Projekt SENIOŘI anebracionální využití léků ve stáří
Systémové nástroje, které napomohou posílit racionalitu využívání sociálně-zdravotních služeb, lékových zdrojů i finančních prostředků ve stáří, tak nabývají na významu, a to zejména s ohledem na očekávané sociálně-ekonomické dopady uvedených demografických změn.
Zastoupení seniorů ve vyspělých, ale i rozvojových zemích roste, a to v posledních desetiletích exponenciální řadou. „Nápor“ pociťuje zejména sociálně-zdravotní sféra. Uváděné demografické změny generují řadu závažných problémů v otázkách zajištění dostatečně kvalitní sociálně-zdravotní péče všem potřebným seniorům, ale i v otázkách racionality využití finančních prostředků. Zatímco v roce 2000 bylo v populaci průmyslově vyspělých zemí průměrně 20 % seniorů, v příštích padesáti letech se očekává nárůst osob ve věku 65 let a více na 30 procent. V rozvojových zemích se předpokládá nárůst z osmi na 20 procent. S prodlužující se délkou života roste zastoupení seniorů především ve skupině velmi starých osob (90 let a více), kde např. počet stoletých seniorů celosvětově za posledních 100 let vzrostl téměř třicetinásobně. Jedenadvacáté století tak bývá označováno za „revoluci dlouhověkosti” (z angl. „longevity revolution“).
Nemocnost ve stáří a využití lékových zdrojů
Vyšší věk provázejí častá onemocnění a s tím související častá léková preskripce. Dle statistických šetření trpí v ČR čtyřmi a více onemocněními 40 až 60 % osob vyššího věku; k nejčastějším onemocněním patří kardiovaskulární onemocnění (ICHS, hypertenze, stav po cévní mozkové příhodě), nemoci pohybového aparátu (osteoporóza, osteoartróza), metabolická onemocnění (diabetes mellitus), gastrointestinální a respirační potíže. Vedle výskytu chronických a degenerativních chorob stoupá také incidence akutních zhoršení a dekompenzací, které často vyžadují hospitalizaci nebo dlouhodobou ústavní péči. Senioři tak spotřebovávají velké množství zdravotně-sociálních nákladů a podstatnou část nákladů na léky. Více než třetina všech předepisovaných léků na lékařský předpis je vydávána pacientům vyššího věku a více než 50 % léků mimo lékařský předpis bývá zakoupeno seniory.
Komplikovanou otázkou geriatrické farmakoterapie zůstává jak racionalita lékové preskripce ve stáří (která by měla zohledňovat specifika geriatrické léčby – např. specifická dávkovací schémata, koncept léčiv potenciálně nevhodných ve stáří, soběstačnost pacienta a jeho očekávanou délku přežití atd.), tak jištění kvality užití a využití léků samotnými pacienty i v rámci celého systému. Řada zahraničních studií (např. z USA, Velké Británie a Kanady) upozorňuje na skutečnost, že z finančních prostředků dostupných pro zdravotní péči unikají obrovské finanční částky neefektivním využíváním lékových zdrojů. Uvedené studie dokumentují, že např. polékové reakce související s nesprávným užitím léků odpovídají ročně v celkových nákladech za troj- až čtyřnásobně vyšší částky, než jsou sumy vynakládané na léky (např. v USA se jedná o 150 miliard až 175 miliard dolarů ročně oproti 50 miliardám dolarů, které jsou vynakládány na preskripci léků).
Projekt SENIOŘI aneb racionální využití léků ve stáří
Nemalé částky unikají i kvůli nespolupráci pacientů s navrhovanou léčbou, nedostatečnými (zejména nedostatečně opakovanými a komplexními) revizemi lékového režimu, skladováním nespotřebovaných balení léků (prošlých i s platnou dobou použitelnosti) v domácích zásobárnách, odkud bývají chybně předávány známým „hledajícím pomoc“. Dle zkušeností ze současné praxe se obecně vytrácí vědomí toho, že léky kromě přínosu mají svá rizika, a mezi laiky dochází ke vzájemným doporučením zcela nevhodných léků z vlastních zdrojů (např. mezi pacienty zaznamenané případy doporučení antiepileptika Neurotop „na bolesti hlavy“, doporučení antivertiginóza Medrin na závratě způsobené orthostatickou hypotenzí navozenou nadměrnou léčbou antihypertenzivy apod.).
Z dosavadních šetření vyplývá, že většina starších pacientů v ČR patří ke skupině velmi nemocných osob (šest a více onemocnění u 30 až 43 % seniorů), s častou polypragmázií (šest a více léků u 40 až 68 % starých pacientů) a s vysokou mírou non-compliance (compliance nižší než 80 % u 45 až 63 % starých nemocných, mnohdy z důvodu velkého množství užívaných léků, složitého dávkovacího režimu nebo i z důvodů fyziologických a patologických změn provázejících stárnutí, které se projevují např. poruchami kognitivních funkcí, zmateností, poruchami citlivosti apod.). Nedostatečně jsou prováděny pravidelné komplexní revize lékového režimu, což prokázala evropská studie AdHOC (Aged in HOme Care, Senioři v domácí péči, Geriatrická klinika 1. LF a VFN, Praha, roky 2000 až 2003), kde u jedné desetiny sledovaných seniorů pražské domácí péče nebyla provedena kontrola medikace v posledních šesti měsících.
Tři kroky k edukaci farmaceutů i seniorů
Kvalita života seniorů přitom může být výrazně zlepšena a jejich život prodloužen správným užíváním léků a podporou racionality léčby. Správné užití zpravidla většího množství léků klade zvýšené požadavky na pochopení a porozumění pacienta, opakovanou a správně vedenou edukaci i na spolupráci pečovatelů a všech zdravotnických pracovníků. Senioři jsou specifickou skupinou, kde poradenství v oblasti racionálního užití léků má významný ekonomický dopad, není však dostatečně systémově realizováno.
Z těchto důvodů se Česká lékárnická komora ve spolupráci se Svazem důchodců ČR a Sekcí klinické farmacie ČFS ČLS JEP rozhodla vypracovat vzdělávací projekt „SENIOŘI“ zaměřený na skupinu starších nemocných. Hlavními organizátory projektu jsou za ČLnK její prezident a viceprezident Mgr. S. Havlíček a Mgr. M. Hojný, za Sekci KF ČFS ČLS JEP PharmDr. D. Fialová, Ph.D., vědecká sekretářka Sekce a odborná asistentka Geriatrické kliniky 1. LF UK a KSKF FaF UK, a za Svaz důchodců ČR prof. RNDr. PhMr. J. Solich, CSc., předseda Svazu důchodců ČR a emeritní profesor FaF UK. Koordinátorkami projektu v regionech jsou PharmDr. Dana Syrová z Nemocniční lékárny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Mgr. Jana Gregorová z Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze.
Praktickým cílem projektu je nejen zvýšit znalosti lékárníků o specifických projevech onemocnění ve vyšším věku a moderních přístupech racionální geriatrické léčby, ale také zlepšit znalosti samotných pacientů v oblasti racionálního užití léků ve stáří.
Vzdělávací projekt bude realizován postupně ve třech krocích. V první fázi proběhne v jednotlivých regionech ČR (ve vybraných městech) „Přednáškový den“ věnovaný racionálnímu využití léků ve stáří, který je otevřen všem zdravotnickým profesionálům. Součástí tohoto dne budou sdělení věnovaná zvláštnostem nemocí ve vyšším věku, specifickým otázkám farmakoterapie ve stáří, ekonomickým aspektům užití léků u seniorů a problematice seniorských hnutí u nás i v Evropě.
Ve druhé fázi projektu budou uspořádány odborné semináře pro vybrané lékárníky – „školitele“, kteří projeví zájem zabývat se v daných regionech problematikou racionálního užití léků ve stáří. Ve třetí fázi projektu budou tito lékárníci přednášet pacientským sdružením na různá témata týkající se racionální geriatrické léčby (např. „Poruchy spánku a paměti ve stáří“, „Jaké chyby dělají senioři při užívání léků?“), lékové compliance, správné výživy ve stáří, polékovým syndromům a symptomům apod. Po těchto přednáškách pro seniory se uskuteční diskusní část, která umožní pacientům dotázat se lékárníka a přizvaného lékaře na problémy související s racionální farmakoterapií, na jejichž řešení nebývá v lékárně a v ordinaci dostatek času. Součástí záměru je tedy aktivní zapojení lékárníků v poradenství a přednáškách pro seniory, snaha posílit spolupráci lékař–lékárník–pacient a zvýšit informovanost pacientů o strategiích a možnostech současné léčby ve stáří.
Projekt, který začne letos v dubnu v Praze a bude pokračovat v červnu v Ústí nad Labem a dalších regionech, má podpořit racionalitu užití a využití léků ve stáří, a zlepšit tak zacházení s lékovými zdroji a finančními prostředky, které jsou na ně vynakládány.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 11/2008, strana Ph1
Zdroj: