Prostor pro kontroverzní témata i zkušenosti z praxe

* Co stálo na počátku tradice pořádání symposií s názvem Onkologie v gynekologii a mamologii?

Před patnácti lety, když jsem opustila Masarykův onkologický ústav a nastoupila na oddělení radiační onkologie FN Brno, umístěné tehdy v prostorách Gynekologicko-porodnické kliniky, uvědomila jsem si zvýšenou potřebu vzájemné komunikace a větší spolupráce s gynekology i ostatními odbornými lékaři, kteří se zde o pacientky s karcinomem prsu a dalšími gynekologickými malignitami starali. Stejně důležité bylo též sledování novinek, týkajících se jak diagnostiky, tak terapie a zejména jejich co nejrychlejší zavádění do klinické praxe. Tak se zrodil nápad uspořádat symposium, jež by tyto cíle pomohlo naplnit.

Zpočátku měla dvoudenní akce především edukační charakter, nicméně rychle získala mezi onkology, gynekology, chirurgy a mamodiagnostiky na oblibě především díky tomu, že se nám podařilo jako přednášející zajistit uznávané české odborníky na danou problematiku.

* Tematické zaměření symposia je poměrně úzké, odborný program se týká v podstatě pěti či šesti diagnóz, u nichž se odborná doporučení tak často nemění. Nebála jste se, že se přednesené příspěvky časem začnou opakovat?

Ukázalo se, že úzké odborné zaměření naší akce je naopak výhodou, protože se zde pravidelně setkává přibližně 150 až 200 odborníků z celé republiky, kteří se touto problematikou zabývají, včetně takových kapacit, jakými jsou prof. Petruželka, prof. Žaloudík, doc. Finek, prof. R ob, doc. Svoboda a další čeští i slovenští odborníci. Od vyjasnění si kritérií jednotlivých stadií onemocnění, klasických rizikových, prognostických a prediktivních faktorů, diagnostických postupů a jednotlivých léčebných standardů jsme se postupně při koncepci odborného programu dostali až k dnešnímu modelu, kdy dáváme stále větší prostor kontroverznějším okrajovým tématům, na něž mohou mít zástupci jednotlivých oborů různý názor, nebo diskutujeme o hraničních případech, abychom se vzájemně obohatili o své zkušenosti z praxe. Mezi oblíbené přednášky patří také stručná shrnutí výsledků nejnovějších studií, které byly většinou nedlouho předtím prezentovány na významných zahraničních kongresech. V tomto případě je naším cílem dostat novinky z klinického výzkumu co nejrychleji do běžné každodenní praxe.

* Která z témat letošního symposia vzbudila zájem posluchačů?

Jedním z hlavních témat letošního gynekologicko-mamologického symposia byla individualizace léčby versus její standardizace. Po obojím se dnes hlasitě volá, ale otázka zní, jak spojit požadavek na individuální přístup k nemocnému a na druhé straně nutnost řídit se doporučenými postupy, které vedou k nepodkročitelným standardům léčby. Jak vyplynulo např. z přednášky prof. Žaloudíka, nové prognostické markery do budoucna umožní ještě výraznější stratifikaci nemocných do jednotlivých podskupin, u nichž pak bude možné lépe odhadnout, která terapie je neúčinnější. Tím vlastně dojde k opětovnému rozdělení pacientů, jen podle dalších kritérií, a striktně individualizovaný by měl být zejména psychologický přístup k danému nemocnému. Zde vidím obrovský prostor ke zlepšení. Staneme-li se v této oblasti úspěšnější, nebudeme tak často svědky příklonu našich pacientů k radám různých léčitelů. Alternativní medicína může mít za určitých podmínek svůj význam, ale v onkologii nikdy nemůže sehrát roli hlavní léčebné metody.

Dalším diskutovaným tématem byla otázka šířky zdravého lemu tkáně, která by měla být odstraněna spolu s tumorem, aby se minimalizovaly recidivy nádoru. Na jednu stranu se v této souvislosti zvažuje chirurgická radikalita výkonu a na druhou stranu možný vznik lokálních rekurencí, v neposlední řadě je důležité také estetické hledisko celé operace. V otázce velikosti zdravého lemu tkáně panují neshody mezi názory amerických odborníků, kteří jsou benevolentnější, a zastánci radikálnějšího postupu, rekrutujícími se především z předních evropských pracovišť. Zajímavé proto bylo porovnat tyto výsledky zahraničních studií se soubory našich pracovišť a zkušenostmi českých chirurgů. V gynekologické sekci se pak zejména navazovalo na výstupy XIII. Bauerových dnů, jež proběhly koncem listopadu loňského roku pod vedením prof. R oba. Řešila se otázka jednak nové klasifikace FIGO gynekologických nádorů, jednak z toho vyplývajících nových požadavků na diagnostiku a léčbu gynekologických malignit.

V jednotlivých prezentacích byla nastíněna kontroverzní problematika, která pak byla probírána v rámci bohaté diskuse. K závěrům se měli možnost účastníci konference vyjádřit prostřednictvím hlasování.

* Mají tyto mezioborové diskuse i nějaký praktický výstup?

Jak jsem právě naznačila, nezřídka se stává, že výstupy panelových diskusí, které organizujeme, se stanou podkladem pro změny v odborných doporučeních. Obecně by se ale dalo říci, že jednotlivé prezentace pomáhají usnadnit pochopení dané problematiky napříč jednotlivými odbornostmi. Doufám, že symposium opět přispělo k prohloubení komunikace a vzájemné spolupráce mezi zástupci jednotlivých oborů, kteří se při diagnostice či terapii setkávají s nemocnými s karcinomem prsu a gynekologickými malignitami.

* Je toto symposium určeno jen pro lékaře?

Původně prvních 10 let bylo, ale od 11. ročníku jsem začala organizovat i sekci pro nelékařské zdravotnické profese, což se týká zejména sester, laborantů a jiných vysokoškoláků (např. fyziků, psychologů aj.) pracujících na onkologických pracovištích. Letos proběhl 5. ročník a tematika byla zaměřena zejména na úskalí a přínosy zavádění nových diagnostických a terapeutických metod, psychologickou problematiku onkologicky nemocných, léčbu lymfedému a problematiku auditů, jež probíhají na specializovaných pracovištích.

Zdroj: Medical Tribune