Při úpravě organizace práce skórovací systém zdravotníky nezatíží

Skórovací systém Early Warning Score (EWS) přeložený z evropských systémů a otestovaný na Klinice infekčních nemocí 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice lze označit také jako systém včasného varování. V pravidelných intervalech je každému pacientovi měřeno a zaznamenáváno šest fyziologických parametrů: dechová frekvence, SpO₂, tělesná teplota, systolický krevní tlak, puls a stav vědomí. Z jednotlivých hodnot vyjde výsledné skóre a následuje případná intervence. O tomto systému včasného varování i okolnostech jeho zavádění jsme hovořili s vrchní sestrou kliniky Mgr. Ivanou Koudelkovou.

• V čem je přínosné skórovací sledování pacientů?

Největší přínos je ve včasném odhalení zhoršení zdravotního stavu pacienta. Sestra si správně a včas vytipuje pacienty, u kterých dochází ke zhoršení zdravotního stavu, informuje lékaře a on může včas reagovat. Pilotní projekt nám potvrdil naši hypotézu časného záchytu sepse pomocí protokolu EWS, než se stav pacienta významně zhorší.

• K tomu vám slouží z angličtiny přeložené a v praxi jiných zemí ověřené formuláře?

Máme to nastaveno tak, že každý pacient je od příjmu do nemocnice pravidelně sledován. Protokol EWS je součástí zdravotnické dokumentace po celou dobu hospitalizace na naší klinice. Na základě naměřeného skóre vyššího než nula odhalujeme ihned nějakou změnu či problém, např. zvýšenou teplotu, hyposaturaci, a buď pacienta dále sledujeme, nebo dle závažnosti informujeme lékaře. Lékař vyšetří pacienta, rozhodne o frekvenci dalšího sledování, případně indikuje potřebná vyšetření nebo léčbu.

• Tyto sledovací metody zabírají více času. Jak se k tomu postavil personál kliniky?

Měli jsme výhodu, že jsme s tímto skórovacím systémem byli již seznámeni v rámci mezinárodních konferencí a naši lékaři se na stážích v zahraničí, ve Velké Británii a ve Švédsku, s těmito skórovacími systémy běžně setkávali. Tudíž když jsme se společně jako vedení kliniky domluvili, že zavedeme tento systém, nebyl tak velký problém přesvědčit sestry a lékaře. Samozřejmě jsem si musela uvědomit, že je potřeba zvážit, kdy se měření provádějí, aby to nebránilo v další jiné práci a abychom nemuseli kvůli skórovacímu systému navyšovat počty personálu. Bylo spíše potřeba upravit harmonogram práce nelékařských pracovníků.

• Na vaší klinice tedy problém nebyl, jakou reakci lze očekávat na ostatních klinikách ÚVN a v ostatních nemocnicích?

Snažíme se propagovat systém na úrovni zařízení a představit tento systém jako možnost i pro ostatní nemocnice. V průběhu září předneseme společně s primářem kliniky výstupy našemu managementu a budeme doufat, že systém bude zaveden alespoň na některých klinikách ÚVN. Nedokážeme odhadnout reakce lékařů a sester na jiných pracovištích. Jsme si vědomi, že jakákoli norma nemůže změnit praxi, pokud nebude přijata managementem nemocnic a podporována vzděláváním a výcvikem.

• V čem se tento systém liší od zavedené praxe sledování pacientů?

Je důležité zdůraznit, že fyziologické funkce jsou v nemocnicích běžně měřeny a zaznamenávány, jen v jiných intervalech a nesystematicky. Bezpečnost pacientů je většinou závislá na klinickém úsudku sestry. Mezi kritické body, kde proces může selhat, patří nedostatečné pozorování nebo opožděné rozpoznání včasných příznaků zhoršení. V běžném postupu, na který jsme v ČR dosud zvyklí, je to tak, že pacient přijde do nemocnice na standardní oddělení a lékař určí, jak často bude měřen a jaké fyziologické funkce budou měřeny.

• Dal by se skórovací systém zavést například v rámci akreditačních procesů?

Řada nemocnic je dnes již akreditovaných, součástí akreditace je mimo jiné zavádění nových standardizovaných postupů do praxe. Domnívám se, že právě systém včasného varování může být jedním ze zvolených standardizovaných postupů.

• Na jakých fórech šíříte informace o skórovacím systému?

První informace o našem pilotním projektu zazněly v červnu na XXI. slovensko‑českém kongresu o infekčních chorobách a na 9. odborné konferenci SAK „Výzvy pro kvalitu ve zdravotnictví 2017“. Dne 2. listopadu 2017 pořádá naše nemocnice multioborovou konferenci pro zdravotnické pracovníky Kvalita a bezpečí v praxi III, kde budou prezentovány výstupy z projektu EWS v praxi. Samozřejmě i lékaři naší kliniky prezentují výhody využití systému včasného varování na svých odborných fórech.

• Můžete pro ostatní zdravotníky popsat, jak jste skórovací systém zaváděli, aby byl funkční v praxi?

Na základě rozhodnutí managementu kliniky jsme nejdříve představili projekt EWS managementu nemocnice, po odsouhlasení jsme 1. 7. 2016 zahájili první fázi projektu, kterou jsme věnovali edukaci personálu a tvorbě protokolu EWS v českém jazyce.

Bylo důležité dobře si rozvrhnout práci, tak aby nám měření fyziologických funkcí u všech pacientů nenarušovalo chod oddělení. Měření u všech pacientů provádíme dvakrát denně, tudíž zvolená doba je pro každé pracoviště klíčová. Pacienty, kteří na základě naměřených hodnot potřebují častější měření, sledujeme dle standardizovaného protokolu. I pro lékaře to mnohdy znamená, že musejí častěji kontrolovat pacienty. Skórovací systém není vhodný pro všechny pacienty, nedoporučuje se například u těhotných a dětí mladších 16 let, je nevhodný u pacientů v terminální péči a v dlouhodobé péči. Měření dle EWS se musí dobře naplánovat a vysvětlit personálu jeho výhody, aby to nezpůsobilo negativní reakci. Samotné sledování bylo čtyřměsíční, ukončeno bylo 31. 12. 2016. Do projektu bylo zahrnuto 237 pacientů. Následovala analýza dat, která potvrdila funkčnost systému, a projekt byl dle plánu ukončen 28. 2. 2017. Od března letošního roku máme systém včasného varování rutinně v provozu a celý tým lékařů i sester vnímá zavedení protokolu EWS jako jednoznačný přínos pro pacienty i zdravotníky.

Zdroj: MT