Pro záchranku by byl poplatek přínosem

Jaký dopad tedy mohou mít poplatky na činnost ZZS? Lze odhadnout přeliv určité části pacientů, kteří nebudou chtít platit na lékařské pohotovosti, u praktika nebo v nemocnici. Raději zavolají neplacenou záchranku. Je zřejmé, že takto lze ale uvažovat jen v teoretické rovině, ve skutečnosti většinu případů záchranka odváží a předává do nemocnice, kde bude poplatek vyžadován. Hospitalizační platba je navíc vyšší než u praktika a při službě ve večerních nebo nočních hodinách a v době volna se ještě navýší. Z toho vyplývá, že pacienti s „úspornou“ motivací se mohou dostat do situace opačné a zaplatit více. Takže je pravděpodobné, že zmíněný přeliv pacientů nastane jen v počáteční fázi a nebude nijak výrazný.

Regulační poplatky ovlivní činnost zdravotnické záchranné služby nepřímo. Předpokládám, že celkový počet volání na ZZS poklesne, což ale bude patrné až v celoročním objemu (v prvním čtvrtletí asi zaznamenáme mírný nárůst, ale pak se situace zklidní a nakonec počet klesne). V Praze ale bude situace obtížně vyhodnotitelná, protože ji jistě ovlivní i nová koncepce lékařské služby první pomoci.

Lze také očekávat, že lidé budou odmítat placenou hospitalizaci a dříve odcházet do domácí péče, což se může projevit zhoršením jejich zdravotního stavu, a tedy i přivoláním ZZS. To zažíváme opakovaně v případech, kdy se nemocnice snaží zkracovat dny hospitalizace a propouštějí do domácí péče nedoléčené pacienty. Tento jev může též ovlivnit celkové objemy pacientů ošetřených a přepravených ZZS.

Osobně regulační poplatky vítám, protože jejich hlavním smyslem je regulace, vtažení pacientů do systému a navýšení objemu finančních prostředků zdravotnických zařízení.

Ochranné mechanismy neexistují, ale jsou i zbytečné. Hlavním regulačním a ochranným mechanismem před zneužíváním a nadužíváním ZZS je dobře fungující zdravotnictví, kvalitní zdravotní péče a lepší chování občanů k vlastnímu organismu a zdraví obecně. Dále osobní disciplína, kázeň ve smyslu ekonomického, uvážlivého a ohleduplného chování se nás všech. Lidé by měli ZZS volat skutečně až v případě, kdy vyčerpali veškeré dostupné možnosti - svého praktika, nemocnici v místě bydliště, dostupnost vlastními prostředky atd.

Podstatný vliv má také prevence, tedy návyk pečovat o své zdraví, navštěvovat lékaře preventivně, vyhledávat jeho péči včas. Jsme stále až příliš často voláni k případům, kdy pacient měl možnost navštívit svého praktika či specialistu, sám se dopravit do nemocnice, ale situaci neřešil dny nebo i týdny.

MUDr. Zdeněk Schwarz,

ředitel Zdravotnické záchranné služby hl. města Prahy

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 1/2008, strana A3

Zdroj: