Prezentace neurověd
Neurovědy poskytují více a více informací o fungování lidského mozku, což je velmi žádoucí. Přes tisíc nemocí, které nervový systém postihují, totiž vede obecně k více hospitalizacím než kterákoli jiná skupina chorob, včetně například nádorových onemocnění nebo nemocí srdce a cév. Stárnutí naší populace způsobuje, že Alzheimerova demence a ostatní neurodegenerativní onemocnění se stávají čím dál větším problémem nejen zdravotním, ale také ekonomicko-sociálním. Jedním z klíčů je pochopení genové variability
Podle prof. MUDr. Evy Sykové, DrSc., z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Ústavu neurověd 2. LF UK v Praze se letošní ročník Evropského týdne mozku (13. až 19. března) nese ve znamení prezentace nových poznatků především ve třech oblastech. První souvisí s dalším výzkumem lidského genomu a především se studiem jeho variability. Tyto informace jsou totiž klíčem k pochopení lidské náchylnosti nebo naopak odolnosti k různým nemocem. Další oblastí jsou novinky v zobrazování nervových struktur. Vedle zdokonalování tradičních vyšetřovacích postupů pomocí MR a PET máme také možnost např. sledovat chování jednotlivých implantovaných buněk do mozku díky aplikaci nanotechnologií. Významná je také oblast využití kmenových buněk u pacientů s poškozením mozku či míchy. Pokroků se dosáhlo v další diferenciaci prekursorových buněk na zralé neurony či buňky gliové. Částečných úspěchů bylo také dosaženo při studiu příčin vzniku a léčby dalších závažných nervových onemocnění, jako jsou například Alzheimerova choroba či roztroušená skleróza. U pacientů s touto chorobou probíhají mimo jiné preklinické studie zkoumající možnosti implantace oligodendrocytů, které by mohly pomoci reparovat poškozený myelin.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 8/2006, strana 16
Zdroj: