Priony ve svalovině kanadských jelenů

Vzhledem k velmi liberální regulaci lovu vysoké v USA a Kanadě představuje CWD z epidemiologického hlediska velkou neznámou. Není pochyb o tom, že jeleni vylučují priony z těla (zřejmě slinami a močí) a ty pak mohou v životním prostředí přežívat nečekaně dlouhou dobu. Často několik roků. Priony dosahují u nemocných zvířat nejvyšších koncentrací v nervové tkáni a mízních uzlinách. Tyto tkáně však nejsou z hlediska přenosu nákazy na člověka považovány za významné. Za klíčovou považují odborníci otázku, zda se priony vyskytují i ve svalovině. Odpověď na ni přineslo na sklonku ledna 2006 online vydání časopisu Science. Tým amerických vědců vedený Glennem Tellingem z University of Kentucky využil pro rozhodující testy geneticky modifikované myši s genem pro jelení prionový protein. Taková myš je „tak trochu jelen“. Může se nakazit jeleními priony a vyvine se u ní choroba podobná CWD. Těmto myším vstříkli vědci do mozku tkáně jelenů nakažených CWD. Některé myši dostaly homogenát mozkové tkáně, jiným byl injikován homogenát svalové tkáně. Nákaza se objevila u obou skupin. Jen po injekci homogenátu svalu se nástup choroby mírně zpozdil. „Zatím nevíme, jestli se může nákaza priony šířit na konzumenty svaloviny nemocných jelenů,“ říká Telling.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2006, strana 10

Zdroj: