Prodloužená gravidita: jak dlouho vyčkávat?
Čím se liší dobrý perinatální výsledek od tragického, jakým je například porod mrtvého plodu? Existuje silná souvislost s včasným nástupem děložní činnosti. Se zvýšenou novorozeneckou morbiditou a mortalitou je však spojen jak předčasný porod (porod před dokončeným 37. gestačním týdnem), tak porod po termínu. U porodů po termínu se například riziko porodu mrtvého plodu a časné novorozenecké úmrtnosti zdvojnásobuje ve 42. gestačním týdnu a koncem 43. týdne je ve srovnání s rizikem u porodu v termínu čtyřnásobné. A to jsou jen střízlivé odhady. Navzdory těmto souvislostem a faktu, že až u 10 % těhotenství existuje podezření na přenášení, věnuje se managementu prodlouženého těhotenství s nízkým rizikem mnohem méně pozornosti než předčasným porodům. A to všechno přesto, že na rozdíl od předčasného porodu lze rizika související s prodlouženým těhotenstvím jednoduše odstranit indukcí porodu. Naším cílem je detailně analyzovat rizika těhotenství pokračujících po určeném termínu porodu (včetně tak často opomíjených rizik pro matku), probrat možnosti indukce porodu a navrhnout algoritmus pro management prodlouženého těhotenství s nízkým rizikem. Na potermínovou graviditu se začalo pohlížet jako na abnormální teprve nedávno. Ve starém Římě například císař Hadrián uzákonil, že dítě porozené 11 měsíců po smrti otce může být ještě považováno za jeho právoplatného potomka. První moderní poskytovatelé porodnické péče dokonce přestali definovat horní limit normální délky těhotenství a zdráhali se indukovat porody v jakékoli fázi gestace. Částečně to bylo způsobeno obtížemi v odhadu přesného gestačního stáří. Teprve v 50. letech 20. století si začali porodníci a gynekologové uvědomovat rizika spojená s prodlouženým těhotenstvím.Potermínové (prodloužené) těhotenství – je lépe se vyhnout vágnímu termínu „postdates“ – je definováno jako těhotenství, které dosáhlo nebo překročilo 42 ukončených týdnů (294 dnů) od prvního dne poslední menstruace nebo 14 dnů od nejvhodnějšího porodnického odhadu termínu porodu. Z toho vyplývá, že přesné určení gestačního stáří je pro diagnózu zásadní a nejlépe se určuje na začátku těhotenství. Termín porodu se běžně určuje podle Naegeleho pravidla (odečtením tří měsíců a přičtením sedmi dnů k datu prvního dne poslední menstruace). Toto pravidlo je také základem určování délky těhotenství podle „kolečka“ a výpočetních těhotenských programů. Na údaj ženy o prvním dnu poslední menstruace se bohužel nelze spoléhat. To spolu s přirozenou variabilitou ve výskytu ovulace v průběhu menstruačního cyklu vede k vysokému počtu nepřesných určení. Z tohoto důvodu se lékaři často zajímají o další časové a fyzikální údaje (tab. 1), aby potvrdili gestační stáří. Pomineme- li techniky asistované reprodukce, je nejpřesnější metodou datování těhotenství ultrazvukové vyšetření v prvním a časném druhém trimestru.
...
Komentář
Autor: MUDr. Blanka Vavřinková, CSc.
Autoři článku se zaměřují na problematiku prodlouženého těhotenství neboli přenášení. Podle většiny učebnic se za fyziologickou délku těhotenství pokládá 40 týdnů ± 2 týdny, takže za prodloužené těhotenství bychom měli pokládat graviditu, která svou délkou překročí 42 týdnů od prvního dne poslední menstruace.Na obtíže často narazíme již při snaze o určení skutečné délky gravidity. Většina žen nemá přísně pravidelný 28denní cyklus. Kromě toho, část z nich si nepamatuje datum poslední menstruace, anebo je tento údaj nepřesný. Určování termínu porodu podle prvních pohybů považuji v dnešní době již za zcela obsoletní. Nejpřesněji se určuje délka gravidity pomocí biometrie v I., popř. ve II. trimestru. Čím blíže termínu, tím je měření zatíženo větší chybou. V současnosti, při zaváděných ní prvotrimestrového genetického screeningu, by to již neměl být takový problém; každá pacientka by měla mít výsledky měření z 12.–13. týdne gravidity. Bohužel, stále se setkáváme s pacientkami, které nemají za celé těhotenství validní ultrasonografické vyšetření. A to přesto, že podle tvrzení mnoha z nich je ambulantní gynekolog ultrazvukem vyšetřoval při každé návštěvě. Výsledky studií signalizují, že nesoulad mezi datací těhotenství podle menstruačního cyklu a podle ultrazvukové biometrie může vést následně k tzv. iatrogenní prematuritě. Tedy vede lékaře k indukci pro potermínovou graviditu, ale ve skutečnosti k porodu před termínem.
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 5/2005, strana 8
Zdroj: