PREVENTIA® Surgical Irrigation: Inovativní řešení pro prevenci infekcí v místě chirurgického výkonu

Infekce v místě chirurgického výkonu (SSI – Surgical Site Infection) představují ve zdravotnictví závažnou komplikaci s negativními dopady na morbiditu a mortalitu pacientů. Data z České republiky ukazují, že SSI prodlužují délku doby hospitalizace, zvyšují finanční náklady na léčbu a často vyžadují další operační zákroky, což představuje zátěž nejen pro nemocnice, zdravotnický personál a zdravotní systém, ale také pro samotného pacienta. Prevalence SSI u čistých chirurgických zákroků se pohybuje okolo dvou až pěti procent, zatímco u kontaminovaných výkonů může být až 20 procent (1).

Infekce v místě chirurgického výkonu

Každá operace znamená zásah do organismu, a představuje tak riziko vzniku infekce. Infekce v místě chirurgického výkonu znamenají významnou komplikaci jak pro pacienty, tak pro zdravotnické týmy.

Pro lepší porozumění problematice infekcí v místě chirurgického výkonu je důležité představit klasifikaci těchto infekcí do tří hlavních kategorií, jak ji popisují Centers for Disease Control and Prevention (CDC) na základě hloubky postižení tkáně:

• Povrchová incizní infekce: Postihuje kůži a podkožní tkáň. Projevuje se zarudnutím, bolestí, otokem nebo tvorbou hnisu v místě operačního řezu.
• Hluboká incizní infekce: Postihuje hlubší vrstvy, jako jsou svaly a fascie. Mezi příznaky patří přítomnost hnisu, abscesu, horečka nebo rozestoupení okrajů rány.
• Infekce orgánů a prostorů: Tato kategorie zahrnuje infekce zasahující orgány či jiné struktury mimo operační řez. Projevuje se vznikem hnisu nebo abscesu.

Významnou roli při výskytu SSI hraje typ operace. Operace střev, zejména laparoskopické a otevřené, patří mezi ty s vyšší mírou výskytu SSI. Naopak ortopedické operace, například náhrady kyčelních a kolenních kloubů, mají nižší riziko, avšak stále nesou hrozbu osteomyelitidy (zánětu kostní dřeně), která je obvykle způsobena bakterií Staphylococcus aureus. Protetické infekce kloubů (PJI) mohou mít závažné klinické důsledky a jsou nákladné na léčbu.

Riziko vzniku SSI při zavedení cizího materiálu, jako jsou implantáty, je vyšší kvůli podpoře adheze bakterií na povrchu těchto materiálů a tvorbě biofilmů. Tento proces však může být zmírněn používáním speciálních materiálů, například titanu, nebo antimikrobiálních roztoků (2,3).

Biofilm a jeho role v SSI

Biofilm představuje jednu z největších výzev při prevenci infekcí v místě chirurgického výkonu. Chrání bakterie před imunitním systémem a snižuje účinnost antibiotik. Jedná se o společenství mikroorganismů, které jsou přichycené na povrchu nebo k sobě navzájem a chráněné matricí extracelulární polymerní látky (EPS). Tato matrice, složená z polysacharidů, proteinů, glykosfingolipidů, krevních produktů a dalších složek, poskytuje bakteriím značnou ochranu před imunitními odpověďmi těla i antibiotiky. Výzkumy ukazují, že bakterie v biofilmu mohou být až tisíckrát odolnější vůči antimikrobiálním látkám než ty, které se vyskytují v tzv. planktonickém stavu.

Vývoj biofilmu probíhá ve fázích od kontaminace přes kolonizaci a subklinickou infekci až po lokální a případně systémovou infekci (sepse). Tento proces je spojen s opožděným hojením ran, zvýšenou zánětlivou odpovědí a tvorbou fibrinu v ráně. U infekcí spojených s biofilmem je velmi obtížné dosáhnout jejich léčby tradičními antimikrobiálními prostředky.

Zvláště důležité je věnovat pozornost prevenci tvorby biofilmu při zavádění cizorodých materiálů, jako jsou například implantáty. Tyto materiály mohou zvyšovat riziko infekce, protože podporují adhezi bakterií a tvorbu biofilmu. Podle National Institutes of Health je až 80 procent všech lidských infekcí spojeno s biofilmem a více než 65 procent nemocničních infekcí je biofilmového původu (Centers for Disease Control and Prevention).

Význam chirurgické irigace v prevenci SSI

Chirurgická irigace rány je běžná technika v oblasti zdravotní péče, která spočívá v čištění rány pomocí tekutiny za účelem odstranění odumřelé nebo poškozené tkáně, metabolického odpadu, jiných částic a exsudátu z rány. Irigace může být prováděna během operační fáze otevřeného zákroku a před uzavřením rány.

Hlavní funkce chirurgické irigace jsou následující:

• Odstranění povrchové a hluboké incizní kontaminace, snížení mikrobiálního znečištění a snížení rizika infekce. Tyto kroky mohou přispět k prevenci infekcí v místě chirurgického výkonu (SSI) odstraněním částic, jako je krev nebo kost, spolu s antimikrobiálním účinkem.
• Débridement rány a urychlení hojení. Tyto kroky přispívají k léčbě chirurgických ran tím, že odstraní nekrotickou tkáň.
• Usnadnění lepšího vyšetření, viditelnosti a čistoty postižené oblasti před uzavřením.
• Příprava kostního lůžka pro rekonstrukci kloubu při implantaci cementu v ortopedii.
• Hydratace lůžka rány.

Cílem irigace je vyčistit ránu, zabránit traumatu a minimalizovat riziko průniku bakterií hlouběji do lůžka rány.

Vzhledem ke zvýšené rezistenci vůči antibiotikům roste zájem o používání antiseptické irigace během operace a před uzavřením za účelem snížení mikrobiální kontaminace v operačním poli a možného snížení potřeby antibiotických látek.

Výplach ran roztokem s antimikrobiální látkou a povrchově aktivní látkou posouvá mechanickou irigaci k aktivnímu čistění rány (7).

Řešení pro chirurgickou irigaci

Navzdory pokroku v medicíně zůstávají infekce v místě chirurgického výkonu (SSI) stále významnou výzvou. Zlepšení v oblasti antibiotické profylaxe, hygieny, předoperační a pooperační péče, stejně jako moderní techniky, dosud významně nesnížila míru SSI.

V současné době existuje mnoho možností, jaké roztoky použít pro chirurgickou irigaci. Antimikrobiální roztoky pro výplach ran mají své opodstatnění jak v léčbě, tak i v prevenci SSI, zejména s ohledem na vzrůstající výskyt multirezistentních patogenů.

V mnoha zemích ještě stále přetrvává zvyklost tradičně používat fyziologický roztok pro výplach při chirurgických výkonech.

Huang a kol. (2015) analyzovali 1 885 pacientů s akutními ranami měkkých tkání léčenými gravitační irigací (velmi nízký tlak). Pacientům ve skupině A byla irigace prováděna vodou z vodovodu, zatímco ve skupině B prováděli irigaci fyziologickým roztokem. Autoři došli k závěru, že míra infekcí mezi skupinami nebyla statisticky významná.

Ve své systematické přehledové studii Ambe PC a kol. (2020) dospěli k závěru, že nenašli žádný rozdíl v míře infekcí po chirurgickém výplachu břišních ran fyziologickým roztokem ve srovnání s neprovedením irigace před uzavřením rány.

Jak můžeme očekávat, fyziologický roztok neměl žádný diferencovaný efekt v prevenci SSI, protože nevyvolává antimikrobiální účinek.

Ačkoli je používání chirurgických irigačních roztoků všeobecně přijímáno, přínos antimikrobiálních roztoků pro snížení míry SSI zůstává předmětem diskusí. Přesto existují důkazy o tom, že tyto roztoky snižují míru infekcí, aniž by vykazovaly klinicky relevantní nežádoucí účinky.

PREVENTIA^® Surgical Irrigation

Společnost HARTMANN, jako významný hráč na poli prevence infekcí, přináší v oblasti prevence infekcí v místě chirurgického výkonu nové inovativní řešení v podobě produktu PREVENTIA^® Surgical Irrigation na vyplachování ran při chirurgické irigaci. Tento roztok nejen mechanicky čistí rány, ale také účinně eliminuje bakterie, pomáhá předcházet tvorbě biofilmu a zároveň ničí již vzniklý biofilm, kterým může být rána osídlena, čímž významně přispívá k prevenci rizika SSI a posouvá chirurgickou irigaci na novou úroveň.

Prevence infekcí v místě chirurgického výkonu

PREVENTIA^® Surgical Irrigation je součástí komplexního přístupu k prevenci SSI. Infekce v místě chirurgického výkonu se mohou rozvinout nejen kvůli přímé kontaminaci, ale také v důsledku přítomnosti biofilmu, který chrání mikroorganismy před účinky antibiotik a antiseptik. Narušení biofilmu a eliminace patogenů jsou zásadními kroky v prevenci SSI, a právě zde PREVENTIA® exceluje díky kombinaci polyhexanidu a poloxameru.

Složení produktu PREVENTIA^® Surgical Irrigation

Díky unikátnímu složení dvou účinných látek polyhexanidu (PHMB) s koncentrací 0,1 % a poloxameru zajišťuje rychlou a efektivní ochranu již během jedné minuty a ničí 99,99 procenta bakterií. To je klíčové v chirurgickém prostředí, kde čas a efektivita hrají zásadní roli (10,11).

Polyhexanid (PHMB) má široké spektrum antimikrobiální účinnosti včetně grampozitivních i gramnegativních bakterií, a to i rezistentních kmenů, jako je MRSA (Methicillin‑Resistant Staphylococcus aureus) a VRE (Vancomycin‑Resistant Enterococci). Pomáhá bojovat i proti tvorbě biofilmu. Tím, že proniká do buněčných membrán bakterií, což vede k jejich rychlé eliminaci, aniž by poškozoval okolní zdravé tkáně, je zároveň schopen odstranit i biofilm, kterým je již rána osídlena. Narušení biofilmu a eliminace bakterií zlepšuje proces hojení ran a snižuje riziko infekcí. Na povrchu rány pak vytváří silnou ochrannou vrstvu proti škodlivým mikrobům (9).

Poloxamer, povrchově aktivní látka obsažená v roztoku PREVENTIA® Surgical Irrigation, snižuje napětí mezi materiály. Díky ní se účinná látka PHMB může dostat přímo do místa působení, čímž usnadňuje čištění rány a ničí mikroorganismy i v hlubších ránách.

V čem PREVENTIA^® Surgical Irrigation vyniká:

• Má široké spektrum antimikrobiální účinnosti (10).
• Působí za pouhou 1 minutu (9).
• Ve srovnání s PVP‑I je výrazně šetrnější k tkáním (12).
• Je účinnější než HCIO nebo běžný fyziologický roztok (12).
• Oproti HCIO, fyziologickému a Ringerovu roztoku zabraňuje opětovné tvorbě biofilmu (9).
• Přispívá k hojení ran po chirurgickém výkonu (10).

Praktické využití v chirurgii

PREVENTIA^® Surgical Irrigation je vhodná pro široké spektrum chirurgických zákroků ve fázi uzavírání rány. Své silné místo má v ortopedii u výkonů, jako jsou revize kyčelních a kolenních kloubů (uvolněných, infikovaných i neinfikovaných) a primárních artroplastik. Díky rychlému a snadnému použití v průběhu operace umožňuje efektivní prevenci SSI a poskytuje lékařům nástroj, který optimalizuje proces hojení a snižuje riziko komplikací.

Spojení PREVENTIA^® Surgical Irrigation a výplachu pomocí pulsní laváže

Výplach rány pomocí pulsní laváže je metoda irigace rány přerušované nebo přerušované tlakové aplikace roztoku, která se obvykle měří podle počtu pulsů za sekundu. Kontinuální irigace naopak představuje nepřetržitý proud roztoku na povrch rány.

Ve výzkumu zaměřeném na ortopedii bylo také zjištěno, že pulsní laváž hraje klíčovou roli v operacích, jako je totální náhrada kolenního kloubu. Studie autorů Schlegel a kol. (2011) ukázala, že použití pulsní laváže při těchto operacích zlepšuje penetraci cementu do kosti a posiluje fixaci implantátu, což přispívá k jeho delší životnosti a stabilitě (13).

Použití tohoto systému v kombinaci s PREVENTIA^® Surgical Irrigation přináší následující výhody:

• Přispívá ke snížení míry revizí a zlepšuje fixaci cementu a implantátu.
• Snižuje riziko infekcí v místě chirurgického výkonu (SSI) a předchází mu díky odstranění nekrotické tkáně, bakterií a částic (14).
• Zlepšuje viditelnost v chirurgickém poli a podporuje hojení rány po operaci.

Indikace a kontraindikace PREVENTIA^® Surgical Irrigation

PREVENTIA^® Surgical irrigation je vhodný pro čištění a odstranění nekrotické nebo infikované tkáně, čištění a irigaci infikovaných nebo neinfikovaných ran, infikovaných nebo neinfikovaných tepelných nebo chemických ran (např. popáleniny 1. a 2. stupně, chemické popáleniny atd.), poranění způsobených elektrickým proudem a radiačním zářením, místa vstupu močových katetrů (PEG/PEJ trubice nebo drény) a udržování pokožky v okolí stomie, ošetření píštělí a abscesů.

Roztok PREVENTIA^® Surgical irrigation není vhodné použít v kontaktu hyalinních chrupavek, středního a vnitřního ucha a očí (pokud se roztok PREVENTIA^® Surgical irrigation dostane do kontaktu s hyalinní chrupavkou, okamžitě místo omyjte Ringerovým roztokem nebo fyziologickým roztokem). Pokud je o pacientovi známo nebo existuje podezření na přecitlivělost na kteroukoli složku roztoku. U centrálního nervového systému a meningů. V kombinaci s aniontovými povrchově aktivními látkami, čisticími mýdly, krémy, oleji, enzymy atd. Tyto látky by měly být před použitím zcela odstraněny z povrchu rány. U peritoneální laváže. Roztok se nesmí používat v prvních čtyřech měsících těhotenství. V pozdější fázi těhotenství by měly být riziko a přínos jeho použití vyhodnoceny podle doporučení lékaře.

Závěr

PREVENTIA^® Surgical Irrigation představuje moderní a vysoce účinný nástroj v boji proti infekcím v místě chirurgického výkonu. Díky kombinaci polyhexanidu a poloxameru zajišťuje mechanické odstranění biofilmů, rychlou eliminaci bakterií a podporuje hojení ran. V současné době, kdy je rezistence bakterií na antibiotika stále větší výzvou, je PREVENTIA^® bezpečným a efektivním řešením pro prevenci SSI.

PREVENTIA^® Surgical irrigation je zdravotnický prostředek třídy III. Pro více informací čtěte návod k použití.      

Literatura: 1. World Health Organization. Global Guidelines for the Prevention of Surgical Site Infection, 2nd ed. Geneva: World Health Organization; 2018. Available from: https://www.who.int/publications‑detail‑redirect/9789241550475. 2. Percival SL, Williams DW, et al. (eds.). Biofilms in Infection Prevention and Control. Wounds and Infection. Amsterdam: Elsevier. Academic Press. 2014:127–139. doi:10.1016/b978‑0‑12‑397043‑5.00008‑6. 3. Stryja J, Sandy‑Hodgetts K, Collier M, et al. Surgical site infection: prevention and management across health‑care sectors. J Wound Care. 2020;29(Sup2b):S1–S72. doi: 10.12968/jowc.2020.29.Sup2b.S1. 4. Mirzaei R, Mohammadzadeh R, Alikhani MY, et al. The biofilm‑associated bacterial infections unrelated to indwelling devices. IUBMB Life. 2020;72(7):1271–1285. doi: 10.1002/iub.2266. 5. Percival SL. Importance of biofilm formation in surgical infection. Br J Surg. 2017;104(2):e85–e94. doi: 10.1002/bjs.10433. 6. Badia JM, Rubio‑Pérez I, López‑Menéndez J, et al.; Spanish Observatory of Surgical Infection. The persistent breach between evidence and practice in the prevention of surgical site infection. Qualitative study. Int J Surg. 2020;82:231–239. doi: 10.1016/j.ijsu.2020.08.027. 7. Willy C, Scheuermann‑Poley C, Stichling M, et al. Bedeutung von Wundspüllösungen und Flüssigkeiten mit antiseptischer Wirkung in Therapie und Prophylaxe: Update 2017 [Importance of wound irrigation solutions and fluids with antiseptic effects in therapy and prophylaxis: Update 2017]. Unfallchirurg. 2017;120(7):549–560. German. doi: 10.1007/s00113‑017‑0375‑5. https://emedicine.medscape.com/article/1895071‑overview 8. Ambe PC, Rombey T, Rembe JD, et al. The role of saline irrigation prior to wound closure in the reduction of surgical site infection: a systematic review and meta‑analysis. Patient Saf Surg. 2020;14(1):47. doi: 10.1186/s13037‑020‑00274‑2. 9. In‑vitro results on planktonic time kill assay according to EN 1276:2019 for quantitative suspension test to evaluate the bactericidal activity of chemical disinfectants and antiseptics. Data on file. 10. Kramer A, Dissemond J, Kim S, et al. Consensus on Wound Antisepsis: Update 2018. Skin Pharmacol Physiol. 2018;31(1):28–58. doi: 10.1159/000481545. (Related to PHMB solutions). 11. In‑vitro results on planktonic time kill assay to evaluate the bactericidal activity of chemical disinfectants and antiseptics. Data on file. 12. In‑vitro results on minimum bactericidal concentration (MBC) and relative therapeutic index. Data on file. 13. Schlegel UJ, Siewe J, Delank KS, et al. Pulsed lavage improves fixation strength of cemented tibial components. Int Orthop. 2011;35(8):1165–1169. doi: 10.1007/s00264‑010‑1137‑y. 14. Bath MF, Suresh R, Davies J, et al. Does pulsed lavage reduce the risk of surgical site infection? A systematic review and meta‑analysis. J Hosp Infect. 2021;118:32–39. doi: 10.1016/j.jhin.2021.08.021.