Přeskočit na obsah

Proč o diabetu právě nyní

Odpovědí na otázku, proč je třeba se věnovat jednotlivým aspektům diabetologie právě nyní, se nabízí více: v posledních letech se hodně změnilo a pokročilo poznání diabetu; ve chvíli, kdy se věci mění, je třeba na změny reagovat; nových informací je skutečně hodně; také pacientů s diabetem je nepochybně velké množství a stále přibývají. Nemusíme se trumfovat čísly, hrozbami kritického vývoje či jinými emočně zabarvenými informacemi.

Stačí, když se podíváme, do jakých oblastí investují v současnosti a plánují investovat v blízké budoucnosti největší farmaceutické korporace nejvíce finančních prostředků věnovaných výzkumu – vždy je to vedle onkologie i diabetologie. A kdo chápe souvislosti, nepotřebuje nic dalšího vysvětlovat.

Zkrátka dalších deset až dvacet let bude diabetu věnována enormní pozornost. Intenzifikovaný režim (intenzivní léčba inzulinem – systém mnohočetných dávek inzulinu, edukace a selfmonitoring) je standardem pro léčbu diabetu 1. typu. Přestože je zavedení této terapie nesmírným pokrokem, její výsledky v reálném světě nejsou takové, aby nebylo nutno hledat cesty ke zlepšení. Zásadní posun přinesla analoga inzulinu, nicméně naděje jsou vkládány zejména do výsledků pokroku v technologii (uzavřený okruh pro aplikaci inzulinu – glukózový senzor, inzulinová pumpa) či biotechnologii (vypěstování implantabilních B‑buněk), popřípadě objevení účinné prevence vzniku této nemoci.

V posledních několika letech se však naprosto zásadním způsobem změnil názor na terapii diabetu 2. typu. Z důvodu progrese nemoci je třeba extenzivní terapie antidiabetickými léky. Léčba musí být vedena s rozmyslem a postupnou titrací podle glykémie k cílovým hodnotám, které musejí být stanoveny individuálně (podle věku, délky trvání nemoci, přítomných komplikací mikro‑ i makrovaskulárních, rizika hypoglykémie a přítomnosti rizikových faktorů). U jedinců mladších, s kratší dobou trvání diabetu (do 10 až 15 let) normalizace glykémie dobře vedenou a bezpečnou léčbou sníží i kardiovaskulární riziko. Naopak u osob s pokročilými změnami na věnčitých tepnách, s dlouhým trváním diabetu, může zvýšené riziko hypoglykémie vyplývající z intenzivní léčby vést ke zvýšenému riziku úmrtí. Proto je zejména u těchto osob nutno volit individuální cíle léčby a vybírat takovou terapii, která minimalizuje riziko hypoglykémie.

Organismus si „pamatuje“ periody vysoké glykémie a nerad na ně zapomíná. Proto je pro osud nemocného velmi důležitý právě způsob léčby (rozhodnutí o taktice a strategii) na začátku onemocnění, ihned po jeho diagnostice. Proto se do rukou odborníka (diabetologa) musí dostat zejména pacient tzv. lehký (s mírnou hyperglykémií, bez komplikací), jehož osud je nejvíce závislý na iniciální léčbě. To však znamená změnu celé koncepce péče o pacienty s diabetem.

Už je to tak. Protože nové léky jsou již tady a protože jsou také k dispozici těžko vyvratitelné důkazy (jsou v souladu s logikou fyziologie, resp. patofyziologie), že intenzivní terapie diabetu nejen brání komplikacím, ale je i ekonomicky výhodná, bude nanejvýš žádoucí, aby se zpřesnila diagnostika podtypů diabetu, a tím využití drahé terapie nabylo na účelnosti. Proto bude akcent na požadavku svěřit léčbu pacientů s diabetem do rukou odborníků; proto se objevuje tlak na co nejvíce kvalitních informací pro celou lékařskou veřejnost v jednoduché, prakticky využitelné podobě, neboť přítomnost diabetu ovlivňuje výsledky léčby prakticky všech ostatních onemocnění.

Protože se změnil význam diabetu, změnila se i diabetologie. Nazývejme současnou koncepci „Nová diabetologie“. A o ní bude seriál v Medical Tribune.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené