Proč by měli lékaři více hovořit s pacienty…

Češi se se zdravotními problémy často obracejí na léčitele, kteří na rozdíl od lékařů zatížených administrativou mají na ně čas, mluví s nimi a za velké peníze poskytnou zázračné lektvary a návody, kdy k uzdravení není třeba vydat žádné velké úsilí. Zdravotníci s vypětím sil sotva stačí na to, aby léčili. Na důkladný rozhovor s pacientem a opakované vysvětlování, proč je nutno pro uzdravení či udržení zdraví dbát na životní styl, nemají podle seznamu výkonů moc času a mnohdy ani trpělivosti. To dává volné pole alternativním metodám a neověřeným radám na internetu. Opatřit si informace k jakékoli nemoci, jejím příznakům a léčení není problém, ale vyznat se v nich, to ano. Pro pacienty může být problém i to, jak se orientovat v systému a nabídce péče. Zeptali jsme se účastníků fóra: Jaký je váš názor na zdravotní gramotnost v ČR, v čem Češi zaostávají a co by bylo třeba změnit k lepšímu?

• MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH,

ředitelka kanceláře WHO v ČR

Zdravotní gramotnost je dnes vnímána jako klíčový faktor z hlediska zdraví, který pomáhá lidem ke zdravější volbě životního stylu, ale zároveň také k uváženějšímu, a tedy i efektivnějšímu využívání zdravotní péče. Proto jestliže chceme podporovat zdravotní gramotnost, musíme učinit zdravotní systém jednodušší a pro lidi srozumitelnější. Toto téma se dnes dostává do politik nadnárodních organizací, včetně WHO, jako důležitý koncept, který podporuje přístup ke zdraví a staví občany a pacienty do centra zdravotní péče. Tento koncept je zaměřen také na podporu lepšího pochopení zdravotní gramotnosti mezi tvůrci politik a klíčovými zúčastněnými stranami. Nově založený Ústav pro zdravotní gramotnost hodlá prosazovat iniciativy na toto téma. Je důležité zmínit, že podle výsledků provedené studie ČR zaostává v mezinárodním srovnání ve všech složkách zdravotní gramotnosti.

• MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D.,

ředitelka Krajské hygienické stanice Středočeského kraje

Zdravotní gramotnost, tedy rozhodování ve prospěch zdraví, významně ovlivňuje zdraví. Zdravotní gramotností se rozumějí znalosti lidí, jejich motivace a kompetence získat, porozumět, vyhodnotit a aplikovat zdravotně relevantní informace tak, aby byli v každodenním životě schopni posoudit a rozhodovat se, pokud jde o zdravotní péči, prevenci nemocí a podporu zdraví. A to vše v zájmu udržení či zlepšení kvality života v průběhu celého života.

Dle studie provedené v ČR v roce 2014 je úroveň celkové zdravotní gramotnosti pod průměrem osmi sledovaných států EU, ČR výrazně zaostává zejména ve zdravotní gramotnosti v oblasti podpory zdraví. Je velkou výzvou realizovat přijatý akční plán zdravotní gramotnosti v oblasti podpory zdraví tak, aby byl pro cílovou skupinu atraktivní a „šitý na míru“ tak, aby se rozhodování pro zdraví stalo naprosto běžnou součástí života každého z nás a přineslo nejen pozitivní dopady do zdraví populace, ale i snížení nákladů na zdravotní péči.

• MUDr. Mgr. Jolana Těšinová, Ph.D.,

přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK

Úroveň zdravotní gramotnosti v ČR úzce souvisí s historickým postavením pacienta v systému poskytování zdravotní péče. Vztah mezi pacientem a lékařem byl po dlouhá léta založen na absenci otevřené komunikace, o míře sdělovaných informací a o léčbě samotné rozhodoval lékař, který byl autoritou nejen ve věcech medicínských, nýbrž i všeobecně lidských. Jen stěží lze přitom očekávat, že zájem pacienta o vlastní zdraví přijde automaticky se změnou právního prostředí.

Současné pojetí založené na respektu ke svobodě člověka, právu na sebeurčení a osobní autonomii nutí člověka – pacienta k větší odpovědnosti činit vlastní rozhodnutí o způsobu svého života. Součástí této svobody je – řečeno slovy Ústavního soudu ČR – „možnost jednotlivců činit vlastní rozhodnutí o způsobu svého života, a být tak aktivním tvůrcem své životní dráhy neboli vytvářet si svůj životní projekt. Při respektování této autonomie jednotlivců musí do určité míry platit, že každý je strůjcem svého štěstí“ (sp. zn. I. ÚS 2078/13). Stát má pouze omezenou možnost do tohoto rozhodování zasahovat nebo toto právo omezovat, ale měl by vytvářet podmínky pro jeho realizaci. Zdravotní gramotnost se netýká jen jednotlivce, ale celé populace.

Přijetí správného rozhodnutí ve prospěch svého zdraví je vázáno nejen na samotný zájem lidí opatřit si potřebné informace, ale i na možnosti základní zdravotní informace získat, porozumět jim a následně je využít ve své vlastní situaci, a je neoddělitelně vázáno na schopnost zdravotníků tyto informace sdělovat a vysvětlovat tak, aby tomu pacient správně porozuměl, ale zároveň je i vhodně motivovat. A to v praxi není vždy zcela naplňováno. Chceme‑li posilovat zdravotní gramotnost občanů, musíme posilovat také schopnosti lékařů a dalších zdravotnických pracovníků v jejich komunikaci s pacienty, neboť k jejímu plnému rozvoji může dojít pouze tehdy, pokud si obě strany rozumějí a důvěřují.

• Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.,

náměstek ministra zdravotnictví

Česká republika se v průzkumech zdravotní gramotnosti umísťuje v rámci Evropy na velmi nelichotivých místech a s tímto stavem se určitě nemůžeme smířit. Nízká úroveň zdravotní gramotnosti je totiž spojena s rizikovým chováním, horším zdravotním stavem, častější hospitalizací a zvýšenými náklady na zdravotní péči. Česká republika zaostává zejména v oblasti podpory zdraví. V poslední době se však mírně začíná blýskat na lepší časy. Problémem se vážně zabýváme. Proběhla řada průzkumů a konferencí. V současné době byl předložen projekt hrazený z prostředků EU, jeho cílem je jednoznačně zvýšit stávající nízkou úroveň zdravotní gramotnosti. Metodicky je třeba stanovit, jakými prostředky a pomocí jakých zdrojů chceme zvýšit zdravotní povědomí v laické veřejnosti. Nečinnost v této oblasti by se nám mohla hrubě nevyplatit. Oficiální podložené informace jsou často nahrazovány informacemi z různých sociálních sítí, a ačkoli jsou naprosto nepodložené, šíří se lavinovitě ve společnosti; reaktivní informační kampaně jsou pak mnohem komplikovanější ve srovnání s proaktivním šířením informací. Zdravotní gramotnost je ve společnosti velmi podceňována. Většina si myslí, že vše zná a všemu rozumí, konkrétní otázky v různých výzkumech pak přinášejí nepříjemné prozření.

• MUDr. Svatopluk Němeček, MBA,

ředitel FN Ostrava, exministr zdravotnictví

O zdravotním stavu do značné míry rozhoduje náš životní styl a péče o vlastní zdraví. Velkou roli může každý sehrát v rámci prevence mnoha onemocnění. Musí být ovšem schopen vyhodnotit klíčové zdravotní informace. A tady vidím velký problém. Domnívám se, že na jedné straně zdravotní gramotnost značné části populace v posledních deseti letech výrazně vzrostla. I díky moderním informačním technologiím mají lidé velké množství informací o zdravém životním stylu, potřebě dostatku pohybu, zdravé stravě. Mají informace o prevenci kardiovaskulárních nebo některých onkologických onemocnění. Na druhé straně např. dezinformace z internetu umožňují část obyvatel manipulovat směrem k iracionálním postojům v péči o zdraví – jako např. zastánci domácích porodů či odpůrci očkování. Velmi bych proto uvítal, aby se právě této oblasti systematicky věnovaly nejen příslušné státní instituce, ale např. i zdravotní pojišťovny.

• MUDr. Martin Holcát, MBA,

náměstek ředitele FN Motol, exministr zdravotnictví

Nejsou mi známa data srovnání zdravotní gramotnosti ve světě. Určitě by to byla zajímavá studie. Je těžké odpovědět na otázku jednoduše. Jde vlastně o dvě oblasti, jednak o znalost medicínských principů a všeho, co souvisí s nemocemi, a za druhé jde o znalost fungování zdravotnictví. V současné době velkého množství informací není problém je sehnat, pro laika, ale i mnohdy profesionála je ale těžké se v nich vyznat. Profesionál, tedy doktor či jiný zdravotnický pracovník, bude nebo by měl znát souvislosti, rizika, možnosti ohrožení pacienta či východiska nejen v terapii, ale i v diagnostice. To je bez dlouhodobého studia velmi těžké, bohužel pro laiky zjednodušené a velmi špatné. Na jedné straně je to velmi častou chybou nás lékařů: nemáme dost času a trpělivosti problém pacientovi, někdy i opakovaně, vysvětlovat. Právě zde je pak prostor pro nejrůznější oblasti a osoby alternativní medicíny, různé léčitele, šamany i podvodníky.

Na druhé straně není jednoduché, především pro praktické lékaře, sehnat správné informace. Mnohdy je pohled laika velmi zkreslený. Je pak těžké jej o stavu zdraví, respektive nemoci, poučit. Díky rozvoji informačních technologií je dostupné velké množství informací. Konkretizovat a objektivizovat je musí každopádně odborník. V současně době se mezi laiky šíří velké množství nejrůznějších nesmyslů, pověr, fám, doporučení a rad. Nejčastěji to je v oblasti správné výživy, závažné jsou některé rady u očkování dětí, u pacientů s nádory, u psychiatrických onemocnění.

Špatná je dle mého názoru také informovanost o zdravotnictví jako takovém, o tom, kde, kým a za jakých podmínek jsou služby poskytovány a jak jsou dostupné. Nejčastějším omylem je přesvědčení velkého množství lidí, že u nás existuje „právo na zdraví“. Bylo by to jistě krásné, ale my musíme vysvětlovat, že jde o právo na zdravotní péči a že ani doktor není všemocný. Vcelku je možné konstatovat, že se, především díky rozvoji informatiky, orientace lidí v problematice medicíny zlepšuje, nicméně je u nás na stále poměrně nízké úrovni.

• Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.,

předseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Obecně jsem potěšen, že se zdravotní gramotnost v ČR za poslední roky stále zlepšuje. Je to vidět na postupném navyšování zájemců o preventivní programy, které vypisují jednotlivé zdravotní pojišťovny, nebo na účasti na třech screeningových projektech: na karcinom prsu, tlustého střeva a čípku. U mamografického vyšetření je to za posledních deset let navýšení účasti až o 30 procent. U preventivního vyšetření na karcinom tlustého střeva je to jen mírné navýšení na 25 procent, což je sice škoda, ale další zlepšení se očekává. Zdravotní pojišťovny v posledních letech uvolňují i více finančních prostředků na preventivní programy. Účast na nich se sice zvyšuje, ale stejně se ještě někdy nedaří nabízené prostředky zcela vyčerpat. Je to škoda, ale zároveň i výzva pro odborné společnosti a hlavně média, aby se trvale snažily o další motivační projekty. Lidé si více uvědomují zodpovědnost za vlastní zdraví, a i společnost si musí uvědomovat, že zdravý stát je možné realizovat jen se zdravými lidmi.

• Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,

místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, exministr zdravotnictví

Zdravotní gramotnost má jistě velký vliv na zdraví populace, jehož stav v ČR charakterizují mimo jiné následující fakta, vybraná pro ilustraci.

Negativní jevy:

• kratší doba života i doba života ve zdraví oproti západním zemím,

• vysoká konzumace alkoholu a kouření,

• obezita z přejídání a snižující se fyzická aktivita,

• nízký zájem o dobrovolná očkování a screeningové programy.

  Pozitivní jevy:

• zlepšování životního prostředí,

• snižující se počet dopravních úrazů,

• zájem části mladých rodin o biopotraviny a zdravé stravování,

• vlny zájmu o sportování (rodinná cyklistika, běhání, tenis, lyžování), výuka plavání ve školách.

Fakta dokladují velkou rezervu ve zlepšování populačního zdraví, ale naznačují i instrumenty, se kterými je nezbytné pracovat. Zvyšování zdravotní gramotnosti mezi ně samozřejmě také patří. Příkladem může být nedostatečně známý poznatek sportovní medicíny, že přiměřená fyzická aktivita má pozitivní dopad nejen jako účinná prevence nemocí u dětí a ve zdravé části populace, ale i u seniorů ve vysokém věku či u chronicky nemocných, kde může výrazně omezovat i potřebu léků.

Samotná zdravotní gramotnost však není jediným předpokladem zdravého chování. V naší stresující a zároveň hedonistické době není plně doceněna výchova k odolnosti a pevné vůli překonávat nezdravá všudypřítomná lákadla. Není to přitom jen otázka peněz pro školství, ale také chytrého zprostředkovávání umění organizovat si vlastní život a prostředí.

• Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.,

místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR, ředitel Masarykova onkologického ústavu

Pokládám za lehce nadnesené užívat termín gramotnost v povinně gramotné společnosti, schopné číst, psát, internetit a informacemi validními i scestnými zcela zaplavené. Asi se tak má naznačit, že i negramotný pračlověk hezky přežil a vyvíjel se, byl‑li gramotným lovecky a gramotným ve sběru nutričně vhodných hlíz a bobulí, tedy botanicky. Teď je módní hovořit o gramotnosti finanční, zdravotní, počítačové, sociální, ekologické, kulturní, proč ne také o sportovní, nákupní, turistické, houbařské, zahrádkářské? Ve všech těchto „gramotnostech“ jde zároveň o nějakou souvislost se zdravím, ne‑li fyzickým, tedy aspoň duševním. To je zejména dobré si uchovat, i navzdory mediální pomoci. Asi nám jde spíše o to, nakolik se občané orientují ve struktuře zdravotnictví, ve způsobech, jak své zdraví sami podporovat a uchovávat, dokáží se vyhnout nemoci či úrazu a zda aspoň rámcově vnímají proporce nákladů na zdravotní péči. Ostatně i sám lékař či zdravotník může být v tom či onom dezorientován a dále své okolí dezorientovat neboli „znegramotňovat“. Ze strany poskytovatelů služeb, správců zdravotní daně a obchodníků s produkty jde hlavně o to, aby svoji nabídku představovali přehledně a pravdivě, což se daří různě a zčásti. Pokud jde o konzumenty zdravotní péče, je to jen na schopnosti a vůli každého konzumenta se v nabídce orientovat. To platí od dob pouhého supermarketu přírody až po supermarkety moderní doby, od jeskynních labyrintů šamanů až po skvělé labyrinty nemocnic. Ostatně i při maximálním paternalistickém úsilí dospělého občana vést, vychovávat, kultivovat a ochraňovat bude platit ono pořekadlo, že „koně lze k vodě přivést, nemožno ho však přinutit, aby se napil“. Ano, lze přehledněji popsat „mapu nezávadných vodních zdrojů, přístupů k nim a více povídat o kvalitě a významu vody“.

• Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.,

 vedoucí Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN

Budu se držet toho, čím se zabývám, totiž užívání tabáku. Naprostá většina kuřáků i nekuřáků vůbec netuší míru toxicity tabákového kouře ani míru ohlupování přes různá média. Nevědí, že kouření ve stresu nepomáhá, ale zhoršuje ho (prokazatelně vede k vyplavení stresových hormonů), stejně jako depresi.

V této oblasti je kupodivu omezená i zdravotní gramotnost samotných zdravotníků: mnozí lékaři či sestry netuší, že kouření souvisí prakticky se všemi nemocemi a účinností jejich léčby, od diabetu po roztroušenou sklerózu, komplikace hormonální antikoncepce či efekt onkologické léčby. A také prakticky nenabízíme léčbu nemocí F17. Přitom by důležitou roli mohla hrát i krátká intervence (dotaz na kouření, doporučení přestat a nabídka pomoci, alespoň formou letáku). Copak bez doporučení léčby necháme odejít pacienta s tlakem 220/150 mm Hg? Proč zrovna závislost na tabáku neléčíme?

Neznalost se týká i politiků a těch, kdo rozhodují: účinná prevence kouření je totiž téměř zadarmo, ale musí ji někdo chtít. Je to především vysoká cena cigaret daná daní (nejen procentní, ale i pevná suma), zcela nekuřácké veřejné prostory, naprostý zákaz propagace včetně místa prodeje a prodej jen v samostatném obchodě s licencí (trafika), jednotné balení bez neregulované plochy, tedy loga (tiskne výrobce). To vše nejenže nic nestojí, ale dokonce přinese zisk: se zvyšováním ceny cigaret klesá jejich spotřeba, ale stoupá příjem do státního rozpočtu. Zájmem výrobců cigaret je, aby o kontrole tabáku rozhodovali pokud možno ti, kdo tomu nejméně rozumějí, například je dokumentována snaha, aby se jednání o Rámcové úmluvě o kontrole tabáku WHO účastnili zástupci jiných ministerstev než zdravotnictví, ačkoli právě pod jeho gesci by tato dohoda měla patřit. Tedy léčbě, natož prevenci závislosti na tabáku nechybějí ani tak peníze jako vůle – či gramotnost.

• MUDr. Milan Kubek,

 prezident České lékařské komory

Spíše než o zdravotní gramotnosti lze u velké části naší společnosti hovořit o zdravotní negramotnosti. Katastrofální životní styl: sedavý způsob života, odpor k pohybu, přejídání nezdravým jídlem, kouření a nadměrné holdování alkoholu. Takové vzory bohužel řada dětí nalézá v rodině. Těžko se pak divit teenagerovi, že dřepí u počítače s pytlíkem brambůrků a lahví koly, když svého otce nezná jinak než sledujícího z gauče s lahváčem v ruce hokej v televizi a matku klábosící s kamarádkou se skleničkou vína v jedné a cigaretou v druhé ruce. Nekvalitní vzdělání v oblasti zdravovědy, kdy škola není schopna nahradit to, co děti nenaučí v rodině, tristní stav nespraví. Naši občané se většinou ani vůbec neorientují v systému zdravotní péče. Kvůli nejapnému přesvědčování politiků jim však zůstává pocit, že mají nárok na všechno, aniž by při tom měli jakékoli povinnosti. Zdravotně negramotní lidé snadno podléhají nejrůznějším podvodným reklamám a šarlatánům. Ti vzdělanější pak místo u lékaře hledají rady a porady na internetu. Výsledek je bohužel často stejně smutný. Zdravotníci? Ti s vypětím všech sil sotva stačí na to, aby léčili nemocné. Personálně zdevastované zdravotnictví nemá kapacity na to, aby dokázalo zdravotní stav populace ještě nějak vylepšovat prostřednictvím sofistikovaných preventivních programů. A politici? Ti plamenně o významu prevence hovoří, ale ve skutečnosti většinou nejsou ochotni cokoli udělat.

• MUDr. Ilona Hülleová,

předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR

Ohledně zdravotní gramotnosti v ČR pozoruji velké rozdíly. Na jedné straně jsou někteří jedinci bez základních znalostí péče o sebe či své příbuzné, často nemají ani zájem se dozvědět něco více. Těch je naštěstí podstatně méně. Často přicházejí k lékaři s různými banalitami, a to i opakovaně, či naopak s vážnými potížemi, které přehlíželi a bagatelizovali. Na straně druhé jsou jedinci, kteří mají velmi mnoho informací k různým zdravotním problémům, životnímu stylu, péči o sebe a své blízké. U této skupiny vidím problém v tom, že ne vždy čerpají znalosti a informace z ověřených zdrojů a také nedokáží správně interpretovat poznatky, které si získávají různými cestami, nejčastěji přes internet. V době lehce dostupného internetu jsou zahlcováni velkým množstvím informací, které pro ně není jednoduché správně zpracovat. Nedokážu zhodnotit, v čem zaostávají právě Češi, mám pocit, že za poslední léta se u mladých rodin velmi zlepšila zdravotní gramotnost a přistupují aktivně k získávání nových informací a péči o své zdraví. Nicméně dle mého občas chybějí rady zkušených babiček, které si uměly poradit s běžnými potížemi typu horečky, nachlazení, drobných poranění, odstranění klíštěte atd. Také ve školách je určitě prostor pro zlepšení zdravotní gramotnosti.

• PhDr. Ivana Plechatá,

ředitelka Ústavu lékového průvodce

Součástí zdravotní gramotnosti (se kterou na tom Češi nejsou moc dobře, jak ukazují průzkumy) je léková gramotnost. Není třeba, aby se ze všech pacientů stali farmaceuti, stačilo by, aby věděli, jaké léky užívají, v jaké dávce a čase, proč je užívají, co se stane, když se rozhodnou předepsané léky neužívat, jaké mohou být nežádoucí účinky léků a na koho se v tom případě obrátit, s čím léky rozhodně nekombinovat, a hlavně aby se ptali lékaře či farmaceuta pokaždé, když si nejsou jistí. Může se zdát, že je to samozřejmost, ale není. Každodenně se o tom přesvědčujeme v rámci e‑Poradny Lékového průvodce. Úroveň povědomí pacientů o jejich léčbě, a často dlouhodobé léčbě chronických nemocí, je stále nízká. Lidé nerozeznávají léky od různých doplňků stravy, často je nevhodně kombinují, nadužívají volně prodejné léky, většinou v mylné představě, že když je prodej volný, nemůže se nic stát. Stěžují si na vysoké doplatky léků, ale současně mnozí utrácejí peníze za „zázračné“ pilule „na všechno“. Jsou masírováni reklamami na to či ono, zatímco dostat se ke srozumitelným informacím o lécích na recept není vůbec jednoduché. Oponenti jistě namítnou, že každé balení léku obsahuje SPC – tedy jakýsi návod na použití. V poslední době je však tento dokument (dávno ne stručný leták) spíše právním materiálem než návodem pro pacienta; obsahuje tolik informací a tak malým písmem, že šance na přečtení a hlavně porozumění klesá úměrně s věkem či vzděláním. Ohroženi lékovou negramotností jsou tedy zejména senioři a lidé s nižším vzděláním.

Zdroj: MT