Protilátky proti chřipkovým virům zvyšují riziko infekce

Překvapivou reakci na tvorbu protilátek po vakcinaci proti chřipkovému viru pozorovali američtí vědci vedení Amy Vincentovou z Center for Biologics Evaluation and Research při Food and Drug Administration v Bethesdě a Hanou Goldingovou z National Animal Disease Center při Agricultural Research Service v Amesu. Na stránkách předního lékařského časopisu Science Translational Medicine zveřejnili výsledky očkování selat proti chřipkovému viru H1N2. Po něm zaznamenali vědci intenzivní tvorbu protilátek, které byly s to blokovat chřipkový virus H1N2. Zároveň se ale po očkování zvýšila vnímavost zvířat k viru pandemického kmene H1N1, kterým se lidé nakazili v roce 2009. Selata očkovaná proti viru H1N2 měla ve srovnání s nevakcinovanými zvířaty mnohem vyšší napadení buněk virem kmene H1N1 a také výskyt pneumonií u nich byl častější a projevy onemocnění závažnější.

Američtí vědci odhalili i příčiny této nečekané reakce. Protilátky proti viru H1N2 se vážou na hlavičku i stopku hemaglutininové molekuly na povrchu viru. Některé z protilátek generovaných proti viru H1N2 se zároveň vázaly i na stopku hemaglutininu H1 u viru H1N1. Tato vazba protilátky virus neblokovala, ale naopak mu pomáhala při fúzi s buňkami hostitele. Tím byla výrazně posílena schopnost viru H1N1 infikovat očkovaná zvířata.

Publikace amerického týmu je významným signálem pro producenty vakcín, kteří se snažili vyvíjet očkovací látky indukující tvorbu protilátek proti stopkám hemaglutininu, protože tato část hemaglutininové molekuly je poměrně konzervativní a mezi jednotlivými typy chřipkových virů se příliš neliší. Nová studie ale naznačuje, že takové vakcíny mohou za určitých okolností vyvolávat tvorbu protilátek, jež zvyšují schopnost některých virů infikovat nového hostitele. Neznamená to, že by se zastavil výzkum nových vakcín cílených proti stopkám hemaglutininových molekul. Vědci ale budou postupovat ještě obezřetněji než doposud.

„Je to varovný signál,“ komentoval novou studii vědecký ředitel biotechnologické společnosti Sanofi. „Zároveň ale dostáváme do rukou nástroj, který nám dovoluje kontrolovat rizika.“

Nezodpovězená zůstává i zcela klíčová otázka, zda vakcíny připravené pro humánní medicínu mají podobný efekt jako vakcíny určené pro očkování prasat. Významné rozdíly v imunitním systému člověka a prasete nedovolují jednoznačně rozhodnout, nakolik jsou výsledky studie na prasatech relevantní i pro humánní medicínu.

Zdroj: Medical Tribune