Převrat v endoskopické diagnostice
Pražská Fakultní Thomayerova nemocnice začala před časem používat unikátní endocytoskopii. Jde o endoskopickou kontaktní metodu, při které je lékař schopen zobrazit nejen makroskopický obraz sliznice, ale pomocí speciální sondy zároveň zachytit i její mikroskopickou strukturu, což doposud neumožňovala žádná jiná metoda. Endocytoskopie tak dokáže souběžně s rutinním endoskopickým vyšetřením provést histologické zachycení podezřelých struktur na povrchu sliznice, a představuje tak kvalitativně novou úroveň diagnostiky prekanceróz a nádorových slizničních struktur.
Převrat v endoskopické diagnostice
Zobrazení jader, jadérek a dalších intracelulárních elementů buněk sliznice během endoskopického vyšetřování umožňuje speciální endoskopická sonda, která zatím na světě existuje pouze ve čtyřech exemplářích. Tři používají a testují ve spolupráci s výrobcem, firmou Olympus, japonští lékaři, jeden má díky dlouhodobému zapůjčení k dispozici MUDr. Zdeněk Beneš, CSc., přednosta II. interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice. Nabídka spolupráce ze strany japonských odborníků je výrazem uznání práce MUDr. Beneše, který se možnostem morfologického zobrazení sliznice gastrointestinálního traktu dlouhodobě věnuje. „Dosud jsme i při použití nejmodernějších technik měli možnost zjišťovat pouze makroskopické změny ve vyšetřované oblasti. Pomocí endocytoskopie jsme schopni i bez biopsie posoudit, zda se jedná o prekancerózu, tumor či nezhoubný útvar,“ popisuje výhody nové metody MUDr. Zdeněk Beneš. Nejvíce se endocytoskopie v současnosti využívá při vyšetřování u podezření na Barretův jícen a skvamózní karcinom jícnu, do budoucna se uvažuje o větším využití této metody i při diagnostice onemocnění tlustého a tenkého střeva, méně již při vyšetřování žaludku. Nabízí se také využití pro screeningové vyšetření u nemocných s refluxní chorobou jícnu.
Zobrazení buněk, včetně jader
Samotný postup při endocytoskopii (ECS - endoscopic cytoscopy) se od klasického endoskopického vyšetření příliš neliší. Rozdíl je v tom, že do pracovního kanálu endoskopu je zavedena speciální kontaktní sonda, která umožňuje zvětšit slizniční povrch 450- až 1 200násobně. Lékař tak může na jednom monitoru posoudit makroskopické zobrazení vyšetřované oblasti, na druhém pak vidí vlastní histologický obraz sliznice, včetně jader jednotlivých buněk, což je při diagnostice tumorózních lézí klíčové. Doposud se lékaři pomocí různých postupů snažili sliznici zvětšit a obarvit, ale stále neměli možnost zobrazit vlastní histologickou strukturu dané oblasti, a proto byla k definitivnímu potvrzení nebo vyvrácení podezření na tumorózní změny sliznice nutná biopsie. Ta v případě endocytoskopie není potřeba. Kromě toho, že se tím zpřesní a velmi urychlí diagnostika, protože lékař si tímto způsobem v jedné době může ověřit všechny suspektní útvary, lze tuto metodu využít i u pacientů, kteří užívají antikoagulační terapii, jež vylučuje možnost odebrání biopsie při endoskopickém vyšetření. Vzhledem k tomu, že kardiaků i dalších nemocných, kteří antikoagulační terapii užívají, stále přibývá, najde jistě endocytoskopie své místo vedle dalších standardně používaných diagnostických metod. Pražská Fakultní Thomayerova nemocnice využívá tuto metodu již téměř rok a půl a za tu dobu bylo s její pomocí vyšetřeno několik desítek nemocných. Vzhledem k tomu, že endocytoskopická sonda není zatím sériově vyráběna, nebyla dosud stanovena její cena.
Zdroj: