Příští rok se předsednictví ČKS stěhuje do Brna
Jak byste charakterizoval letošní výroční sjezd České kardiologické společnosti?
Jsem velmi potěšen, že hlavní odborná akce České kardiologické společnosti, výroční sjezd, se těší čím dál větší pozornosti nejen kardiologů a kardiologických sester, ale i lékařů jiných odborností a dalších zdravotníků. Dokladem toho je rekordní účast více než 4 400 registrovaných účastníků, z toho asi 1 400 sester. Lákadlem byla například slavnostní přednáška prof. MUDr. Petra Widimského, DrSc., viceprezidenta Evropské kardiologické společnosti, na téma „30 let reperfuzní léčby infarktu myokardu v České republice“. Velký zájem byl rovněž o slavnostní přednášky – Luklovu, Navrátilovu či Herlesovu, kterých se ujali prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc., MUDr. Jan Škovránek, CSc., a MUDr. Jan Bytešník, CSc.
Podařilo se nám pozvat i velmi kvalitní zahraniční hosty. V sekci Invited Lectures vystoupili prof. Bijoy K. Khandheria a doktor Francisco Lopez‑Jimenez, kteří působí na Mayo Clinic v Rochesteru. Ve svých přednáškách se věnovali problematice prevence kardiovaskulárních onemocnění. Další zahraniční hosté vystoupili ještě v rámci bloků připravovaných jednotlivými pracovními skupinami České kardiologické společnosti. Odborný program obsahoval celkem 86 bloků přednášek a 19 firemních symposií, což dohromady tvořilo 680 sdělení. Věřím, že něco zajímavého si vybral každý z návštěvníků sjezdu, včetně našich sester, které opět připravily program tak kvalitní, že sál Morava byl vždy plný.
MT:
Použili jste při sestavování odborného programu opět osvědčený model vycházející z přednášek postgraduálního charakteru připravovaných jednotlivými pracovními skupinami České kardiologické společnosti, nebo jste pro letošek připravili nějakou novinku? Nejedná se o úplnou novinku, ale kromě zmíněných postgraduálních přednášek jsme se po několika letech vrátili opět k tradici slavnostních symposií České kardiologické společnosti. Letos byla volba tématu tohoto symposia velmi snadná, protože 17. května uplynulo 30 let od otevření Dětského kardiocentra v pražské Fakultní nemocnici v Motole. Jeho vznik považuji za nesmírně významnou událost nejen v kontextu české kardiologie. Počala tím systematická péče o dětské kardiologické pacienty v České republice, která je bez nadsázky na světové úrovni. Přestože centrum pod vedením prof. MUDr. Milana Šamánka, DrSc., začínalo s pouhými dvaceti pěti lůžky, časem se z něj podařilo vytvořit pracoviště mimořádných kvalit, které na jednom místě soustředilo tým odborníků různých specializací – kardiochirurgů, kardiologů či rentgenologů. Význam kardiocentra podtrhuje také fakt, že brzy po zahájení jeho činnosti bylo dosaženo významného snížení úmrtnosti dětí se srdečním onemocněním. Posléze se toto pracoviště stalo i školicím centrem pro mnoho českých pediatrů, což vedlo k vytvoření samostatného oboru s atestací – dětské kardiologie. Poněkud netradičně byl pojat i blok připravovaný pracovní skupinou kardiovaskulární farmakoterapie, který se tentokrát místo konkrétním studiím a farmakologickým postupům věnoval obecně způsobu interpretace klinických studií – vysvětlení hlavních statistických ukazatelů, posuzování primárních a sekundárních cílů nebo hodnocení studií s negativním či neutrálním výsledkem.
MT: Slavnostní symposium České kardiologické společnosti bylo kromě tématu vývoje dětské kardiochirurgie věnováno i prevenci ischemické choroby srdeční u dětí. To je oblast, na kterou se Česká kardiologická společnost v poslední době zaměřuje. V návaznosti na práci prof. Šamánka a jeho kolegů připravujeme v letošním roce zahájení projektu prevence kardiovaskulárních onemocnění u žáků základních škol. Sice ještě nejsou dořešeny úplně všechny formality, ale při zdárném průběhu předpokládáme zahájení projektu ve školním roce 2007/2008. Měl by zahrnovat různé informační a edukační aktivity, jež zahrnují mimo jiné spuštění webových stránek, pořádání různých sportovních i znalostních soutěží či vydávání časopisu pro děti i učitele. Cílem je informovat všechny učitele základních škol – a jejich prostřednictvím děti – o rizikových faktorech kardiovaskulárních chorob a o možnostech jejich prevence. V dětském věku se jedná především o kouření, diabetes a obezitu. Je totiž známo, že pokud se nám podaří omezit kouření, můžeme dlouhodobě ovlivnit výskyt ischemické choroby srdeční šestkrát intenzivněji, než když budeme ovlivňovat cholesterol.
Tuto aktivitu České kardiologické společnosti vnímám také jako snahu o přiblížení kardiologie dětského a dospělého věku, mezi nimiž v mnoho případech není dostatečná kontinuita, především v oblasti dalšího sledování pacientů s dětskými srdečními vrozenými vadami. MT: Společně s letošním výročním sjezdem připadlo na Českou republiku také pořádání 15. ročníku Alpe Adria Cardiology Meeting. Jak hodnotíte jeho průběh?
Česká kardiologická společnost se svého úkolu zhostila velmi dobře, protože odborná úroveň i organizace byla hodnocena příznivě. Radost nám však nemůže dělat podprůměrná účast, která může být částečně způsobena nižší atraktivitou Brna v porovnání s některými přímořskými letovisky, v nichž probíhaly ročníky minulé. Jinou otázkou je, zda model tohoto kongresu, který měl původně umožnit mladým kardiologům získat zkušenosti z prezentace své práce na mezinárodním fóru v době, kdy pro ně byly evropské či světové kongresy nedostupné, již není překonán a nevyžaduje změnu.
MT: Před samotným zahájením sjezdu uskutečnil výbor České kardiologické společnosti podle stanov volby příštího předsedy. Jaký byl jejich výsledek?
Výsledkem je, že od května 2008 se předsednictví pomyslně stěhuje z Prahy do Brna, protože novým předsedou se podle očekávání stal doc. MUDr. Václav Chaloupka, CSc., k čemuž mu tímto gratuluji (pozn. red.: prof. Aschermann na post předsedy již podle stanov nemohl znovu kandidovat). Výbor společnosti se také zároveň shodl na tom, že v příštím roce bude podporovat kandidaturu prof. P. Widimského na prezidenta Evropské kardiologické společnosti, což by znamenalo, že by se mohl stát druhým českým prezidentem EKS po prof. Pavlu Luklovi. Osobně věřím, že šance prof. Widimského jsou dobré, protože by mohl být zřejmě jedním z kandidátů s nejširší podporou v rámci celé evropské kardiologie. Je však nutné zdůraznit, že v samotné volbě hraje roli celá řada faktorů a předem odhadnout, jak se v roce 2008 volby vyvinou, je zatím nemožné.
MT: Co byste řekl na závěr?
Chtěl bych na tomto místě poděkovat paní Ludmile Klímové, sekretářce naší společnosti, která byla duší organizace našeho sjezdu, dále pak předsedovi organizačního výboru prof. MUDr. Jiřímu Vítovcovi, CSc., a předsedovi programového výboru doc. MUDr. Václavu Chaloupkovi, CSc. Je to především jejich zásluhou, že náš sjezd zůstává kvalitním přehledem kardiologie a příbuzných oborů, a věřím, že i v příštím roce opět přilákáme v květnu do Brna všechny, kterým záleží na tom, jakou péči našim nemocným poskytujeme.
Zdroj: