Příliš krátká kolonoskopie má nižší spolehlivost
Výsledky bezmála 77 000 vyšetření kolonoskopií vyhodnotil tým pod vedením Aasmy Shaukatové z University of Minnesota. Lékaři se zabývali již dříve popsanou závislostí mezi dobou trvání kolonoskopického vyšetření a pravděpodobností vzniku nádorového onemocnění tlustého střeva v následném období.
Pokud je vyšetření bez nálezu, nemělo by trvat méně než šest minut. Shaukatová a její spolupracovníci spočítali průměrný čas vyšetření bez nálezu u 51 gastroenterologů. Celkový průměrný čas na takové vyšetření byl u všech lékařů 8,6 minuty. To odpovídá doporučeným zásadám. Asi deset procent lékařů však mělo průměrný čas na vyšetření s negativním výsledkem kratší než šest minut.
Shaukatová a spol. následně pátrali v registru pacientů s onkologickým onemocněním po případech karcinomu tlustého střeva a konečníku mezi pacienty vyšetřenými lékaři zahrnutými do studie. Pacienti vyšetření lékaři s průměrným časem negativního vyšetření pod šest minut čelili dvakrát vyššímu riziku nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku než pacienti vyšetření lékařem s průměrnou dobou trvání negativního kolonoskopického vyšetření přes šest minut. V případě vyšetření lékařem, jehož průměrný čas potřebný k negativnímu vyšetření přesahoval osm minut, nebylo pozorováno signifikantní zpřesnění diagnostiky. Do studie byly zahrnuty případy pacientů, u kterých bylo nádorové onemocnění diagnostikováno do pěti let po provedení kolonoskopie, protože autoři studie předpokládají, že v těchto případech byly ve střevu již přítomny polypy, které lékař neidentifikoval. Shaukatová uvádí, že nedostatečná délka vyšetření může mít různé příčiny, ale podle jejích zkušeností se každý lékař snaží udělat kompletní kolonoskopii bez ohledu na to, jaký čas k tomu potřebuje.
American College of Gastroenterology připouští, že u některých pacientů lze provést přesnou a úplnou kolonoskopii v čase kratším než šest minut. Shaukatová a její spolupracovníci ve studii publikované v lékařském časopise Gastroenterology vyzývají k dalšímu výzkumu a zpřesnění kritérií pro kvalitu kolonoskopických vyšetření.
„Musíme lépe poznat ukazatele kvality, definovat jejich mezní hodnoty a ty vztáhnout k určitým skupinám pacientů a k rizikovým faktorům. Dokud nebudeme mít jednotnou metodu pro hodnocení a sběr dat, pak výsledná čísla mnoho neznamenají. Můžeme pak míchat hrušky s jablky. O tom, jaká kritéria použít a jaké mají mít hodnoty, můžeme diskutovat, ale faktem zůstává, že by měla vést každého lékaře k té nejvyšší kvalitě práce,“ říká Aasma Shaukatová.
Studii publikoval lékařský časopis Gastroenterology.
Zdroj: Medical Tribune