Protinádorová vakcína jako to nejlepší z výzkumu
Letos poprvé v rámci Brněnských onkologických dnů proběhla i soutěž „To nejlepší z onkologického výzkumu“. Jejím vítězem se stala práce: FÁ ZE I/II PROT INÁDOROVÉ IMUNOT ERAPIE ZALO ŽENÉ NA DENDRITICKÝCH BUŇKÁCH U PACIENTŮ S BIOCHEMICKÝM RELAPSEM KARCINOM U PROSTATY . R. Špíšek, M. Podrazil, M. Babjuk, L. Jarolím, J. Fučíková, A. Fialová, I. Minárik, H. Hromádková, J. Bartůňková (Praha).
Toto sdělení na BOD prezentoval prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D. Představil v něm originální akademickou studii fáze I/II, v níž Ústav imunologie 2. LF UK hodnotil vlastní protinádorovou vakcínu u pacientů po biochemickém relapsu karcinomu prostaty, založenou na speciálně upravených dendritických buňkách, tedy buňkách s největším potenciálem pro zahájení imunologické odpovědi.
V úvodu své prezentace zmínil jeden základní problém, s nímž se jeho tým potýká. „Vycházíme ze základního předpokladu, že jestliže chceme využít imunitní systém v boji proti nádoru, je dobré imunoterapii zahájit u co nejčasnějšího onemocnění. V pokročilých stadiích už naděje na výraznější efekt klesá, s tím se nijak netajíme. Tyto dvě teze se však střetávají s názorem regulátorů, kteří schvalují registrační klinické studie. Jak FDA, tak Evropská léková agentura preferují prokázat zlepšení celkového přežití. To u studie u časného stadia karcinomu prostaty v podstatě nelze, protože by to trvalo příliš dlouho. Design studie, o níž se bavíme, má tedy malou naději, že by byl akceptován i do třetí fáze klinického zkoušení, ale z našeho pohledu jde o důležitý model,“ řekl prof. Špíšek a pak nastínil postup, jakým se tento přípravek vyrábí: „Potřebujeme z materiálu od pacienta připravit velké množství dendritických buněk. Nemocný tedy podstoupí přibližně dvouhodinovou leukaferézu. Následně takto získané monocyty během pěti dnů přetvoříme v nezralé dendritické buňky. Ty pak musíme donutit prezentovat nádorové antigeny. Používáme k tomu linii nádorových buněk karcinomu prostaty označovanou jako LNCap, která obsahuje celou řadu přesně definovaných antigenů. Tuto linii speciálním postupem imunogenní smrti zabijeme. Po expozici tomuto materiálu se dendritické buňky aktivují. Zamrazíme je v tekutém dusíku, z jedné leukaferézy se připraví přibližně 18 dávek, v každé je na 10 milionů buněk. Ty pak pacient dostává v měsíčních intervalech v subkutánní injekci do axily a do třísla,“ vysvětlil prof. Špíšek s tím, že klinické zkoušení tohoto postupu u karcinomu prostaty bylo zahájeno v roce 2008.
Do studie byli zařazeni pacienti ve stadiu biochemického relapsu po prostatektomii nebo salvage radioterapii, tedy v relativně časné fázi vývoje onkologického onemocnění. „Jejich PSA začalo stoupat, tento vzestup však byl zachycen jen vysoce senzitivními metodami.“
Soubor byl tvořen dvaceti pacienty a primárním cílovým ukazatelem v tomto případě byl zdvojovací čas PSA (PSA‑DT). U všech pacientů vedlo podávání vakcíny k prodloužení tohoto parametru, u tří k nevýznamnému, u sedmnácti k zásadnímu. V průměru došlo k 3,43násobnému prodloužení po skončení léčebného cyklu. Sedm z dvaceti pacientů je přitom stabilizovaných. Medián PSA‑DT se zvýšil z 7,86 měsíce při zahájení imunoterapie na 26,08 měsíce při dokončení 12 dávek.
„Při jednání s lékovými agenturami je dobré hovořit o biomarkerech. Máme data z imunomonitoringu, která ukazují, že v průběhu podávání DCVAC/PCa dochází ke vzniku a dlouhodobému přetrvávání T‑buněčné imunitní reakce proti nádorovým antigenům PSA, NY‑ESO1, MAGE A1 a MAGE A3,“ dodal prof. Špíšek. Stejně důležitý jako nadějná účinnostní data je fakt, že podávání vakcíny nevedlo k závažným nežádoucím účinkům. „Kontinuální podávání vakcíny jako jediná léčba u těchto pacientů zpomaluje a oddaluje PSA progresi,“ zakončil prof. Špíšek. Vývoj této vakcíny převzala společnost Sotio, která pokračuje ve studiích druhé fáze a předpokládá, že v létě zahájí nábor pacientů do studie třetí fáze.
Zdroj: Medical Tribune