Prohibice zvyšuje riziko delirií
Jak ovlivní prohibice ilegální trh s alkoholem? Zamezí přístupu lidí k rizikovým pančovaným lihovinám? A jaký dopad bude mít na chování konzumentů, hlavně lidí, kteří jsou zvyklí užívat alkohol pravidelně a ve velkém množství? MUDr. Petr Popov, předseda Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti J. E. Purkyně varuje, že lidé, kteří jsou závislí na alkoholu a mají k němu vysokou toleranci, přestávají být v okamžiku, kdy cítí nedostatek své drogy, obezřetní.
„Zábrany opadají u alkoholiků ještě více v okamžiku, kdy se u nich začínají objevovat nějaké odvykací příznaky. V této situaci se snaží za každou cenu dostat k nějakému prostředku, jenž by jejich abstinenční příznaky potlačil. V době prohibice se takový člověk logicky orientuje o to více na ilegální rizikový trh,“ říká MUDr. Popov. Problém je v tom, že lidé, kteří již jednou těžký predelirantní stav zažili, nechtějí riskovat, že by se podobná situace, jež by je ohrožovala na zdraví i na životě, mohla opakovat. Druhým podstatným faktorem, který bude podporovat zájem o ilegální trh s alkoholem, je nižší cena těchto lihovin. Prohibice tak ve svém důsledku ilegální trh stimuluje a ohrožuje řešení současné situace. Využití nabídky černého trhu není naopak pro část závislých osob nic mimořádného, protože již v minulosti tyto zdroje využívali. Pro další část alkoholiků, kteří ještě tuto zkušenost nemají, bude vyhledávání a konzumace ilegálních lihovin o to rizikovější.
Pozor na zvýšený výskyt abstinenčních příznaků
„Zvýšené riziko se týká lidí, kteří jsou na alkoholu extrémně závislí a denně konzumují 1 až 2 litry destilátů, protože tito lidé nejsou schopni svou potřebu alkoholu pokrýt volně dostupnými alkoholickými nápoji, jako je pivo a víno. V České republice takových lidí mohou být stovky až tisíce,“ odhaduje MUDr. Popov.
Je pravděpodobné, že kvůli nedostupnosti legálních lihovin se s abstinenčními příznaky u svých pacientů budou postupně ve větší míře setkávat i zdravotníci, kteří se závislými osobami nemají mnoho zkušeností. Mezi nejtypičtější odvykací stavy patří psychomotorický neklid, stavy úzkosti, dezorientace, halucinace. Při výskytu predelirantního stavu dochází k metabolickému rozvratu při narušení homeostázy vnitřního prostředí. Objektivně se u nemocného projevuje psychomotorický neklid, halucinace až agresivita. Léčebný postup spočívá ve zklidnění těžkého psychomotorického neklidu a úpravě metabolických parametrů. Se závažností stavu se postupně mohou objevovat křeče epileptiformního charakteru, jež mohou imitovat status epilepticus. Odvykací stavy se dále mohou maskovat jako akutní psychóza či syndromy spojené s těžkou iontovou deplecí, někdy takový stav může imitovat závažné akutní infekční onemocnění. Mezi nejzávažnější stavy vedle status epilepticus patří plně rozvinuté delirium tremens, které má přes veškerý pokrok lékařské vědy stále vysokou mortalitu.
V této souvislosti je třeba připomenout, že současná situace je usilovně řešena na úrovni jednotlivých složek policie, ale nedostatečně z hlediska epidemiologického. Dala by se přirovnat ke stavu šíření závažné infekce v populaci. Podle dostupných informací se zdá, že odpovědné orgány nepostupují tak, jak by měly v situaci závažného epidemiologického problému.
„Nemáme příliš informací, kolik lidí nabídky černého trhu využívá, jaké jsou jejich charakteristiky atd. Kvůli tomu, že policie a ostatní orgány se zaštiťují ochranou probíhajícího vyšetřování, se pohybujeme spíše v oblasti odhadů. Je také smutné, že při řešení stávající situace zástupce Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti J. E. Purkyně nikdo z vyšetřovatelů ani dalších odpovědných osob oficiálně o pomoc nepožádal, přestože společnost takovou pomoc dokonce sama aktivně nabízela,“ podotýká MUDr. Popov.
Postup při otravě metylalkoholem
Není vyloučeno, že přes všechny snahy ministerstva zdravotnictví, policie a dalších orgánů bude počet osob s otravou metylalkoholem nadále stoupat. Při podezření na požití metylalkoholu odborníci radí pokusit se získat vzorek nápoje a poskytnout jej k laboratorní toxikologické analýze. Samozřejmostí je urychlené vyhledání odborné lékařské pomoci.
Prvními, nespecifickými příznaky otravy bývají opilost, zánět a bolesti žaludku. Varovné signály se objevují někdy až po 30 hodinách: poruchy zraku, slepota, křeče, po nichž následují bezvědomí a smrt. Při současném požití s alkoholem se však doba do výskytu varovných příznaků prodlužuje. Slepota může nastat již po požití 15 ml metylalkoholu, smrt po 30 až 240 ml.
Jako antidotum působí látky, které saturují alkoholdehydrogenázu. Ideálním antidotem je u nás již také dostupný fomepizol (ANTIZOLR Orphan). Snadněji dostupný je etylalkohol, podávaný ústy pro první pomoc v množství 50 až 60 ml etylalkoholu, tj. asi 150 ml 40% destilátu. Hladinu alkoholu je třeba udržovat na 1,0 až 1,5 promile. Proto se dále podává zpravidla kontinuálně 5% etylalkohol v nitrožilní infuzi s pětiprocentní glukózou. Dostatečné dávky alkoholu v léčbě otravy metylalkoholem jsou však individuálně značně rozdílné.
Zdroj: Medical Triibune