Problémy a názory lékařů politiky nezajímají
Žádný z pozvaných politiků na sobotní diskusi na 31. sjezdu České lékařské komory, na němž se sešli delegáti zastupující přes 52 000 členů stavovské organizace, nedorazil. Premiér Bohuslav Sobotka ani vicepremiéři Ing. Andrej Babiš a MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, si čas na lékaře nenašli. Ministr zdravotnictví MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, se po pátečním oznámení premiéra, že v čele resortu 30. listopadu skončí, ze zdravotních důvodů omluvil. Partnery v diskusi tak lékařům byli jen náměstci ministra MUDr. Tom Phillip, Ph.D., MBA, a JUDr. Radek Policar, generální ředitel VZP Ing. Zdeněk Kabátek a prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ing. Ladislav Friedrich, CSc. Jak v diskusi zaznělo, i když delegáti jejich účast ocenili, pravomoci k rozhodnutí o tom, co lékaře trápí, neměli.
V pětibodovém plánu ČLK, který schválil v září mimořádný sjezd, je na prvním místě navýšení prostředků pro zdravotnictví a jejich spravedlivé rozdělování. Náměstek Phillip delegáty informoval, že vyhláška rozdělí v roce 2017 na zdravotní péči meziročně o 13 miliard korun více. Celkové příjmy veřejného zdravotního pojištění by měly činit 274,2 miliardy korun. Poskytovatelé akutní lůžkové péče získají o 6,3 procenta více, náklady na biologickou léčbu by měly stoupnout o 1,5 miliardy, praktičtí lékaři by měli dostat víc o 2,4 procenta a ambulantním specialistům vzrostou úhrady o 2,3 procenta.
Lékaři zpochybnili podobu i jednací řád dohodovacího řízení
ČLK podle prezidenta Kubka nesouhlasí s tím, aby zdravotní pojišťovny volně kontraktovaly zdravotní péči s poskytovateli ve smyslu: dejte co nejlevnější nabídku a my si to od vás koupíme. „To vnímáme jako cestu k likvidaci soukromých lékařů a k vytváření velkých zdravotnických řetězců,“ řekl. U jednacího řádu zpochybnil, že dává pojišťovnám právo veta, takže stačí, když jedna pojišťovna odmítne, a není schváleno nic. Komoře nevyhovuje ani časový rámec dohodovacího řízení. To končí v červnu a úhradová vyhláška vychází až na konci října. „Ministerstvu by mohly stačit na přípravu vyhlášky dva měsíce, takže by se mohlo vyjednávat do konce prázdnin. Rádi bychom, kdyby ministerstvo podpořilo požadavek ČLK, aby stávající dohodovací řízení bylo nahrazeno jednáním poskytovatelů, zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví přímo o textu úhradové vyhlášky,“ prohlásil.
Podle Phillipa ale uvedené doby zkrátit nelze, navazují na ně legislativní časy. „Ministerstvo zdravotnictví by mohlo mít špehy a podle toho, jak se dohodovací řízení vyvíjí, už rovnou úhradovou vyhlášku předpřipravovat,“ navrhl Kubek. Pak by ministerstvo už jen sepsalo varianty, které by si v průběhu vyjednávání připravilo. „My to můžeme mít napsané třeba přes noc, ale vzhledem k tomu, že to je nějaký legislativní proces, nemůžeme do zákona zakotvit, že proces nedodržíme,“ připomněl Phillip.
Zdravotní pojišťovny slíbily lékařům přidat, bude‑li nadvýběr
K úhradové vyhlášce pro příští rok Kubek, sám ambulantní specialista, uvedl, že nejvíc dopadla na ambulantní specialisty. Ředitel VZP potvrdil, že vyhláška přistupuje výrazně prorůstově k segmentu lůžkové péče a zařízením sociálních služeb. Pojišťovny musejí sestavit vyrovnané zdravotně pojistné plány, nemají tedy mnoho volnosti řešit úhrady odlišně. VZP se podle Kabátka ale snaží na základě jednání s vedením ČLK a SAS pozici specialistů zlepšit. Pro rok 2017 je ale prostor minimální, VZP bude hospodařit s kladnou nulou.
„Přesto přicházíme s několika vstřícnými návrhy – v oblasti léků a zdravotnických prostředků nebudou regulace v příštím roce uplatňovány. Chceme také dodržet praxi, kdy respektujeme celoživotní vzdělávání lékařů, a chceme je pozitivně motivovat – garantovali bychom navýšení úhrad gynekologům, praktickým lékařům a ambulantním specialistům zvýšenou hodnotou bodu o jeden haléř. V platnosti zůstává dohoda o malých praxích se dvěma termíny vyúčtování. Co chceme nabídnout nově, je pozitivní motivace zejména vůči ambulantním specialistům v oblasti řízení nákladů – v roce 2017 bude VZP sledovat výběr pojistného; bude‑li vyšší než predikce, chce se VZP zavázat k tomu, že pro segment ambulantních specialistů, gynekologů a praktiků navýší bod o další haléř,“ uvedl Ing. Kabátek.
Prezident SZP Ing. Friedrich doplnil, že situace jednotlivých zaměstnaneckých pojišťoven se v detailech bude lišit. Do konce listopadu sestaví zdravotně pojistné plány, do konce roku by měly mít první hodnocení od ministerstev zdravotnictví a financí, aby mohly v dobré víře, že návrh je akceptovatelný, začít rozesílat cenové návrhy partnerům. Pojišťovny musejí udržet vyrovnané hospodaření, už teď lze podle Friedricha vyloučit, že by některá členská pojišťovna plánovala významnější zůstatek, naopak v tuto chvíli nelze vyloučit, jestli bude plánovat některá pojišťovna mírný propad. „Bude‑li nadvýběr, pojišťovny budou ve smluvní politice reagovat vstřícností k dodatečným zohledňováním a výjimkám z regulací pro rok 2017 a závazkům na rok 2018,“ řekl.
Systém je postaven na podcenění ceny lidské práce
V debatě o financích Kubek připomněl, že sedm procent českého HDP na zdravotní péči nestačí, systém je postaven na podcenění lidské práce, zdravotníci ho dotují. ČLK požaduje pravidelnou valorizaci platby za státního pojištěnce, vyměřovacím základem by neměla být čtvrtina průměrné mzdy jako dosud, ale postupně by se měl zvýšit až na polovinu průměrné mzdy. Další peníze do systému by mohlo přinést zavedení zdravotní daně na tabák a alkohol a možnost připojištění.
Vláda už schválila navýšení odvodů státu pro příští rok, schválila také růst tarifních platů a mezd v nemocnicích o deset procent v příštím roce. Do konce listopadu by měl kabinet projednat návrh na pravidelnou valorizaci odvodů státu, aby příjmy zdravotníků mohly stoupat i v dalších letech, uvedl náměstek Policar. Připomněl, že návrh už na vládě jednou byl, debata byla přerušena, ministr financí se pravidelné valorizaci brání, byť je to koaliční závazek. Návrh musí projít vládou a Parlamentem, pravidelnou valorizací by se vyřešil i požadavek zdravotních pojišťoven, aby znaly předem výši příspěvku státu. Ministr Němeček podporoval zavedení zdravotní daně na tabák a alkohol, navrhnout to je ale podle Policara věcí ministerstva financí.
„My jsme nazlobení, že naše práce je prodávána pod cenou. Je nutné do toho zahrnout pacienta, my jsme jediným regulativem, dvacet let se vykládá pacientům, že vše je hrazeno, ať si chodí k doktorovi, kolikrát chtějí, ten je vždy ošetří. Není žádný zájem omezit přístup pacienta k péči. Rozpočet není nafukovací, zdravotnictví není černá díra, jak nám někdo předestírá, je důležité se zamyslet nad základní cenou práce nositelů výkonů, kteří to pořád na sobě nesou,“ zazněla v diskusi připomínka, kterou plénum ocenilo potleskem. Kubek podotkl, že lékaři vyjednávají o parametrických úpravách, o procentech navýšení, ale zásadní změny se podle něj dají vynutit pouze silou. „Nám se nelíbí, že se tu léta postupuje stylem, že se shromáždí nějaké peníze, naslibuje se všechno všem, pak se peníze podělí a vyleze cena. My bychom chtěli, aby se stanovila cena a pak se řeklo: na to, aby bylo všechno všem, to bude stát tolik – a musíme sehnat peníze, nebo tolik peněz nemáme a nemůže být všechno všem,“ řekl Kubek, s jehož návrhem vyjádřilo plénum souhlas potleskem.
Takové rozhodnutí podle Kubka ale není v kompetenci ředitelů pojišťoven nebo náměstků ministra. „To je zásadní politické rozhodnutí, ke kterému se snažíme přimět politickou reprezentaci v rámci naší informační kampaně Zdravotnictví volá o pomoc, která ukazuje skutečný stav českého zdravotnictví. Proto považujeme za základní dokument seznam zdravotních výkonů, který by se změnil v ceník, jenž bude obsahovat reálné ceny poskytovatelů zdravotních služeb, odůvodněné reálné ceny lidské práce. Seznam zdravotních výkonů by měl být závazný pro všechny pojišťovny, které by měly za stejné výkony platit všem stejně,“ shrnul.
V pětibodovém plánu ČLK je i požadavek ČLK, aby pacienti měli právo svobodně si volit poskytovatele zdravotních služeb – v extrémní podobě by mohlo dojít až ke zrušení smlouvy mezi pojišťovnami a poskytovateli, pojišťovny by musely platit podle ceníku. Diskutující se pozastavili nad tím, že pokud si zvolí pacient zařízení bez smlouvy a je ochoten zaplatit za práci lékaře, v současném systému ztrácí i právo na příspěvek pojišťovny na léky či zdravotnické pomůcky. Šetří systému tím, že zaplatí práci lékaře, proč by tedy měl být zároveň trestán tím, že si musí zaplatit léky? Na dotaz, zda bude umožněno legální připlácení na výkony nehrazené, aniž by pacient ztrácel nárok na úhradu ze zdravotního pojištění, například když chce lepší endoprotézu, zaplatí jen rozdíl, náměstek Policar odpověděl, že když to někdo navrhne, projde to přes Parlament, je schopen to zprocesovat. „Pokud mám informace, přijde podobný návrh jako poslanecký, uvidíme, jak se s tím sněmovna popasuje,“ řekl.
Senátorka Alena Dernerová varovala, že řešení krizové situace zdravotnictví nelze dál odkládat. „Nebo chcete čekat, až se ambulantní specialisté a praktičtí lékaři rozhodnou vypovídat smlouvy a začnou vybírat cash od pacientů? Možná by bylo lepší, aby smlouvu s pojišťovnou měl jen pacient,“ řekla. Ohradila se zároveň proti zprávám o šedesátitisícovém průměrném příjmu lékaře. Tarif činí zhruba polovinu, velkou část výdělku má lékař za služby. „Ty peníze mají lékaři za práci spojenou s obrovskou zodpovědností. Mladí lékaři už za ty peníze takovou otročinu dělat nechtějí, odejdou do ciziny. My pak máme magnetické rezonance, ale nejsou lékaři, kteří by je obsluhovali,“ řekla.
Novela o vzdělávání přináší pro lékaře víc rizik než benefitů
Na mladé lékaře, které z českých nemocnic vyhání především nepřátelský systém postgraduálního vzdělávání, poukázal i jeden bod z přijatého usnesení. Sjezd nesouhlasí s podobou zákona, který po schválení předala Poslanecká sněmovna Senátu. Podle delegátů nevede novela ke zjednodušení vzdělávacího systému, zhorší postavení neatestovaných lékařů a nezajistí kvalitní výchovu mladých lékařů. Tzv. funkční kursy jsou pro lékaře katastrofou. Sjezd žádá, aby ministerstvo iniciovalo sestavení pracovní skupiny bez lobbistů a zájmových skupin a organizací hájících pouze své zájmy či odbornosti, která by zodpovědně připravila komplexní novelu zákona. Počty oborů narostly po debatě ve sněmovním zdravotním výboru z vládou navržených 33 na 46, v aktuálně platném zákoně jich je 43. I v této souvislosti vyzval sjezd předsedu výboru prof. MUDr. Rostislava Vyzulu, CSc., aby „abdikoval z důvodu nečinnosti v oblasti zhoršujících se pracovních podmínek zdravotníků. Svou nečinností přispívá k personální devastaci českého zdravotnictví.“
Sjezd schválil další milion korun na mediální aktivity ČLK
Delegáti řešili účelnost vydání 2,9 milionu korun na kampaň „Zdravotnictví volá o pomoc“, v níž se ČLK snažila donutit politiky, aby začali řešit aktuální problémy zdravotnictví, zejména nedostatek lékařů v nemocnicích i nedostatek prostředků pro zdravotnictví, což už pociťují pacienti tím, že nemocnice omezují provoz některých oddělení. Prezident ČLK přiznal, že politiky se sice přesvědčit nepodařilo, lze ale podle něj považovat za úspěch i to, že 80 procent veřejnosti se díky kampani o problémech zdravotnictví dozvědělo. Sjezd schválil vytvoření milionové rezervy v rozpočtu na podporu dalších mediálních aktivit ČLK, odsouhlasil také zachování dosavadní výše členských příspěvků – soukromí a vedoucí lékaři tedy budou v příštím roce platit 2 930 korun, zaměstnanci a ostatní lékaři 2 140 korun, platící absolventi 950 korun a nepracující důchodci 470 korun. Lékařky na mateřské dovolené a neplatící absolventi nebudou platit nic.
Sjezd schválil záměr investice do nemovitosti v Praze – Domu lékařů
Dům lékařů by byl nejen sídlem lékařské komory, ale především školicím centrem s přednáškovým sálem, seminárními místnostmi, aby ČLK mohla dále rozvíjet celoživotní vzdělávání, a zároveň by měl být dostatečně prostorný, aby v něm mohly sídlit i další lékařské organizace, což by mělo přispět ke sjednocování lékařského stavu. V neposlední řadě je to také investice, protože komora díky dobrému hospodaření ušetřila nějaké peníze, v současnosti peníze na účtech nic nevynášejí a určitě nejlepší formou, jak je investovat, je investovat do nemovitosti, vysvětlil záměr Kubek. „Bavíme se v řádech desítek milionů korun, žádnou konkrétní nemovitost zatím nemáme. ČLK má nyní kancelář v Praze 5, v případě koupě nové by ji zřejmě prodala,“ uvedl.
ČLK v usnesení rovněž podpořila snahu ÚZIS vybudovat funkční NZIS, který zajistí validní data pro řízení zdravotnictví při respektování pravidel jejich ochrany. ČLK je připravena spolupracovat, zároveň trvá na zachování registru, který jako profesní samospráva spravuje.
Zdroj:
