Pro řízení nemocnice i celého kraje
Informační technologie prodělaly bouřlivý rozvoj v bankovnictví i průmyslu, nyní, jak se zdá, se pozornost intenzivně obrací k oblasti poskytování zdravotní péče. Proč právě sem – a proč právě dnes?
Celá Evropa, stejně jako USA a další země, se potýká s problémy financování zdravotnictví. Medicínské technologie a umění i erudice lékařů přinášejí stále nové možnosti léčby, která však zároveň stojí obrovské peníze. Všechny zdravotní systémy budou muset vyřešit otázky, co to je standardní péče a kolik na ni budou ochotny ze solidárních veřejných zdrojů přispívat, ale také co naopak je péče nadstandardní a jak bude financována. V tu chvíli už musejí řešit problém i s tím, jak se to bude evidovat, počítat, standardizovat, měřit… To je vyloženě příležitost pro informační technologie a také důvod, proč uvádět do provozu nemocniční informační systémy propojené se systémy ekonomickými a manažerskými. Nejenže umožní lépe řídit a kontrolovat procesy v nemocnicích, ale také je optimalizovat – stejně jako počty lidí, kteří jsou s těmito procesy spojeni a často jsou jimi zahlceni. V ČR je situace příznivá ještě z jednoho důvodu – odpovědnost za zajištění kvality a dostupnosti péče přešla z velké části na kraje. Na jejich úrovni vznikají holdingy a skupiny poskytovatelů, které se primárně zaměřují na systémy řízené péče v rámci kraje. S tím, jak optimalizovat síť a jak účelně a také ekonomicky zajistit specializaci jednotlivých krajských nemocnic, mohou opět významně pomoci informační systémy.
Nezdá se však, že by informačních systémů v českých a moravských nemocnicích bylo málo. Problém je spíše v tom, že si je pořizovala jednotlivá oddělení či komplement pro svou specifickou potřebu, na různých platformách, od různých dodavatelů – a proto spolu tyto systémy nekomunikují.
Jsem přesvědčen, že pro to existuje řešení. Uvedl bych dva zásadní důvody. Za prvé náš systém i.s.h.med vyvíjíme už 16 let, je v něm tedy implementováno mnoho z nemocničního procesního know-how. Za druhé se jedná o systém, který postihuje jak ekonomickou, tak manažerskou i zdravotnickou problematiku. Řeší takové věci, jako jsou elektronická zdravotní karta či elektronická preskripce, dokáže řídit výdejní systémy léků na jednotlivých odděleních a podobně. Tím, že je to celé provázáno a postaveno na standardním rozhraní, díky němuž lze komunikovat se specializovanými systémy pracujícími třeba i na zcela odlišných technologických platformách – ambulantních, laboratorních, radiologických –, můžeme hovořit o skutečném integrátoru nemocničních dat a informací.
A to není všechno. Systém i.s.h.med je nadstavbou systému SAP a je modulární. Lze proto třeba instalovat pouze jádro a postupně je rozšiřovat tak, jak se bude zdravotnické zařízení či region dále rozvíjet. Z toho vyplývá, že systém je natolik rozsáhlý, že je možno jej implementovat jak v rámci jednoho zdravotnického zařízení, tak celého kraje.
Jak tedy vypadá konkrétní filosofie řešení?
Bereme v úvahu, že na poli poskytování zdravotní péče jsou čtyři hlavní hráči. Tím prvním je pacient, pro kterého je prvořadým zájmem čerpání kvalitní a bezpečné péče a také dostatek informací. Druhým je zdravotník, který péči poskytuje a mnohdy je přetěžován nadměrnou administrativou. Třetím hráčem je management nemocnice, který chce mít pod kontrolou, za jakou cenu a v jakém čase produkuje péči, a proto potřebuje optimalizovat nejen lidské, ale i materiální a technické zdroje. Jako příklad uvedu plánování operací na sálech. S využitím předdefinovaných standardizací jednotlivých výkonů, které zahrnují údaje o potřebném personálním obsazení a také o časové náročnosti jednotlivých typů výkonů, je systém schopen de facto automaticky sestavit efektivní plán operací tak, aby byly všechny sály, jejichž provoz je sám o sobě drahý, optimálně využity. Konečně čtvrtým hráčem je zdravotní pojišťovna, která to vše financuje, a proto bude po poskytovatelích chtít stále hlubší a přesnější data o poskytované péči i její ceně, o preventivních opatřeních a o jejich dopadech. V systému, který nabízíme, jsou obslouženi všichni čtyři hráči a každý dostává ty informace, jež nezbytně potřebuje.
Sám jste říkal, že lékaři a ostatní zdravotníci jsou často přetěžováni administrativou. Proč by měli vítat informační systémy, které po nich žádají zadávání dat a ve své podstatě jim přidělávají práci?
Já vím, ten argument zní, že vložit něco do počítače je zdlouhavější, než to jen prostě zapsat na papír. My ale lékařům nabízíme tři řešení, která jim práci naopak výrazně ulehčí.
Za prvé data o pacientovi bude třeba vložit do systému jen jednou, pak už jsou přístupná kdykoli odkudkoli, odpadá tedy jejich přepisování na různé žádanky apod.
Za druhé má náš systém implementovánu podporu hlasového vstupu, aby lékař mohl např. po skončení operace nadiktovat protokol a program jej mohl automaticky převést do psaného textu, který operatér už jen autorizuje. To se zatím děje „ručně“, v budoucnu se ale počítá již s automatickým převodem textu.
A konečně za třetí bych jmenoval funkci, kterou uvítají lékaři věnující se medicíně i z pohledu výzkumu a vědy. Pro potřeby analýz či případových studií jim systém samozřejmě umožňuje daleko snazší vyhledávání informací.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2008, strana B4
Zdroj: