Prof. Šedo: Ministr možná chtěl jiný tým
- Co vedlo k vašemu odchodu z ministerstva zdravotnictví?
Nastupoval jsem na ministerstvo jako náměstek ministra Adama Vojtěcha. Jeho nabídku jsem přijal, protože mi byl jako politik sympatický mimo jiné pro určitý idealismus. Po měsíci jej vystřídal profesor Prymula. S ním se mi spolupracovalo také dobře. Ať byl jakýkoli, platilo u něj, že ano znamená ano, ne je ne, podpis platí. S oběma jsem pracoval relativně krátkou dobu, ale během ní jsme spolu udržovali trvalou komunikaci.
S panem ministrem Blatným jsem ale za celou dobu od jeho nástupu na ministerstvo měl příležitost osobně mluvit zhruba patnáct minut, pokud nepočítám velké schůze. Za takových podmínek se těžko dávalo dohromady společné pojetí práce resortu. Zároveň docházelo k nedorozuměním, co kdo má řešit, a z toho vyplývala rizika pro dobré fungování týmu. Protože jsme se stále nemohli domluvit, dohodli jsme se, že se nedomluvíme.
- Nebyl za tím nějaký konkrétní rozpor v představě, jak má na ministerstvu fungovat sekce zdravotní péče?
Spolupracovat a posouvat agendu dopředu nejde tím, že spolu vůbec nebudeme mluvit. Náměstek musí na jednu stranu odpovídat svému ministrovi, ale také by měl mít s ministrem jasnou komunikaci, co si ministr představuje a co očekává a jak to naplnit v rámci zákonů a pravidel. Je možné, že si ministr představoval jiný tým. Ten se koneckonců pod jeho vedením na ministerstvu hodně měnil.
- Umíte si představit, že profesor Černý jako politický náměstek a vedoucí Klinické skupiny COVID převezme k dosavadní práci i vaši agendu? Nota bene, když odešel koordinátor očkování proti covidu doktor Blahuta a na jeho místo pokud víme nemá přijít nikdo nový?
Myslím, že to zvládne.
- Co se za vašeho působení ve funkci náměstka podařilo?
Byl jsem členem Ústředního krizového štábu, a to na mě zanechalo silný pozitivní dojem. V Ústředním krizovém štábu spolupracují skuteční profesionálové z různých resortů, včetně vnitra, hasičů, hejtmanů, a dalších a jsem rád, že takoví lidé kolem jsou. Stejně tak jsem rád za spolupráci s řadou skvělých lidí na ministerstvu. Možná by jich mělo být víc, ale to je na budoucím managementu.
Za důležitou otázku jsem považoval nastavení financování a hodnocení vědy, která je v resortu zdravotnictví, a to cestou různých instrumentů a mezi nimi přes Agenturu pro zdravotnický výzkum ČR. Pracovali jsme na tom s vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví profesorem Ondřejem Slabým. Záměrem bylo zkultivovat prostředí, aby lidé ve vědě znali jasný transparentní hodnotící systém, i tým lidí, kteří s tímto systémem pracují. Bohužel pan ministr od listopadu neschválil vědeckou radu, která je i pro tyto procesy velmi důležitá.
- Vědecká rada ministerstva tedy v současnosti není ustavena?
Vědecké radě v předchozím složení vypršel mandát. S kolegy včetně pana ministra jsme mluvili o tom, že by se vědecká rada měla skládat především ze zástupců organizací, které mají co mluvit do biomedicínského výzkumu. Měli v ní být lidé z Agentury pro zdravotnický výzkum, z kolegia Asociace děkanů lékařských fakult, České lékařské společnosti, z rady vlády pro vědu, a další. Nominovaní institucemi, nikoli subjektivním výběrem. V tuto chvíli nevím, koho si pan ministr bude chtít do vědecké rady nominovat.
- Jaké máte osobně plány?
Jsem nadále proděkanem pro zahraniční vztahy 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a přednostou Ústavu biochemie a experimentální onkologie. V současnosti mám na fakultě částečný úvazek, který bych si rád navýšil, pokud to bude možné. Rád bych víc učil, výukové povinnosti jsem měl v posledních měsících minimalizované.
Zdroj: MT