Proočkovanost celosvětově stoupá, stále však nestačí
Rozšíření očkování proti infekčním nemocem velmi významně v celosvětovém měřítku zlepšilo zdraví populace, díky němu se dnes daří předejít mnoha hospitalizacím a úmrtím dětských pacientů. Vakcinace dětí se rovněž promítá do nižších počtů úmrtí v dospělém věku, neboť prevence hepatitidy B vede zároveň k prevenci chronického jaterního onemocnění a jaterního karcinomu, stejného efektu lze docílit vakcinací proti HPV viru.
Světová zdravotnická organizace započala s Expanded Programme on Immunization v roce 1974, kdy bylo méně než pět procent dětí na světě plně očkováno BCG a DTP vakcínou, vakcínou proti polioviru a vakcínou proti spalničkám během prvních let života. Zavedením plošné vakcinace se podařilo podstatně snížit morbiditu a mortalitu, zároveň se podařilo snížit incidenci dětské mozkové obrny více než o 90 % počínaje rokem 1988 a o 70 % snížit mortalitu spojenou s virem spalniček od roku 2000 do roku 2008. Dalšího poklesu morbidity a mortality se podařilo a zřejmě ještě podaří dosáhnout implementací očkování proti Haemophilus influenzae typu B, proti viru hepatitidy B, očkování proti pneumokoku a rotavirům do národních očkovacích programů mnoha států.
Přesto stále minimálně 23 milionů dětí na celém světě nepodléhá programu pravidelné vakcinace, součástí The Global Immunization Vision and Strategy z roku 2005 z dílny WHO A UNICEF je proto podpora zemí v zavádění imunizačních programů a rozšíření imunizace na větší počet osob.
Cílem této strategie bylo pokrýt 90 % národní populace všech zemí DTP vakcínou do dvanáctého měsíce života a 80 % všech distriktů či ekvivalentních administrativních jednotek v roce 2010 a udržet tento stav minimálně do dalších pěti let.
Odhadované globální pokrytí DTP3 vakcínou ve 193 členských státech WHO se zvýšilo ze 74 % v roce 2000 na 82 % v roce 2009, kdy bylo třemi dávkami DTP vakcíny očkováno 107,1 milionů dětí (ve srovnání s rokem 2000 to je o 14,6 milionu více). Změny v pokrytí se různily podle geografické oblasti, celkové zlepšení pokrytí bylo dáno především zlepšením v oblasti Afriky (16% nárůst), východního Středomoří (12% nárůst) a oblasti západního Pacifiku (10% nárůst).
V letech 2000 až 2009 se odhadované plošné pokrytí vakcínou obsahující protilátku proti viru spalniček podařilo zvýšit ze 71 % na 82 % a 136 zemí přidalo do očkovacích schémat i druhou dávku MCV1 vakcínou. Třídávkové pokrytí očkování proti HBV se podařilo během této periody zvýšit z 30 na 70 % a třídávkové pokrytí vakcínou proti Haemophilus influenzae B se zvýšilo ze 13 % na 38 procent. V zemích, které měly možnost se s touto vakcínou seznámit, došlo k výraznému vzestupu proočkovanosti zhruba na úrovni proočkování DTP3 vakcínou, nicméně k velkému celosvětovému zvýšení proočkování nedošlo, protože v některých velkých zemích světa, jako je např. Čína, Indie, Indonésie či Nigérie, není toto očkování ještě k dispozici.
V roce 2009 profitovalo celosvětově z vakcinace více dětí než kdykoli předtím. Přesto stále zůstávají oblasti, kde je proočkování na velmi nízké úrovni kvůli suboptimálně fungujícímu zdravotnickému systému, špatnému plánování, inadekvátní supervizi a inefektivnímu používání dostupných dat. Z literatury vysvítá, že imunizační program selhává zvláště v oblastech, kde hlavním důvodem je skutečnost, že děti nedostanou kompletní dávkovací schéma, jako je tomu např. v Nigérii.
Zdroj: Medical Tribune