Problematika HPV: mluvme i o mužích

O onemocněních asociovaných s lidskými papilomaviry (HPV, human papillomavirus) se dlouho hovořilo jako o ženském tématu a i komunikační strategie vakcinace proti HPV cílily na ženy a dívky. Problematika HPV se ale týká i mužů – a to ve dvou směrech. Jednak jejich očkování brání přenosu infekce HPV na partnerky a pak také i oni mohou trpět nemocí, kde je HPV kauzálním původcem – ať už jde o některé karcinomy, genitální kondylomata, nebo papilomatózu hrtanu. O tom se hovořilo na semináři, který v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uspořádal poslanec PharmDr. Petr Fifka. Svůj prostor zde našla i diskuse o farmakoekonomických aspektech.

Z pohledu onkologa vystoupil doc. MUDr. Milan Vošmik, Ph.D., z Kliniky onkologie a radioterapie LF UK a FN Hradec Králové. Uvedl, že podle ÚZIS žije v České republice téměř 30 000 pacientů s karcinomem spojeným s HPV a počet těchto pacientů stále roste. HPV je DNA onkogenní virus. Má jednotlivé typy, z nichž některé jsou vysoce rizikové z hlediska maligního bujení. Tyto vysoce rizikové viry jsou přenosné sliznicemi, například při sexuálním styku. Historicky byl virus spojován s karcinomem čípku děložního, ale tento virus také indukuje anogenitální nádory a nádory ORL oblasti. „Přibližně 80 procent lidí se s virem setká, ale většina z nich se ho díky imunitní reakci zbaví. Nicméně u části pacientů se virus projeví ve formě prekancerózních změn a karcinomů,“ řekl doc. Vošmik.

Šedesát procent všech HPV pozitivních nádorů tvořil v roce 2010 karcinom čípku děložního. Nyní je patrný klesající trend se 43 procenty. U mužů se HPV viry podílejí na vzniku karcinomů konečníku, penisu a orofaryngu. Incidence karcinomu konečníku stoupá a HPV je příčinou 85 procent nádorů. Stejnou tendenci vidíme i u karcinomu penisu, kde je s HPV asociovaných 50 procent nádorů. Průměrný roční nárůst karcinomů orofaryngu, jejichž příčinou je HPV, je podle dat Národního onkologického registru 3,9 procenta. Podíl HPV pozitivních nádorů u mužů stoupl z 20 procent v roce 2010 na 30 procent v roce 2021. Z nádoru je možné zjistit, zda ho způsobil virus HPV, a dokonce lze přesně určit kmen. HPV stojí za karcinomem orofaryngu z 75–80 procent a nejčastěji jsou zastoupeny rizikové HPV kmeny 16 a 18. Možnost zjistit, zda nádor vznikl v souvislosti s HPV, nebo z jiných příčin, pomáhá v následné léčbě. „Pokud je nádor orofaryngu HPV pozitivní, má pacient větší šanci na vyléčení, než když je důvod vzniku karcinomu jiný,“ upozornil doc. Vošmik.

O finanční zátěži HPV asociovaných onemocnění a nákladové efektivitě očkování proti HPV hovořil doc. Dr. rer. nat. Aleš Tichopád, Ph.D., vedoucí týmu CzechHTA Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. HPV asociovaná onemocnění diagnostikovaná u více než 100 000 žen a mužů v období 2018–2020 stála podle něj zdravotní systém jednu miliardu korun. Muži se na přímých nákladech, které platí zdravotní pojišťovna, podíleli asi 30 procenty. Nepřímé náklady, tedy náklady na výdělek, o který pacienti přicházejí kvůli nemocenským nebo předčasnému odchodu do důchodu, odhadujeme na tři miliardy. Podíl mužů na nepřímých nákladech se vyrovnává ženám, 44 procent ztracených let života připadá na muže a 56 procent na ženy. Muži často onemocnějí dříve a pracovali by déle, což se promítá do ušlých výdělků.

Doc. Tichopád se také zaměřil na otázku, jaké jsou finanční výsledky u očkování proti HPV ve srovnání s následky zhoubného onemocnění.

„Výsledky naší analýzy ukazují, že současná míra proočkovanosti proti viru HPV přinese v případě jednoho ročníku dětí z hrazené kohorty 11–14 let dlouhodobé úspory ve výši přibližně 2,2 miliardy korun, které by jinak byly vynaloženy na léčbu onemocnění způsobených tímto virem. Kromě toho stát nepřijde o další desítky milionů korun z budoucích příjmů v důsledku předčasných úmrtí. Zvýšení aktuální proočkovanosti populace, například doočkováním části starších adolescentů a mladých dospělých, by jednoznačně prohloubilo ekonomické, ale i zdravotní benefity vakcinačního programu proti lidskému papilomaviru. Investice do očkování se bohatě vrátí v úsporách za péči o onkologicky nemocné. Dominantní efekt je, že ušetříme více než zaplatíme, což je výjimečné.“

Z pozice pediatra na semináři vystoupila MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP. Nejprve shrnula, jak se vakcinace proti HPV vyvíjela.

Tyto očkovací látky se objevily kolem roku 2006. První doporučení k očkování vznikala až v roce 2012, kdy se jednalo o plošně hrazené očkování pro dívky a od roku 2018 pro chlapce. „Teprve od roku 2022 jsou u nás všechny vakcíny dostupné bez doplatků a došlo k rozšíření takzvaných úhradových kohort, to znamená těch skupin dívek i chlapců, které mají nárok na plnou úhradu tohoto očkování; aktuálně ve věku od 11 až do 15 let,“ uvedla MUDr. Cabrnochová (viz schéma). Paralelně s tím ještě přispívají zdravotní pojišťovny ostatním chlapcům a dívkám do 18 let, u kterých nebude splněna podmínka pro úhradu (tzn. těm, kteří zahájí očkování mimo toto věkové rozmezí); VZP nabízí letos příspěvek 1 500 korun.

V Česku je podle údajů ÚZIS proočkováno jen asi 50 procent chlapců a 70 procent dívek. Podle Světové zdravotnické organizace by přitom pro vymýcení HPV asociovaných karcinomů bylo třeba proočkovat 90 procent dívek a zvýšit proočkovanost i u chlapců. Naším cílem by tedy měla být včasná vakcinace dětí. Vakcíny proti HPV jsou nejúčinnější, pokud jsou podány předtím, než je osoba vystavena viru. Je třeba silně apelovat na rodiče a vysvětlit jim, proč by měli nechat očkovat nejen dcery, ale i syny – před nemocí ochrání nejen je, ale také jejich budoucí partnerky. Na prevenci je třeba dbát i poté, co „děti“ přejdou do péče praktiků pro dospělé. Odborníci budou usilovat o to, aby zdravotní pojišťovny proplácely očkování proti HPV i dětem starším 14 let a také mladým dospělým, kterým v dětství tato šance z různých příčin unikla a pro které je přitom očkování stále účinné.

Cestou k eliminaci HPV asociovaných onemocnění v ČR je zvýšení proočkovanosti cílové populace, čehož lze dosáhnout:

• podporou zvýšení proočkovanosti primární kohorty (11–15 let) prostřednictvím cílených aktivit odborníků i autorit (MZ/SZÚ),
• podporou očkování mladistvých a mladých dospělých, což je druhou šancí pro ty, kteří svou první možnost hrazeného očkování nevyužili, ale mohli by z očkování profitovat (catch‑up),
• podporou úhrady očkování pro ženy po konizaci děložního čípku.

Mezi lety 2016 až 2022 bylo stále cca 411 000 teenagerů, dívek a chlapců, kteří nebyli očkováni.

Pacientská organizace Veronica, která podporuje ženy s gynekologickými nádory, se také zaměřuje na osvětu o HPV a prevenci. Ve spolupráci s ÚZIS spustila u vybraných praktických lékařů pilotní projekt ASTRA, screening karcinomu děložního hrdla detekcí genomu HPV pomocí samoodběrových sad pro ženy, které se dlouhodobě neúčastní stávajícího screeningu. Tajemnice organizace Ing. Veronika Cibulová tento projekt přiblížila. Testy na HPV se po odběru vyhodnotí technologií PCR v certifikované laboratoři. Díky pozitivitě HPV testu lze definovat rizikové pacientky, které vyžadují podrobnější vyšetření.

Místopředseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PharmDr. Petr Fifka, organizátor a moderátor kulatého stolu, diskusi uzavřel: „Podařilo se nám najít některé návody, jak dopad onemocnění spojených s HPV snížit. Je nutné, abychom systematicky a koordinovaně pracovali na tom, aby infekce HPV nebyla hrozbou pro budoucí generace.“