Primární dysmenorrhoea – jak na ni
Bolestivá menstruace je podle různých autorů přítomna až u 40 až 50 % menstruujících žen, 15 % žen své potíže hodnotí jako těžké. Představují pro ně snížení kvality života, mohou být příčinou absencí ve škole, pracovní neschopnosti, brání jim v obvyklých činnostech.
Dysmenorrhoea je častější a těžší u kuřaček. Objevuje se jen při ovulačních cyklech. Primární dysmenorrhoea trvá zpravidla 24 až 36 hodin, má vazbu na začátek menstruace. Projevuje se bolestivými křečemi v podbřišku (napodobujícími „porodní bolesti“), lokalizovanými v suprapubické oblasti s propagací do okolí. Častými průvodními znaky jsou bolesti zad, hlavy, průjem, nevolnost a zvracení.
Příčinou bolestí je zvýšená produkce prostaglandinů (zejména PGF2α) v endometriu, které stupňují děložní kontrakce. Tíže příznaků přímo koreluje s množstvím prostaglandinů v menstruační krvi (tekutině). Kontrakce dělohy zvyšují ischemizaci endometria, což stupňuje bolesti a produkci prostaglandinů.
Dva způsoby léčby
Po vyloučení organické příčiny bolestí (extrauterinní gravidity, hlubokého pánevního zánětu, rozsáhlé myomatózy, polypů, malformace atp.) je u žen, které se chtějí léčit, dvojí účinná možnost managementu primární dysmenorrhoey. Pokud žena chce užívat hormonální antikoncepci, volíme (s ohledem na dostupné závěry klinických studií) zpravidla monofázický kombinovaný přípravek obsahující estrogenovou složku a některý z moderních progestinů (například dienogest má v indikacích léčbu silné a bolestivé menstruace). U žen, které užívají kombinovanou hormonální antikoncepci, se snižuje produkce PGF2α. U žen s kontraindikací užívání estrogenů (především pro trombofilní stav) je možné volit nitroděložní systém s levonorgestrelem, který u většiny žen mírní v průběhu prvních tří až šesti měsíců po zavedení jak množství menstruační tekutiny, tak bolestivost.
Ženy, jež nemohou nebo nechtějí užívat hormonální přípravky, ani pro ně není vhodný nitroděložní systém, lze léčit kauzálně – blokádou syntézy prostaglandinů. Je známo z mnoha studií, že všechna nesteroidní antiflogistika (NSAIDs) blokují cyklooxygenázu (COX), jež řídí přeměnu kyseliny arachidonové na prostaglandin G, který se dále metabolizuje na další typy PG vlivem PG‑syntáz. Inhibicí COX lze tedy zmírnit i produkci všech látek, které vznikají jejich působením, tedy i PGF2α.
Dawood (Virginia, USA) uveřejnil v časopisu Obstetric and Gynecology (2006) srovnání účinnosti jednotlivých NSAIDs (v obvyklých terapeutických dávkách) na zmírnění potíží primární dysmenorrhoey. Ibuprofen mírnil příznaky z 80 až 100 %, indomethacin 73 až 90 %, naproxen 79 až 90 %, piroxikam 70 až 80 %, nimesulid 78 až 83 procent. Pro selektivní COX‑2 inhibitory nejsou dostupné údaje. Dawood neuvádí ani účinnost kyseliny acetylsalicylové, která pro svou gastrointestinální toxicitu a inhibici agregace destiček není při primární dysmenorrhoee příliš vhodným lékem.
Pro další metody mírnění potíží primární dysmenorrhoey (vitamin B1 a E, hořčík, bylinky, akupunktura, akupresura, aplikace tepla, zvýšená fyzická aktivita) nejsou dostupné kontrolované studie s dostatečným množstvím probandů, nebo jsou jejich závěry nejednoznačné, či dokonce rozporuplné.
Medical Tribune red
Zdroj: Medical Tribune