdroj: MT