Přeskočit na obsah

Prezentace operace klíčovou dírkou poprvé v ČR

Přední světový neurochirurg profesor Takanori Fukušima z USA učil minulý týden v Praze v rámci mikroanatomického kursu dvě desítky lékařů z Evropy a USA operovat mozek „klíčovou dírkou“, tedy malým otvorem a za pomoci operačního mikroskopu. Poprvé v Evropě měli lékaři k dispozici věrné anatomické modely spánkové kosti vyrobené v Japonsku podle 3D modelů skutečných pacientů. Jinak se postup učí na kostech mrtvých dárců. Při výuce měli odborníci vedle modelů k dispozici také operační mikroskop a vrtačky jako na skutečném operačním sále.

„Operace na kostních preparátech od mrtvých dárců jsou spojeny s problémy etickými a hygienickými, problémy jsou také se skladováním a získáváním preparátů. Kursy jsou proto velmi drahé. Díky využití modelů budou pro lékaře finančně dostupné,“ řekl za organizátory docent Martin Sameš, přednosta neurochirurgické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde několik dní před mikroanatomickým kursem operoval prof. Fukušima v rámci prezentace čtyř výukových operací s názvem Fukushima Live Surgery také čtyři pacienty Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Operace sledovali odborníci z osmi zemí a byly přenášeny on‑line internetem do Japonska a Číny. Šlo o operace petrokliválního meningiomu a meningeomu v oblasti kavernózního splavu, třetí operací byla mikrovaskulární dekomprese pro léčbu neuralgie trigeminu, jejíž podstatou je vypreparování nervu a jeho uvolnění od kontaktu s mozkovou cévou. Posledním výkonem byla operace adenomu hypofýzy pomocí přímého transnasálního přístupu k nádoru skrze nosní dírku.

Dr. Fukušima pochází z japonského Tokia, od roku 1990 působí v USA. Je považován za jednoho z nejnadanějších neurochirurgů tohoto specializovaného oboru. Je tvůrcem konceptu minimálně invazivní neurochirurgie a chirurgie baze lební. Vyvinul přesnou a jemnou operační techniku, tzv. key hole surgery neboli „operaci klíčovou dírkou“.

Operace v oblasti baze lební je složitá v tom, že je zde velká koncentrace delikátních anatomických struktur, jejichž poškození má vážné následky: mozkový kmen s centrem řídícím dýchání a oběh krevní, okohybné nervy, lícní nerv zajištující mimiku, slzení oka, chuť na jazyku, dále nerv sluchový a nervus trigeminus zajištující citlivost tváře a rohovky. Radikální odstranění nádoru bez poškození těchto struktur patří k nejobtížnějším výkonům na bazi lební v neurochirurgickém oboru. Proto musejí lékaři struktury v této oblasti dokonale znát. „Nádory v této části mozku jsou však poměrně málo časté, tvoří asi deset procent mozkových nádorů. Operuje se tudíž málo často a je to velmi složité, takže výsledky v minulosti byly špatné,“ řekl doc. Sameš. Proto vznikla ve světě v devadesátých letech skupina neurochirurgů s cílem úspěšnost vylepšit, a tak začali organizovat specializované kursy. V Česku se konaly letos počtvrté.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené