Proti virovým nemocem se vyvíjí mnoho desítek nových léčiv, hlásí inovativní firmy

Lidstvo se možná stalo tak trochu obětí vlastního úspěchu na tomto poli a široká dostupnost léčiv vedla k problému s rostoucí antibiotickou rezistencí.

Tažení proti virům bylo obtížnější. Vyhnat z těla virus způsobující chronická onemocnění bývá úkol o dost náročnější než zničit bakterii. Na tomto poli se dlouho nedařilo. HIV a AIDS se staly noční můrou závěru minulého století. Třeba chronická hepatitida typu C (HCV), jíž podle odhadů WHO trpí asi 3 procenta světové populace, se dlouho léčila pouze nespecificky a s krajními obtížemi.

Velkých pokroků na tomto poli výzkumníci dosáhli poměrně nedávno. Díky moderním antivirotikům se daří některé nákazy dlouhodobě zvládat (HIV), nebo dokonce ve většině případů z těla nakažených zcela vypudit (HCV). Proto se úspěchy dosažené v této oblasti medicíny staly jedním z témat, která inovativní farmaceutické společnosti představují v rámci kampaně We won’t rest v jednotlivých státech EU.

Na sklonku září 2017 se ke kampani připojila francouzská Asociace farmaceutických společností (LEEM, Les Entreprises du Médicament). Uspořádala šetření, podle něhož je nyní ve vývoji 160 léčiv proti HIV/AIDS a 29 nových léků proti hepatitidě C. „Široká veřejnost toho o inovativním potenciálu farmaceutických společností moc neví a čeká na informace o pokrocích v léčbě. Proto se snažíme pomocí reprezentativních příkladů přiblížit práci 100 000 žen a mužů z farmaceutického průmyslu ve Francii a svým způsobem zároveň ocenit jejich každodenní úsilí,“ sdělil předseda Asociace Patrick Errard.

V ČR jde přibližně o 17 tisíc lidí.

Pacientů s HIV stále přibývá

Léčba chronických virových onemocnění je sice čím dál úspěšnější, bohužel se ale totéž nedá obecně říci o prevenci závažných virových chorob, často přenášených pohlavní cestou či při nitrožilní aplikaci drog.

Ačkoli se již při správné léčbě dají chronické virové nemoci zvládat, prevence nepřestává být potřebná. Zaprvé – léčba bývá poměrně nákladná, zadruhé – může zatěžovat organismus pacientů a nemusí být zrovna komfortní.

Zmíněná hepatitida typu C se nadále šíří zejména kvůli opakovanému používání jehel. Přitom o riziku přenosu jistě ví většina těch, kdo si drogy nitrožilně aplikují. Co se týká HIV, je již všeobecně známé, že se lidé nákazy přestávají bát a méně se chrání při rizikových pohlavních stycích. „Nakazil jsem se při náhodném sexu s neznámým mužem. Na ochranu jsem v tu chvíli nemyslel, chtíč byl silnější,“ shrnul typický příběh nakaženého člověka pacient Petr, který již dvanáct let bere léky, jež drží virus na uzdě.

Počet nových případů HIV v České republice neklesá, naopak se z roku na rok postupně zvyšuje. Loni šlo o 286 lidí (většinou mužů provozujících nechráněný sex s jinými muži). „Asi 25 procent nakažených se přitom podle odhadů neléčí. Někteří z nich zatím nákazu nepovažují za vážný problém, jiní se obávají nežádoucích účinků medikamentů,“ informoval RNDr. Marek Malý, CSc., ze Státního zdravotního ústavu. Loni podle něj v ČR zemřelo ve stadiu AIDS 16 lidí.

„Budoucnost léčby HIV směřuje ke snížení zátěže léčebného procesu na organismus pacienta, tedy ke snížení dávek stávajících léků, k novým kombinacím antiretrovirotik, k vývoji jejich alternativ a celkovému omezení nežádoucích účinků léčby. Pozitivním a slibným trendem je vývoj injekční léčby s dlouhotrvajícím účinkem. Při ní by se lék podával ambulantně v odstupech 6 až 8 týdnů. Důležitou oblastí pro farmaceutický průmysl je i vývoj vakcín a pediatrické léčby HIV,“ přiblížil snahy výzkumníků Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Dostupnost léčby HIV je podle něj v České republice velmi dobrá. „Škoda, že stejná situace nepanuje ve všech terapeutických oblastech. V některých čeká na vstup do systému řada inovativních léků, jindy je nejmodernější léčba poskytována jen malé části pacientů, kteří by z ní mohli mít prospěch,“ dodal.

Tisíce oslovených

S aktuální kampaní We won’t rest organizátoři stačili jen v prvních šesti týdnech oslovit téměř 3,5 milionu lidí na sociálních sítích a ještě mnohem více v médiích. Na stránkách Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) si desítky tisíc lidí prohlédly příspěvky výzkumníků a lidí z farmaceutického průmyslu, kteří představují své osobní cíle v boji proti jednotlivým chorobám. „V České republice jsme kampaň spustili v září. Umísťujeme materiály na náš web, upozorňujeme na jednotlivá témata na Twitteru. Pro příští rok AIFP chystá nástěnný kalendář, který v každém měsíci představí jednu oblast medicíny, v níž aktuálně probíhá bouřlivý vývoj,“ shrnul Dvořáček.

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu se snaží českou veřejnost dlouhodobě informovat o problematice inovativních léčiv a jednotlivých chorob. Již před pěti lety spustila projekt Akademie pacientských organizací. Jeho jádro spočívá v organizaci edukačních seminářů pro představitele pacientských sdružení a spolků. Asociace také na svém webu aifp.cz provozuje bezplatnou poradnu, která zájemcům z řad pacientů usnadňuje vyhledání pro ně vhodné klinické studie. Pacienti se díky studii mohou dostat k léčbě, která u nás ještě dlouho nebude dostupná. Dalším přínosem studií je to, že pomáhají výzkum jednotlivých léčivých látek posouvat kupředu. „Tazatel v poradně zadá do formuláře svoji diagnózu, pohlaví a věk. Na e‑mail, který na sebe zanechá, obdrží seznam potenciálně vhodných klinických studií dle zadaných kritérií. Naši pracovníci uvedou kontakt na pracoviště, kde příslušná klinická hodnocení probíhají,“ informoval Jakub Dvořáček. Na poradnu se mohou obracet také lékaři.

Zdroj: MT