Proč se už dávno nezve do screeningů?

Česká republika má organizované onkologické screeningové programy pro mammární, cervikální a kolorektální karcinom. Ačkoli jsou na různé úrovni vyspělosti, všechny tři mají potenciál zachraňovat životy v řádu tisíců. „Inovace nejen u karcinomu prsu tkví v jednoduchosti a včasném preventivním zákroku, diagnostickém a léčebném. Strategie není v hašení požárů v pozdních stadiích kombinacemi extrémně drahé chemoterapie a biologické léčby,“ říká předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR MUDr. Miroslava Skovajsová. Tato příležitost však zůstává nenaplněna především kvůli nízké účasti cílové populace.

Odborníci, kteří se této mnohdy nevděčné činnosti trpělivě věnují, se shodují, že jedinou cestou, jak se posunout vpřed, je zavést adresné zvaní. O nutnosti takového kroku se mluví již léta, avšak bez viditelného posunu. Proto jsme se v rámci diskusního fóra odborníků zeptali, proč v České republice nejsou občané systematicky zváni na screeningová onkologická vyšetření. Tím, kdo má pro adresné zvaní v ruce vše potřebné, a to včetně nástrojů na zainteresování lékařů, jsou pojišťovny. Mohou preventivní opatření zcela cíleně řídit. Zdá se však, jako by jim k tomu chyběla motivace. To se však nyní mění.

Jak je léčba pokročilých stadií stále dražší, i plátci péče poslouchají argumenty o efektivitě screeningových programů. Samozřejmě, na začátku by náklady spíše rostly. Bylo by potřeba hradit více preventivních vyšetření a také léčbu většího počtu nově diagnostikovaných pacientů. „I kdyby to ale stálo hodně peněz, pořád by to bylo méně než léčba pokročilých onemocnění u pacientů, kteří přijdou pozdě,“ říká předseda České onkologické společnosti ČLS JEP.

Mezi určitými známkami obratu k lepšímu je i skutečnost, že se ministerstvo zdravotnictví začíná ujímat své role koordinátora.

Zdroj: Medical Tribune