Proočkovanost proti HPV mírně narůstá, přesto zatím nedosahujeme stanovených cílů

11 minut čtení 29. 4. 2025 Zdenka Kolářová Vyšlo v titulu Medical Tribune

Přestože dnes máme možnost chránit se před lidským papilomavirem (HPV), a tudíž i před nádory, které vyvolává, této možnosti v Česku nevyužívá téměř 30 procent dívek a více než 50 procent chlapců. S HPV, který stojí za karcinomem hrdla děložního, vulvy, análního otvoru, penisu, ale i nádorů oblasti hlavy a krku, se přitom setká až 80 procent populace. Zároveň počet případů HPV asociovaných karcinomů celosvětově narůstá. O tom, jak se přiblížit k požadované 90procentní proočkovanosti, diskutovali odborníci v rámci kulatého stolu s názvem Jak pokračujeme v ČR ve snaze vymýtit nádory způsobené lidským papilomavirem, který se uskutečnil v Senátu PČR 3. 3. 2025 a byla zde prezentována nejnovější data ukazující českou realitu.

Očkování proti HPV mají na základě senátní inciativy od ledna 2024 plně hrazeno ze zdravotního pojištění všechny děti od 11 let do dovršení 15. narozenin. Podle připravovaného Národního plánu pro eliminaci onemocnění způsobených HPV (2025–2030) by navíc měli být cíleně doočkováni také adolescenti a mladí dospělí, kteří vakcínu proti HPV v minulosti nedostali, ale měli by z ní prospěch. Podle odborníků to může eliminaci HPV asociovaných onemocnění urychlit až o několik desítek let.

Aktuální data ukazují, že očkováno proti HPV je zhruba 72 procent dívek ve věku 13 až 14 let a jen asi polovina chlapců. Ročně přitom v ČR umírají stovky lidí na nádorová onemocnění způsobená právě HPV. Jak upozornil ředitel ÚZIS prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., roční incidence zhoubných nádorů asociovaných s HPV přesahuje 2 900 případů a celková prevalence kalkulovaná k 31. 12. 2023 čítá 32 029 osob žijících s historií těchto onemocnění. Jen v roce 2022 lékaři diagnostikovali karcinom děložního hrdla u 700 žen, z toho jich 274 zemřelo. Na nádory v oblasti hlavy a krku, kterých v roce 2022 lékaři odhalili přes 680, zemřelo 260 pacientů.

„Máme účinný nástroj k tomu, abychom tak závažná onemocnění, jako jsou onkologická, mohli preventovat. To, že je vysoká proočkovanost prioritou nejen WHO, ale i Evropské komise, odrážejí evropská doporučení, podle nichž by jednotlivé členské státy měly implementovat novou strategii do svých národních plánů. Nejde totiž jen o problém karcinomu děložního čípku, ale i například dutiny ústní, přičemž světová data ukazují, že těchto onemocnění přibývá,“ zdůraznila hlavní hygienička ČR a ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková. Jak připomněla, rizikovými faktory přenosu infekce HPV jsou vedle časného zahájení pohlavního života a většího množství sexuálních partnerů i kouření, anamnéza prodělaných pohlavně přenosných chorob (chlamydie, herpes, HIV) nebo nedocházení na preventivní prohlídky.

S HPV, který se přenáší převážně sexuálně, přímým kontaktem s infikovanou osobou, se setká až 80 procent populace. Jedná se o celosvětově nejčastější sexuálně přenosnou infekci. „Očkování proti lidskému papilomaviru je neúčinnější prevencí onemocnění HPV. Viry stojí za vznikem drtivé většiny případů karcinomu děložního hrdla a 90 procent případů genitálních bradavic. Infekce může vést také k rozvoji dalších typů onkologických onemocnění, například některých nádorů řitního otvoru, pochvy či zevních rodidel. Zapříčinit může i polypy dýchacích cest,“ přibližuje MUDr. Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Lékaři zdůrazňují, že očkování by měli podstoupit nejen dívky, ale také chlapci, kteří jsou přenašeči viru a mohou nakazit své partnerky. Navíc mohou sami onemocnět, například genitálními bradavicemi nebo karcinomem řitního otvoru. „Bohužel se nám někdy stává, že si rodiče u známých nebo na internetu vyslechnou odmítavé názory na očkování. V ordinaci pediatra pak vyčkávají, nechávají si prostor na rozmyšlenou, zda dítě proti HPV naočkují, nebo ne. Naší úlohou v této situaci je dát jim dostatek relevantních informací. Nově se nám velmi osvědčily jednoduché QR kódy, které mají lékaři k dispozici. Rodiče pod odkazem najdou řadu materiálů, různá edukativní videa, na jejichž základě se pak doma mohou v klidu rozhodnout,“ uvedla MUDr. Cabrnochová.

Národní plán by měl situaci zlepšit

Zkušenosti jiných států ukazují, že pomocí komplexní strategie je možné výskyt těchto onemocnění snížit na minimum. Po jejich vzoru proto Česko aktuálně připravuje svůj Národní plán pro eliminaci onemocnění způsobených HPV s cílem zařadit tyto choroby mezi vzácná onemocnění.

Podle Evropského plánu boje proti nádorům způsobeným HPV by do roku 2030 mělo být:

90 % dívek ve věku do 15 let plně očkováno vakcínou proti HPV,
70 % žen vyšetřeno vysoce účinným testem do 35 let věku a znovu do 45 let věku,
90 % žen identifikovaných s onemocněním děložního čípku léčeno (90 % žen s prekancerózou a 90 % žen s invazivním karcinomem).

Do roku 2030 by i podle Národního onkologického plánu mělo být v ČR proti HPV naočkováno minimálně 90 procent dívek a optimálně stejné množství chlapců do 15 let. Cílem by mělo být, aby nebyl rozdíl v proočkovanosti mezi dívkami a chlapci. S dosažením tohoto cíle má pomoci právě Národní plán pro eliminaci onemocnění způsobených HPV, který aktuálně dokončují odborníci ze SZÚ. „Plánujeme cílit osvětu na široké spektrum obyvatel – rodiče a děti, ženy i lékaře primární péče, včetně praktických lékařů pro děti a dorost, všeobecných praktických lékařů a ambulantních gynekologů. Hlavním cílem připravovaného plánu je zvýšit povědomí o závažnosti onemocnění způsobených HPV a zdůraznit význam očkování jako účinné formy prevence,“ řekla MUDr. Barbora Macková.

K přijetí národního eliminačního plánu loni vyzvali vládu senátoři. „Naším cílem je snížit výskyt HPV asociovaných karcinomů na minimum. Díky očkování a dalším opatřením předejdeme zbytečným úmrtím a zároveň snížíme náklady na zdravotní péči. ČVUT vloni například spočítalo, že již současná míra proočkovanosti proti viru HPV přinese v případě jednoho ročníku dětí ve věku 11–14 let, které mají očkování hrazeno, dlouhodobé úspory ve výši přibližně 2,2 miliardy korun, které by jinak byly vynaloženy na léčbu onemocnění způsobených tímto virem,“ uvedl místopředseda Výboru pro zdravotnictví Senátu PČR MUDr. Karel Zitterbart, Ph.D. (BEZPP za STAN), organizátor a moderátor kulatého stolu.

I proočkovanost proti HPV se regionálně významně liší

Podle předběžných dat ÚZIS bylo v roce 2024 očkováno přes 72 procent třináctiletých a čtrnáctiletých dívek, o rok dříve to bylo 69,5 procenta. Očkovaných chlapců bylo loni přes 55 procent a nárůst proočkovanosti je u nich ještě výraznější. Pokud by nárůst pokračoval stejným tempem, za dva nebo za tři roky by chlapci dívky dohnali.

„Rozšířením původního intervalu 13–14 let na 11 až 15 let jsme se přiblížili většině vyspělých zemí. Data ukazují, že tímto rozšířením nedošlo k poklesu očkování ve věku 13–14, naopak k navýšení, a navíc přibývají nové dávky v letech 11+. Očkování mladších a starších dívek procenticky narůstá. Obdobně to platí u chlapců,“ potvrdil prof. Dušek. Zároveň poukázal na značné, i více než 20procentní regionální rozdíly v proočkovanosti proti HPV.

Nejhorší je situace ve Zlínském kraji, kde je vakcínou chráněno jen 63 procent dívek a necelých 36 procent chlapců. Podobná je situace také v Moravskoslezském kraji (65 % a 41 %) a na jižní Moravě (65 % a 43 %). Naopak zkušenosti jiných okresů (například u dívek Jindřichův Hradec – 85 %, Kutná Hora – 79 %, Domažlice – 77 %) ukazují, že cíl 90procentní proočkovanosti není nereálný. „Považuji za klíčové budovat důvěru mezi lékařem a rodičem. Je potřeba spolu mluvit, neustále vysvětlovat rizika spojená s infekcí HPV a také to, jak vakcína dítě ochrání,“ dodává MUDr. Cabrnochová.

Pacientské organizace pomáhají nejen s osvětou

Šířit osvětu o onemocněních asociovaných s HPV pomáhají i pacientské organizace. „Skutečnost, že v Česku stále každý rok umírá okolo tří stovek žen na karcinom děložního hrdla, ukazuje mimo jiné na nedostatečnou informovanost. V rámci našeho spolku připravujeme různé osvětové kampaně zaměřené na ženy i muže, pořádáme několik akcí pro veřejnost či odborníky a spolupracujeme také se školami. Zároveň se snažíme šířit ověřené informace na sociálních sítích, a motivovat tak lidi k prevenci,“ popisuje Mgr. Petra Adámková, předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů a ředitelka společnosti ONKO Unie. Je přesvědčena, že mířit je potřeba hned na několik cílových skupin, přičemž na každou je potřeba dívat se jinak a jinak s ní komunikovat. Zahrnout je potřeba nejen rodiče, ale i děti, další cílovou skupinou jsou učitelé.

Kromě zvýšení proočkovanosti a posílení osvěty může podle odborníků pomoci také výraznější zapojení žen do screeningu karcinomu děložního hrdla. Cílem navrhovaného plánu je dosáhnout jejich alespoň 70procentní účasti na každoročním screeningovém vyšetření u gynekologa. Ženy ve věku 35, 45 a 55 let mohou také zdarma podstoupit HPV DNA test, který odhaluje přítomnost infekce HPV. Zkušenosti jiných zemí ukazují, že díky přijetí komplexního národního plánu je možné snížit výskyt HPV asociovaných karcinomů na minimum. Například v Austrálii vedlo zavedení plošného očkovacího programu proti HPV v kombinaci s vysoce navštěvovaným screeningem děložního hrdla a dostupnou léčbou k významnému poklesu výskytu karcinomu děložního hrdla a dalších HPV asociovaných onemocnění. Podle odborných predikcí se tak do roku 2035 stane karcinom děložního hrdla v Austrálii, jako první zemi na světě, vzácným onemocněním.

Proč matky s očkováním váhají?

Podle Mgr. Petry Soukupové z agentury Simplyfive, která prováděla průzkum mezi matkami dětí ve věku 11–15 let, nejsou důvody rozdílného přístupu k vakcinaci proti HPV regionálně specifické. „Jsou to celorepublikové důvody, ale ve zmíněných regionech mají vyšší váhu," vysvětlila s tím, že polovina matek v těchto krajích se domnívá, že nepovinná očkování jsou zásahem do lidského organismu a mají svá rizika. Zároveň si nemyslí, že HPV představuje skutečné riziko, protože se s ním samy nesetkaly, obdobně také nevěří, že onkologické diagnózy způsobené HPV jsou na vzestupu. Celých 20 procent matek vůbec neví, co HPV způsobuje. „Necítí urgenci k tomu, proč by měly své děti nechat očkovat. Zároveň, zejména v některých regionech, bývají často ovlivněny názory okolí nebo dezinformacemi na internetu nebo sociálních sítích,“ dodala Mgr. Soukupová.

V této oblasti je proto podle odborníků potřeba další edukace. Zatímco o jiných nepovinných očkováních je povědomí rodičů celkem dobré, např. o klíšťové encefalitidě má dostatek informací téměř každý matka, v případě HPV jsou znalosti znatelně horší. Obecný pokles důvěry v očkování, který nastal vlivem covidu, je potřeba změnit. Význam edukace dokládá i skutečnost, že 38 procent matek věří, že onemocněním spojeným s HPV se lze vyhnout správným výběrem partnera a vhodným sexuálním chováním, a význam očkování podceňují. Varovné také je, že téměř polovina děvčat si myslí, že když užívají antikoncepci, jsou chráněny před jakýmkoli pohlavně přenosným onemocněním.

Z průzkumu také vyplynulo, že klíčovou roli hraje doporučení dětského praktického lékaře. „Matky často potřebují přesvědčit, že benefity převažují nad riziky, ale také je nutné informovat je o tom, že očkování je plně hrazené," dodala Mgr. Soukupová. Důležité také je, aby rodiče viděli, že pediatr očkování sám věří. Ne všichni pediatři ale mají vakcíny běžně dostupné v ordinacích, což situaci také komplikuje. Pro PLDD by podle přítomných edukace o HPV neměla být možností, ale povinností. Jak také připomněli, na odmítavý nebo nerozhodný postoj rodičů k očkování proti HPV pak doplácejí děti.

„Znalosti a povědomí o HPV u dospívajících jsou genderově vyvážené, ale i vzhledem k tomu, že máme nižší proočkovanost mezi muži, dává smysl cílit komunikaci hodně na hochy a jejich otce. Ukázalo se také, že u dětí, které nebyly očkovány, je o vakcinaci poměrně velký zájem, avšak po 15. roce věku už narážejí na finanční bariéru. Máme tady skupinu lidí, kteří kolem 16. roku začínají aktivně přemýšlet o svém vlastním zdraví a vnímají, že by si o něm měli rozhodovat sami. Takže myšlenka, že bychom do budoucna buď rozšířili věkový interval pro samoplátce třeba o jeden nebo dva roky, nebo snížili úhradovou cenu u vakcín, by měla velký potenciál na zvýšení proočkovanosti. Zájemci tam jsou a je škoda je ztratit,“ dodala Mgr. Soukupová.

„Jsme si samozřejmě vědomi, že účinnost vakcíny je nejvyšší u tzv. naivní populace. Na druhou stranu rozšiřování úhradové kohorty dnes již sledujeme ve většině vyspělých států. Prvním programem, který byl směrován do oblasti populace, která se již do kontaktu s virem HPV dostala, bylo rozšíření doporučení pro ženy, které absolvují gynekologický výkon pro přednádorová stadia asociovaná s HPV. Z našich dat také víme, že již ve 13 letech jsme se setkávali se séropozitivitou. To byl důvod, proč jsme z hlediska prevence cílili do nižších věkových kategorií. Rozšířená kohorta by pro nás byla přínosná z hlediska rozšíření ochrany i v situaci, kdy by se mladí s některým virem již setkali,“ vysvětlila MUDr. Cabrnochová s tím, že současná vakcína proti HPV obsahuje pokrytí proti devíti nejčastějším typům HPV a může mít významný benefit i pro tuto rozšířenou skupinu.

Kromě připravovaného národního plánu pracují čeští odborníci i na dalších projektech, např. projektu PERCH (PartnERship to Contrast HPV), jehož cílem je zlepšit pokrytí očkováním proti HPV v evropských zemích. Jedním z globálních cílů je eliminovat karcinom děložního čípku jako veřejné zdravotní hrozby, což znamená dosáhnout takového poklesu incidence a mortality, že bude považován za vzácnou a kontrolovanou nemoc, která nebude představovat významnou zátěž pro veřejné zdraví.