Proč muselo být odvoláno vedení SÚKL

Před měsícem odvolal ministr zdravotnictví MUDr. Pavla Březovského z postu ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a vedením ústavu pověřil PharmDr. Zdeňka Blahutu. S dosavadním ředitelem muselo záhy odejít i celé širší vedení SÚKL. Bývalí představitelé lékového ústavu byli ministrem obviněni z pomalého plnění povinností při vedení správních řízení a také bylo vysloveno podezření z nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky a vyvádění peněz z rozpočtu SÚKL. O vyjádření k těmto obviněním a vysvětlení situace na SÚKL Medical Tribune požádala odvolaného ekonomického náměstka Ing. Petra Noska.

Odvolání MUDr. Březovského zdůvodnil ministr Němeček třemi hlavními důvody. Za prvé, že správní řízení k cenám a úhradám trvá dlouho a SÚKL nepřináší úspory v lécích dostatečně rychle, dále uvedl nespecifikované výtky v dozorové činnosti SÚKL a za třetí to byly obavy z nehospodárného nakládání s veřejnými financemi a z machinací ve veřejných zakázkách. Byly tyto důvody z vašeho pohledu oprávněné?

Komentovat délku trvání správního řízení je poněkud problematické, protože je do velké míry daná lhůtami uvedenými ve správním řádu a ve speciálních zákonech týkajících se léčiv. Nicméně si myslím, že uplynulé období ukázalo, že SÚKL přinesl pod vedením MUDr. Březovského zásadně nižší počet řízení, která se rozhodovala po lhůtě, oproti statistikám z dob řízení SÚKL pod vedením dr. Beneše, a dále SÚKL za poslední dva roky přinesl značné úspory v lékové oblasti, což dokládá i to, že v tomto období se ve zvýšené míře začaly objevovat problémy s reexportem léků, jenž narůstá právě mj. v důsledku nízkých cen v ČR v porovnání se zahraničím. Naopak mohu potvrdit, že v době, kdy SÚKL řídil dr. Beneš, vedl lékový ústav několik sporných správních řízení, která hrozila žalobami ze strany farmaceutických firem, a i díky iniciativě MZ nebyla tato řízení předčasně ukončena, což umožnilo vypořádat všechny námitky a současně dosáhnout očekávaných úspor. Výtky v dozorové činnosti nejsem schopen komentovat, protože tato oblast nespadala do mé působnosti, ovšem proti poslednímu důvodu odvolání se musím v plné míře ohradit, protože během mého působení na SÚKL jsem nesetkal s žádnou „kauzou“, kde by mohlo být bývalé vedení obviněno z nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky a z jednání v rozporu s právními předpisy.

Naopak bych ještě rád vysvětlil další z údajných pochybení, které je bývalému vedení SÚKL dáváno za vinu, totiž přípravu zakázky na mediální služby v hodnotě 20 milionů korun. Je potřeba říci, že tuto zakázku připravoval vedoucí tiskového odboru, který je bývalým spolupracovníkem dr. Beneše, a také uvést, že podobné zakázky se nakonec běžně vysoutěží i za poloviční cenu. Suma 20 mil. Kč je nepravdivě nadsazená, zakázka byla vyhlášena s maximálním rozsahem 15 mil. Kč na tři roky a SÚKL očekával, tak jako se to stalo několikrát v minulosti, že reálně vysoutěžená cena bude daleko nižší, pod 10 mil. Kč. Navíc prezentované mediální služby SÚKL plánoval v souvislosti s naplněním svých zákonných povinností. V tomto roce bude nutné aktivně propagovat novou Agenturu pro léčebné konopí (vč. vytvoření grafiky webu) nebo seznámit veřejnost s elektronickou preskripcí. Kromě toho měl SÚKL v plánu realizovat kampaň v oblasti úspor s nevyužitými léčivými přípravky, protože podle šetření agentury STEM/MARK se ročně „plýtvá“ léky za více než miliardu korun a i na úspory v této oblasti jsme se chtěli zaměřit. Je třeba ještě dodat, že se jednalo o zakázku na tři roky, takže i z tohoto důvodu by roční výdaje v oblasti PR byly ještě mnohem nižší než mediálně prezentovaných 20 milionů.

V den nástupu nového ředitele jste obdržel odvolací dekret, čím nový ředitel odůvodnil vaše odvolání?

Přesněji druhý den po uvedení do funkce mi pan ředitel pouze sdělil, že dostal příkaz mě odvolat, ačkoliv proti mé osobě ani práci výhrady nemá. Když přemýšlím o tom, kdo vydal tento příkaz, tak vzhledem k tomu, že ředitel SÚKL podléhá jediné osobě… Musela to zřejmě být právě tato osoba. Vzhledem k tomu, že odvolání z funkce vzápětí postihlo i další kolegy na úrovni vedoucích pracovníků sekcí a úseků, jejichž náplní práce je vysoce odborná činnost, která nemá politické pozadí, dá se předpokládat, že na uplatnění tohoto postupu panoval vyšší zájem.

Co si o tom myslet? Lze k tomu dodat, že za působení náměstka pro odborné činnosti Mgr. Vrubla se SÚKL snažil o zlepšení a ztransparentnění své činnosti, což bylo partnery, se kterými SÚKL jednal, přijímáno velmi pozitivně. Mohu se jen domnívat, že toto nové nastavení fungování činnosti SÚKL patrně někomu dalšímu nevyhovovalo. Bude zajímavé sledovat, jak rychle budou nyní probíhat správní řízení a další agendy SÚKL…

Máte svou osobní teorii, proč došlo k tak rychlé výměně vedení SÚKL, když ještě pět dní předtím ministr v médiích práci SÚKL nezpochybňoval?

Ke změnám ve vedení SÚKL vidím několik důvodů. Za prvé, patrně existoval zájem nastavit fungování odborných agend SÚKL jiným způsobem, jak jsem naznačil v předchozí odpovědi, druhým důvodem mohla být snaha ovlivnit plánované IT zakázky tak, aby nedošlo k naplnění úsilí o úspory a narovnání nedostatků v oblasti vztahů s dodavateli, které byly nastaveny za působení dr. Beneše. Ředitel Březovský si totiž nechal po svém nástupu vypracovat forenzní audit na zadávání veřejných zakázek SÚKL v období let 2009 až 2012, ze kterého vyplývá řada závažných pochybení. Tato pochybení se MUDr. Březovský chystal zveřejnit, nicméně než se tak stalo, byl ministrem odvolán.

Předpokládám, že mluvíte o forenzním auditu společnosti Ernst & Young, jenž se týká mimo jiné IT zakázek SÚKL, a že znáte jeho závěry. Mohl byste výsledky auditu stručně shrnout?

Obecně se dá říci, že audit odhalil velké množství pochybení v zadávání veřejných zakázek v oblasti IT za období, kdy SÚKL řídil dr. Beneš. Reakcí na výsledky tohoto auditu bylo zrušení anebo zásadní změny více než poloviny veřejných zakázek po nástupu MUDr. Březovského a práce na přípravě nestranné zadávací dokumentace pro nutné investice do IT struktury v souvislosti s povinnou elektronickou preskripcí. Další reakcí MUDr. Březovského bylo podání trestního oznámení na neznámého pachatele, nedostatky v zadávání veřejných zakázek SÚKL šetří Policie ČR.

V médiích se naopak objevilo podezření, že při přípravě zakázky na vybudování nového datového centra a další IT infrastruktury související s přípravou na spuštění povinné elektronické preskripce došlo ze strany vedení MUDr. Březovského k nežádoucímu ovlivňování zadávacích podmínek. Mohl byste se k tomu vyjádřit?

IT struktura, kterou budoval dr. Beneš, byla pro nové vedení velmi nečitelná, protože její správa byla prakticky stoprocentně závislá na externích firmách. Paradoxní je, že agendu elektronických receptů, jak ji nastavil dr. Beneš, mělo na starosti tiskové oddělení a nikoli IT odbor, a když si uvědomíme, že agendy SÚKL jsou do velké míry závislé na zpracování dat, tak je zarážející, že v době nástupu bývalého náměstka pro IT oblast Ing. Veselého měl tento odbor pouze šest vlastních zaměstnanců. To dokresluje totální závislost na externích IT firmách, která vyplývala i z toho, že dr. Beneš pro SÚKL nezajistil vlastnictví dodaného IT řešení a zdrojových kódů vztahujících se k vybudované IT struktuře, což vedlo k tomu, že bez další spolupráce s původním dodavatelem nemohl SÚKL tuto strukturu operativně měnit např. v závislosti na změnách v legislativě.

Také je třeba dodat, že připravované zdvojení datových center a posílení stávající IT infrastruktury plánoval už dr. Beneš v investičním plánu pro rok 2012. Cílem mělo být stoprocentní zajištění fungování elektronické preskripce 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, 365 dní v roce v době spuštění povinné elektronické preskripce. Výdej léků na recept je totiž mnohem citlivější oblastí než registr vozidel a nepadalo v úvahu, že by se zde opakoval stejný scénář s několikahodinovými výpadky systému a významným zpomalováním výdeje léků.

Rozumím, můžeme se však vrátit k obviněním, která byla uvedena v médiích? Hovoří se o sporném posudku na nové datové centrum. Jak jste chtěli dosáhnout toho, aby zadávací dokumentace byla neutrální a nestranná?

Abychom zajistili optimální naplnění požadavků uložených zákonem o léčivech ve vztahu k elektronické preskripci a zároveň ochránili již provedené investice, byla vypsána a realizována analýza možných řešení datových center. Výstupy z této analýzy byly z hlediska navrhovaného technického řešení a ceny posouzeny zahraničními experty Gartner Group. Návrh vlastní zakázky na datová centra byl připravován výhradně pracovníky SÚKL, což mělo zajistit neutrálnost poptávky ve vztahu k provedené analýze.

K tomu byla ještě vypsána soutěž na právní kancelář, jež měla posoudit zadávací dokumentaci po právní stránce, a současně byl objednán soudní znalec, který měl definitivně ověřit, že zadání je stoprocentně neutrální a nestranné. V době našeho odvolání bylo těsně před finálním jednáním s právní kanceláří o podobě zadávací dokumentace, následně už jen zbýval posudek soudního znalce a zadávací dokumentace se mohla zveřejnit.

V médiích bylo naznačováno, že veřejná soutěž již byla vyhlášena v červenci 2013 a analýza a posudky vypracovávány až zpětně…

V polovině minulého roku bylo zveřejněno pouze předběžné oznámení o chystané zakázce, a to na základě předběžných výsledků analýzy. Je zcela běžné, že znění zadávací dokumentace k samotné zakázce se zpracovává až následně po zveřejnění tzv. předběžného oznámení, což je v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, a tato příprava může podle složitosti zakázky trvat různě dlouhou dobu. Lze k tomu jen dodat, že i když všechna přípravná jednání byla neveřejná, z předchozího jednání SÚKL pod vedení MUDr. Březovského byla patrná snaha omezit přílišnou závislost lékového ústavu na externích IT firmách.

Podle údajů zveřejněných na webových stránkách ústavu se zdá, že v období působení MUDr. Beneše významný podíl na dodávkách IT služeb získala buď přímo, nebo díky personálnímu propojení společnost Vítkovice IT Solutions. Rozumím tomu správně, že SÚKL pod vedením MUDr. Březovského měl snahu tuto situaci měnit?

Ano, to mohu potvrdit.

Ještě by mě zajímalo, nakolik se dala pro potřeby SÚKL využít analýza společnosti Microsoft, kterou si při vypracování koncepce rozvoje eHealth nechalo vypracovat ministerstvo zdravotnictví v době vašeho působení na úřadu. Nemohli jste tento materiál, který se zabýval také otázkou elektronické preskripce, použít při definování podmínek zmíněné veřejné zakázky na rozšíření datových center a ušetřit tak za svůj posudek?

Ministerská analýza sloužila pouze jako obecný koncepční materiál, ze kterého měly jednotlivé projekty v rámci eHealth ideově vycházet. Neřešila však jednotlivosti, kterými se SÚKL zabýval při zpracování zadávací dokumentace. Údaje, které analýza společnosti Microsoft popisovala v oblasti elektronické preskripce, z principu nemohly postačovat na úplné zadání pro veřejnou zakázku. Bylo potřeba doplnit mnoho konkrétních řešení a technických detailů. Proto jsme si nechali vypracovat vlastní analýzu, o které jsem hovořil dříve. Pro zajímavost stojí za to uvést, že datová centra, která jsme připravovali na SÚKL my, měly podle zadávací dokumentace stát o téměř o dvě třetiny méně, než kolik odhadovala právě analýza společnosti Microsoft!

V kuloárech se mluví o dalším problému, totiž že SÚKL dluží za licence na softwarové produkty společnosti Oracle. Jaká je realita? Víte, jak byly ošetřeny úhrady licencí?

Vybudování nové architektury IT struktury, která vznikala v od roku 2008 v souvislosti s budováním Centrálního úložiště elektronických receptů a systému hlášení distributorů a lékových výdejů v lékárnách, neobsahovalo závazek, že dodavatel zajistí vypořádání licenčních závazků, a proto tato povinnost zůstala na SÚKL. Po nástupu MUDr. Březovského zjistilo vedení ústavu, že tyto povinnosti nejsou vypořádány, a dokonce byl nalezen dokument, podle kterého v roce 2010 společnost Oracle vyzvala SÚKL k provedení auditu používání jejích licencovaných softwarových produktů. Tento audit byl započat, ale následně pozastaven. Dokončen byl až v době působení MUDr. Březovského, který měl snahu tyto legitimní závazky SÚKL vypořádat. Ze závěrečné zprávy z auditu, kterou ústav obdržel 23. 12. 2013, vyplývá, že SÚKL za využívání licencovaných produktů od roku 2008 dluží společnosti Oracle přibližně 300 milionů korun. Snahou ústavu bylo při jednání dosáhnout se společností Oracle přijatelného kompromisu, jak tento dluh vypořádat. Výsledkem měla být dohoda na získání tzv. nelimitované licence, která by pokryla období od roku 2008 až do roku 2016, kdy se předpokládalo plné dokončení nově plánované IT infrastruktury, která by již měla ošetřené všechny licenční závazky. Současné závazky nešly totiž snížit bez toho, aby se ve spolupráci s původními dodavateli změnilo nastavení používané IT infrastruktury. Nová dohoda se společností Oracle by zaručovala snížení uvedeného dluhu na 160 milionů korun bez soudní dohry a představovala tedy úsporu 140 milionů korun. Formální vypořádání, směřující k případnému uzavření dohody, bylo řešeno právním útvarem SÚKL ve spolupráci s externí advokátní kanceláří a ke dni odvolání vedení nebylo dokončeno. S daným zjištěním z auditu a s navrhovaným řešením měl být seznámen i pan ministr. MUDr. Březovský měl podklady připraveny k jednání s panem ministrem na ten den, kdy byl odvolán.

Nabízí se otázka, proč ústav pod vedením MUDr. Březovského sám iniciativně na dluhy vůči společnosti Oracle upozorňoval, když sama společnost své pohledávky delší dobu neuplatňovala…

Z jakého důvodu se společnost Oracle nedomáhala proplacení svých pohledávek dříve, mi není známo, bylo by zajímavé se s touto otázkou obrátit přímo na společnost Oracle, nicméně tento argument jsme úspěšně využili při jednání o snížení dluhu. Na druhou stranu ignorováním licenčních povinností a neřešením závazků ústavu bychom se mohli vystavovat obvinění v trestněprávní oblasti.

Určité snahy Oracle o nápravu situace se však projevovaly již v minulosti, viz např. zmíněný požadavek na audit z roku 2010. K výraznému zvýšení tlaku na vypořádání licenčních závazků ze strany Oracle došlo v době, kdy SÚKL musel přistoupit k zásadním změnám infrastruktury. Bez vyřešení otázky licencování nebylo prakticky možné přistoupit k budování datových center. Právě tento fakt je důvodem pro věcné i časové provázání obou kauz.

Je vůbec s podivem, že k této situaci, kdy dodavatel nezajistí vypořádání licenčních závazků, vůbec při budování IT struktury v letech 2008 až 2009 došlo. Běžnou praxi je naopak to, že dodavatel odpovídá za optimalizaci dodávaných produktů a služeb a za takové nastavení, které eliminuje nadbytečné a nevyužívané kapacity v oblasti licencí.

Zdroj: Medical Tribune