Priority předsedy Výboru pro zdravotnictví

Krátce po „parlamentních“ prázdninách v návaznosti na první zářijové jednání Výboru pro zdravotnictví Parlamentu ČR odpověděl jeho předseda prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., na několik otázek, které mu MT položila. Odrážejí se v nich problémy současného zdravotnictví i vize do blízké budoucnosti.

Pane profesore, mají občané právo vědět, co se děje s penězi, které se vydávají z prostředků veřejného zdravotního pojištění? Co si myslíte o zveřejňování údajů o spolupráci lékařů a farmaceutického průmyslu?

Osobně jsem se nikdy nesetkal s tím, že by mi někdo nabízel finanční odměnu za to, když budu předepisovat lék té či oné farmaceutické firmy, a hluboce tuto praxi odsuzuji. Vůbec jsem netušil, že něco podobného existuje, ale již před lety se objevily v tisku podobné zprávy. Šel bych až tak daleko, že by podobou praxi měla řešit i lékařská komora, nejen soud, nějakým zásadním, tvrdým postihem – např. ztrátou licence nebo podobným opatřením. V případě aktivity AIFP jsem opakovaně tuto záležitost podpořil – v tisku i na tiskových konferencích. Bohužel onkologická společnost byla proti. Nevidím na tom nic špatného, když lékař spolupráci s farmaceutickou firmou osobně přizná. Dělá se to běžně v některých státech světa a k žádné újmě nebo ztrátě důvěry nedošlo. Naopak, je vidět, že daný lékař je středem pozornosti i farmaceutických firem, což svědčí o jeho či jejích odborných kvalitách.

Jako politik se musím zcela finančně obnažit před svými voliči, a nejen těmi, a zatím se mi nic nestalo. Často vzpomínaná a skloňovaná typická závist se neprojevila. Samotná spolupráce lékařů s farmaceutickými firmami je samozřejmá a spíše ji podporuji.

Není to jen otázka účasti na konferencích, která je zmiňována nejčastěji, ale je to i otázka odborných konzultací a výzkumu – základního i klinického, a tady považuji vzájemnou spolupráci za nevyhnutelnou. Je proto logické, že se i tato spolupráce stane průhlednou. Je to jako v manželství, taky není fér před manželkou tzv. „odklonit“ nějaké finanční prostředky a přiznat jen něco.

Farmaceutický průmysl by se však měl více soustředit na konstruktivní spolupráci a nikoli lákat lékaře na odborně naprosto zbytečné konference nebo sympozia. Dnes je jich již tolik, že mám co dělat, abych zajistil nezbytný provoz kliniky. Těch opravdu kvalitních konferencí je jen několik – v onkologii se dají spočítat na prstech jedné ruky, přesto jsou jich ve skutečnosti pořádány desítky ročně. Pomohlo by opravdu moc, kdyby se farmaceutické firmy zamyslely nad tím, které konference podporovat a které ne, protože je to opravdu jen o penězích, a ty nekvalitní konference prostě nepodporovaly. Bohužel jsem v tomto názoru opět osamocen a jdu zase proti proudu.

Proč není akceptován IZIP – v čem spatřujete důvody? Mnozí vidí v zavádění elektronizace zdravotnictví způsob, jak „ze státního rozpočtu vyvést další peníze“. Jak lze zabezpečit, aby tomu tak nebylo? Máte představu, jakými mechanismy lze zajistit, aby byl projekt eHealth trvale udržitelný?

Obecně musím konstatovat, že jsem velkým příznivcem a podporovatelem eHealth. Považuji to za naprosto zásadní pro naše zdravotnictví. Sice to bude něco stát, ale na druhé straně eHealth nesmírně pomůže pacientům a taky ekonomice ve zdravotnictví. O tom jsem skálopevně přesvědčen. Jsem velmi rád, že i vedoucí vládní představitelé tuto myšlenku podporují. Na Ministerstvu zdravotnictví ČR pracuje skupina, která má eHealth na starosti. Hned na začátku svého funkčního období jsem sestavil svoji vlastní eHealth skupinu odborníků a dva z nich jsou stěžejními pilíři této ministerské pracovní skupiny. To mne těší a věřím, že se někam konečně dostaneme.

Celý projekt budu hlídat z pozice Výboru pro zdravotnictví a nedám pokoj, dokud se k něčemu základnímu nedostaneme – to je nyní hlavně elektronický recept. Všichni lékaři nejsou tímto mým postojem nadšeni, ale věřím, že se domluvíme a všichni pochopí význam elektronického receptu. Pomůže pacientům a financím ve zdravotnictví!

Bohužel zde proběhl projekt IZIP. Obecně je vnímám veřejností jako obrovský tunel peněz. Hodně to stálo a málo se z toho získalo. Považuji myšlenku IZIP za úžasnou, ale bohužel se asi ocitla ve špatných rukou, když to tak nakonec všechno dopadlo. Ale bez elektronické zdravotní knížky se neobejdeme. Je stěžejní pro eHealth, ale musíme ji zajistit tak, aby byla nejen funkční pro pacienty, ale i finančně naprosto průhledná. Je to velká škoda, mohli jsme mít již téměř deset let zkušeností. Nyní nás čeká obrovský kus práce přesvědčit veřejnost, že projekt elektronické knížky je správný a že nebude tunelováním veřejných peněz, jak tomu veřejnost dnes věří.

Zajistí novela zákona o postgraduálním vzdělávání celkový přehled počtu školenců v jednotlivých oborech tak, aby bylo možné do jisté míry regulovat počty odborníků jednotlivých oborů? V posledních letech v důsledku zkvalitnění pregraduální a zkrácení postgraduální přípravy došlo k nárůstu počtu praktických lékařů, jichž byl nedostatek. V současnosti ubývá praktických pediatrů, ale i chirurgickým oborům ubývá zájemců. Jaká opatření by vedla k tomu, aby bylo možné obyvatelům zajistit zdravotní péči ve všech oborech?

Novely zákonů o postgraduálním vzdělávání lékařů, ale i nelékařů jsou nezbytné. Při předvolebních setkáních se zdravotníky to byl hlavní důvod, proč naši lékaři odcházejí do zahraničí. Je jich přibližně dvě stě každý rok. Asi si málokdo uvědomuje, že je to, vzhledem k velikosti naší republiky, obrovský počet. Láká je především mnohem jednodušší a hlavně efektivnější systém vzdělávání a nikoli jen výška platu, jak se mnohdy zjednodušuje. Ministerstvo zdravotnictví v současné době usilovně pracuje na novele obou zákonů. Končí vnější připomínkové řízení; jakmile návrh projde vládou, dostane se na půdu Sněmovny a Výboru pro zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že se budeme velmi pečlivě věnovat prvnímu z nich, tj. zákonu o postgraduálním vzdělávání lékařů. Nebude to jednoduché, protože v každém oboru, který se bude rušit, mám i kamarády, čímž je možná ztratím. Už teď je diskuse velmi emotivní, a to není dobré.

Někdy mi ty emoce připadají, jako když dáte dítěti hračku a pak mu ji berete. Je to zjednodušené přirovnání, ale tak to cítím. Bohužel se neshodnou ani odborníci jednoho oboru. Objevují se protichůdné názory a výsledné připomínky jsou až nekonkluzivní. Navzdory všem potížím, které již teď vidím, se na práci nad touto novelou velmi těším. Pokud by se nám podařilo novelou uspokojit tu rozumnou část akademiků a lékařů, budu nesmírně spokojen a budu považovat čas strávený ve Sněmovně za maximálně využitý. Jsem v politice skromný, protože vidím, že je potřeba hodně změn v systému našeho zdravotnictví, ale vidím, že čtyřleté období je velmi krátké na jejich realizaci.

Jaké jsou vaše priority při řízení práce Výboru pro zdravotnictví?

Jsou to eHealth – nastavení pravidel a dokončení elektronického receptu. Dále vzdělávání lékařů a nelékařů. To druhé vidím jako ještě složitější problém než ten první. Dále systém financování – bohužel tady bych si to hodně přál, ale systém je dlouho nastavený a není možné jej změnit během jednoho funkčního období. A pak vytvořit základní, dlouhodobou strategii našeho zdravotnictví. Pracuji na tom se skupinou odborníků od samého začátku. Nazýváme ji pracovně „Dvacet zdravých vět“. Měla by přežít všechny politické změny. Měla by být nadčasová a nadstranická. Hodně je odpracováno a věřím, že se podaří. Je to vlastně priorita číslo jedna. Jinak mám i další nutné úkoly. Mnohé se jistě podaří i průběžně nastavit – jako je tzv. protikuřácký zákon a další, ale snažím se držet priorit.

Zdroj: Medical Tribune