Probiotika pohledem pediatra
K prvnímu osídlení trávicího traktu mikroorganismy dochází při porodu dítěte, v době průchodu jeho hlavičky porodními cestami matky. V dalších fázích života se mikroorganismy dostávají do trávicího traktu běžně s potravou, postupně se zde usídlují a stávají se významnou, živou součástí lidského organismu. V trávicím traktu musejí mikroorganismy překonat bariéru, kterou tvoří kyselé prostředí žaludku. Za žaludkem se usídlují v postupně se zvyšujícím množství od proximální k distální části trávicího traktu, vytvářejí tzv. střevní mikroflóru. Uvádí se, že ji tvoří více než 500 různých druhů bakterií, předpokládá se, že mnohé ještě neznáme. Střevní mikroflóra se mění s věkem i s dalšími momenty života, významně ji ovlivňuje výživa. V případě, že je dítě kojené, usídlují se v jeho trávicím traktu především bifidobakterie, které patří mezi probiotické mikroorganismy. Probiotika tvoří dále kmeny mléčných bakterií Lactobacillus, Streptococcus a některé další mikroorganismy.
Pokud není dítě kojené, je jeho střevní mikroflóra na probiotika chudá. A právě to je jeden z momentů, který vysvětluje význam kojení pro zdravý vývoj dítěte až do dospělosti. Je zajímavé, že porod dítěte císařským řezem postrádá impuls kolonizace trávicího traktu dítěte probiotickými bakteriemi, a tak se střevní mikroflóra novorozence, později kojence, osídluje jinými než probiotickými kmeny střevních bakterií.
Významný moment usídlení
Kvantitativně tvoří střevní mikroflóra několikanásobně větší počet buněk, než kolik je vlastních buněk organismu. Metabolické procesy mikroorganismů střevní mikroflóry tak zákonitě musejí zasahovat do metabolických procesů lidského organismu. Pro dětský věk je charakteristický růst a vývoj jednotlivých orgánů, tkání a jejich funkcí, od narození až do dospělosti. Mezi tyto orgány patří samozřejmě i trávicí trakt dítěte a s ním související další systémy. Trávicí trakt je místem, které slouží ke zpracování jednotlivých složek potravy, umožňuje jejich vstřebání, případně odmítnutí. Organismus se prostřednictvím trávicího traktu některých látek rovněž zbavuje. Velmi vyvinutý systém lymfatické tkáně, související se střevním traktem, napovídá o jeho významu v interakcích se zevním prostředím, s jednotlivými složkami, které se trávicím traktem do organismu dostávají. Usídlení probiotických mikroorganismů v trávicím traktu dítěte již krátce po narození je významným momentem:
a) ochrany před některými negativními vlivy zevního prostředí,
b) příznivé stimulace imunitního systému,
c) lepšího využití nutričních látek z potravy,
d) příznivé aktivace dalších funkcí trávicího traktu.
Ochrana trávicího traktu před infekcí
V pediatrii jsou v rámci časové posloupnosti uváděny informace o významu probiotik v prevenci rozvoje nekrotizující enterokolitidy novorozenců, časté příčiny chirurgické intervence a následně i dalších problémů. Rozvoj nekrotizující enterokolitidy souvisí především s nezralostí dítěte – se stresy a dalšími faktory, které v důsledku nezralosti organismu dítě postihují. Ukazuje se, že trávicí trakt těchto dětí je osídlen střevní mikroflórou velmi chudou na probiotické mikroorganismy. Některé studie, kde byl trávicí trakt takových dětí probiotickými mikroorganismy osídlen, ukázaly, že se u nich významně snížil výskyt nekrotizující enterokolitidy. Uvedené studie jsou významné, do naší praxe se však zatím příliš nedostaly. Důvodem je nebezpečí proniknutí i těchto příznivě působících mikroorganismů nezralým trávicím traktem dále do krevního řečiště a hrozba rozvoje celkové infekce. Nicméně lze předpokládat, že dořešení daného problému bude jen otázkou času a dalších schválených studií.
U kojenců a starších dětí probiotika pomáhají v ochraně trávicího traktu před infekcí, která vyvolává průjmové onemocnění. Infekční průjmové onemocnění vede vždy k nerovnováze střevní mikroflóry. Množí se buňky původce infekce a probiotické mikroorganismy chybějí nebo jsou přítomné v nedostatečném množství.
Probiotika brání růstu patogenních mikroorganismů různými mechanismy:
* produkují H2O2 a biociny (biociny mají vlastnosti účinku antibiotik k patogenním mikroorganismům),
* konvertují laktózu a ostatní sacharidy na kyselinu mléčnou (kyselé prostředí není ideální pro růst patogenních mikroorganismů),
* blokují receptory adheze patologických mikroorganismů ve střevní sliznici,
* inaktivují účinky enterotoxinů apod.
Zjistilo se, že pravidelné podávání probiotických přípravků snižuje výskyt průjmů v kolektivních dětských zařízeních. Tento příznivý efekt je závislý na jejich pravidelném podávání (strava nebo medikamentózní produkty). Probiotické mikroorganismy se jinak z organismu poměrně rychle ztrácejí. Bylo prokázáno, že probiotika (studie s mléčným přípravkem obsahujícím L. casei DN – 1140001) jsou významnou součástí léčby, ale i prevence akutní infekce žaludku a dvanáctníku, kterou vyvolává Helicobacter pylori. V dětském věku je tato infekce relativně častá a způsobuje akutní i dlouhodobé obtíže s dalšími možnými zdravotními problémy.
Řešení dysmikrobií
Obdobně jako v případech infekcí trávicího traktu ukazují metaanalýzy studií význam podávání probiotik dětem i kvůli jiným obtížím, které souvisejí s dysmikrobií trávicího traktu. Například u průjmového onemocnění, které se objeví při léčbě antibiotikem z důvodů infekčního onemocnění jiného orgánu než trávicího traktu. Je známo, že střevní mikroflóra je změněna u různých onemocnění trávicího traktu, například u ulcerózní kolitidy, Crohnovy nemoci či obstipace. Mechanismy účinku probiotik jsou zde však pravděpodobně komplexní. Zasahují například jak do imunitních procesů (Crohnova nemoc), tak i ovlivňují peristaltiku (význam mastných kyselin s krátkým řetězcem u obstipace). Naše vlastní zkušenosti s dětmi při podávání některých probiotických kmenů u Crohnovy nemoci ukazují na možnost jejich použití při stabilizaci onemocnění. Probiotické mikroorganismy často pomáhají dětským pacientům s funkčními obtížemi trávicího traktu, s příznivými výsledky je podáváme dětem například s dráždivým tračníkem.
Ochrana před alergiemi
Probiotické mikroorganismy podle svého původu stimulují s různou intenzitou střevní imunitní systém (GALT), a navozují tak příznivou ochranu organismu před rozvojem alergických a autoimunitních onemocnění. Významnou součástí prevence rozvoje těchto chorob v časném věku dítěte je nejen kojení, ale i podávání probiotik v době laktace, případně ještě dříve – již v graviditě. Umělá výživa kojenců dnes již většinou obsahuje prebiotika (probiotické mikroorganismy je potřebují ke svému metabolismu) nebo přímo probiotika tak, aby se vylepšily vlastnosti mléka, které má nahradit mléko mateřské.
Podávání probiotik v pediatrii pomáhá řešit i některé další problémy. Zlepšují například toleranci mléka, či spíše mléčných výrobků, při deficitu střevní laktázy. S výhodou je tak podáváme dětským pacientům v naší gastroenterologické ambulanci. Je známo, že přítomnost probiotik také ovlivňuje vstřebávání cholesterolu, snižuje totiž jeho resorpci. Ačkoli tento účinek není zásadní, může být jedním z doplňků komplexnější léčby mírných poruch lipidového metabolismu.
Probiotika mají v pediatrické praxi široké použití, podpora a výzkum jejich účinku na lidský organismus je otevřenou záležitostí. Příkladem je kmen probiotických mikroorganismů Lactobacillus casei immunitas, který je součástí mnoha mléčných produktů a je zároveň sledován v řadě klinických studií.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2008, strana A14
Zdroj: